Daňové zákony související s rekodifikací soukromého práva

Senát ČR na své 13. schůzi dne 12.9.2013 projednával senátní tisk č. 176, který obsahoval návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Současně byl projednáván senátní tisk č. 168, který obsahoval návrh zákona o nabytí nemovitých věcí. Přijetí obou zákonů bylo mimořádně důležité z pohledu rekodifikace soukromého práva, cílem těchto návrhů zákonů bylo s účinností od 1. ledna 2014 přizpůsobit veškeré daňové zákony, včetně těch dosud neúčinných, změnám v jiných právních předpisech, které je k tomuto datu nezbytně nutné reflektovat, aby nedošlo ke vzniku mezer a neprovázanosti. Přes všeobecné očekávání a nutnost přijetí těchto zákonů Senát tyto návrhy zamítl a vzhledem k rozpuštění poslanecké sněmovny nebylo jak toto rozhodnutí Senátu přehlasovat.

K zamítnutí došlo i přesto, že ministr financí Fischer při tomto jednání před hlasováním uvedl, že pokud by nedošlo k realizaci zmíněných změn, které přizpůsobují daňové právo změnám právního řádu v čele s rekodifikací soukromého práva, znamenalo by to především výrazný negativní dopad na inkaso veřejných rozpočtů, a to v důsledku vzniku řady mezer v daňových zákonech, které by bylo nutné překlenout výkladem vždy ve prospěch daňového subjektu, čímž by byl zároveň vytvořen prostor pro nežádoucí daňovou optimalizaci. Fiskální dopad odhadl v řádech desítek miliard korun. Jako příklad uvedl, že nereagování na novou právní úpravu spojení pozemku a stavby, a tím nemožnost vybrat daň ze staveb, bude představovat propad inkasa obecních rozpočtů ve výši až pět miliard korun. Nereflektování nové definice věci v soukromém právu se negativně projeví v inkasu daně z příjmů fyzických osob, kdy dojde ke generálnímu osvobození převodů cenných papírů, pohledávek atd. V rámci projednávání v Senátu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu nepřijal žádné usnesení a ústavněprávní výbor doporučil projednávaný návrh zákona zamítnout s tím, že už se předpokládalo situaci následně řešit formou zákonných opatření. V rozpravě se potom vyjadřovali jednotliví senátoři, a co se týká důvodů, proč návrh zákona zamítnout, např. senátor Lebeda uvedl, že vládní návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva obsahuje změny, které s rekodifikací občanského zákoníku mají pramálo společného, protože obsahuje daňové úpravy, které lze bez rozpaků nazvat přílepkem, konkrétně přímo uvedl, že se jedná o pohrobka bývalého ministra financí Kalouska. Jako důvod uvedl daňové osvobození poskytované církvím.

Dalšími všeobecně zmiňovanými důvody pro zamítnutí návrhu byly změny ve zdanění investičních fondů a osvobození dividend od daně z příjmů.

Kritizovány byly také svěřenské fondy s tím, že se jedná o anonymní vlastnictví a je navrhována nízká míra zdanění (senátorka Bayerová).

Co se týká přímo neziskových subjektů, zajímavé bylo také vystoupení senátorky Wagnerové, které se mimochodem jako bývalé soudkyně Nejvyššího i Ústavního soudu velmi vážím, která se pozastavovala nad problematikou poskytnutých darů a statusu veřejné prospěšnosti. Mimo jiné uvedla: "Já bych teď chtěla požádat pana ministra, aby mně naprosto zodpovědně zodpověděl otázku, zda ony daňové úlevy pro jednoho každého občana v podobě darů, věnovaných dnes tedy neziskovým organizacím, které si můžeme všichni odepisovat od daní, budou pro příště platit pouze, budou-li darovány takové prostředky kýmkoli, jenom organizaci, která bude mít veřejné prospěšnosti, anebo zda to půjde postaru a pojedeme dál, jak tvrdí právě ty neziskové organizace, které vykonávají značný lobbing kolem toho zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Já jim nechci škodit, samozřejmě. Nechci škodit, občanský sektor je velmi důležitý, občanská společnost je velmi důležitá věc. Ale má-li se skutečně rozvíjet, tak musí být jasná pravidla pro financování ze strany právě členů společnosti, a ti podle mého názoru budou financovat jenom tehdy, když budou mít zajištěno, že si své dary mohou odepisovat od daní.

Takže je to vázáno na ten , ten odpis od daní, nebo není? To je moje jednoznačná otázka." Je pravdou, že stejnou otázku jsem si kladl také a z původního návrhu zákona to nebylo příliš zřejmé.

Návrh zákona tak byl nakonec jednoznačně zamítnut. A to i přesto, že např. i ve vystoupení senátora Dienstbiera zaznělo, že bez příslušné úpravy daňových zákonů těžko může nabýt účinnosti nový občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), aniž by vznikly obrovské škody ve výběru daní, a tedy ohrožení fiskální stability státu. Současně ale uvedl, a to byl zřejmě hlavní důvod jeho zamítnutí, že tento zákon byl zneužit bývalou vládou a ministrem Kalouskem k tomu, že do něj byla připojena ustanovení, která s NOZ nemají nic společné, a to zejména právě zmiňované zdanění investičních fondů a zrušení daně z dividend.

Zajímavostí také je, že bylo velmi kritizováno chování náměstka ministra financí Minčiče při projednávání návrhu zákona v Senátu, kdy padala slova jako vydírání, nehoráznost a podobně.

Je tedy známo, že následně se situace řešila formou zákonných opatření, která jsou upravena v čl. 33 Ústavy ČR. Z této úpravy vyplývá, že pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda. Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Vládní návrh zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů postoupila vláda Senátu dne 25.9.2013, návrh byl projednáván jako senátní tisk č. 184 na 14. schůzi 9.10.2013. Do návrhu zákonného opatření byly promítnuty připomínky Senátu a odstraněny tak důvody, proč došlo k zamítnutí původního návrhu zákona, tedy zejména zmiňované zdaňování investičních fondů, osvobození dividend a reakce za zrušení zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Zůstala zachována koncepce transformace daně dědické a daně darovací do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Pokud se týká zdaňování investičních fondů, respektive podle návrhu tak zvaných základních investičních fondů, měly by být na základě zákona o jednom inkasním místě¹⁾ od 1. ledna 2015 zdaňovány sazbou 0. Pro právnické osoby na rozdíl od senátního tisku 176 se v § 36 odst. 9 stanovuje zvláštní sazba daně z příjmu ve výši 19% pro příjem z podílu na zisku s účastí základních investičních fondů, a to od 1. ledna 2014. Pro právnické a fyzické osoby je pro letošní rok stanoveno u tohoto příjmu zvláštní sazba daně ve výši 15% pro fyzické osoby, 15% zůstává podle návrhu zákonného opatření nedočtena.

Do ustanovení o zvláštní sazbě ve výši 15% byl též zařazen příjem splnění zisku svěřeneckého fondu. Dále byla v novele ZDP zohledněna skutečnost, že Senát neschválil zákon o statusu veřejné prospěšnosti. Oproti zamítnutému senátnímu tisku se v novele zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, pro účely této daně Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovna stávají veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmu právnických osob a příjmy České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře, které nejsou předmětem daně z příjmu právnických osob, se určují jako by tito poplatníci byli veřejně prospěšnými poplatníky daně z příjmu právnických osob.

Celá rozprava se v zásadě vedla o tom, zda podávat či nepodávat pozměňovací návrhy a zda přijmout zákonné opatření v podobě předložené vládou či nikoliv, protože předložené zákonné opatření se pouze minimálně lišilo od textu původního návrhu zákona a zahrnovalo tak i jiné změny než pouze ty, které bezprostředně souvisí s NOZ, což bylo také kritizováno. A vedla se i poměrně vážná diskuze o odložení účinnosti NOZ, a to zejména z důvodu časové tísně na přípravu všech doprovodných zákonů.

Po podání pozměňovacích návrhů bylo projednávání tohoto bodu přerušeno a pokračovalo se v něm následující den. Byly podány celkem 4 pozměňovací návrhy, a to:

S výjimkou posledního pozměňovacího návrhu byly všechny přijaty. Nakonec bylo hlasováno o přijetí zákonného opatření ve znění pozměňovacích návrhů a tento návrh byl s velkou převahou přijat, dokonce žádný ze senátorů nebyl proti.

Co z toho tedy vyplývá? Od roku 2014 bychom se tedy měli řídit úpravou vyplývající ze senátního tisku 184 s promítnutím přijatých pozměňovacích návrhů, to ovšem samozřejmě za předpokladu, že toto zákonné opatření bude schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Nyní se jeví, že by se tak stát mohlo a mělo, ovšem v tuto chvíli není vůbec jasné, jaké složení bude nová Poslanecká sněmovna mít a nelze tedy příliš předjímat, jaký k této situace zaujme postoj. Protože je zřejmé, že pokud by toto zákonné opatření nebylo Poslaneckou sněmovnou schváleno, s největší pravděpodobností by muselo dojít k odložení účinnosti NOZ. Vzhledem k tomu, že první schůze nové Poslanecké sněmovny by měla být svolána na 26.11.2013, času bude opět minimum a všichni budeme žít do poslední chvíle opět v nejistotě, čím se vlastně budeme do 1.1.2014 řídit. Je to smutný a v podstatě každý rok opakovaný stav, ovšem tentokrát se vzhledem k množství změn a vzhledem k tomu, že rekodifikace představuje obrovskou koncepční změnu, jedná opravdu o velmi vážnou situaci.

Další velmi diskutovanou oblastí je daň z nabytí nemovitých věcí, která má nahradit současnou daň z převodu nemovitostí. V Senátu byl tento návrh zákona projednáván jako senátní tisk č. 170, Senát jej projednával na své 13. schůzi dne 12.9.2013. Do jisté míry se opakovala situace s výše uvedenými daňovými změnami souvisejícími s rekodifikací soukromého práva. Ministr financí Fischer na úvod uvedl, že návrh zákona zakotvuje změny, nezbytné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, a dále obsahuje za prvé změny, vedoucí ke snížení administrativní náročnosti správy daně u poplatníků i správce daně. Zde je možné zmínit sjednocení osoby poplatníka na nabyvatele a zrušení institutu ručitele, omezení rozsahu povinných příloh daňového přiznání či umožnění přikládání listin pouze v kopii. Dále jsou to změny, vedoucí ke snížení vedlejších nákladů poplatníků, spojených s daňovou povinností, mezi tyto změny patří např. snížení počtu případů, kde bude mít poplatník povinnost, předložit správci daně znalecký posudek. A nakonec jsou to prorůstová opatření, například rozšíření možnosti uplatnění osvobození od daně pro případy všech prvních úplatných nabytí nových bytů a rodinných domů a osvobození nabytí nemovité věci, užívané na základě finančního leasingu jejím uživatelem.

Závěrem upozornil, že v případě neschválení by došlo ke vzniku řady mezer v současné právní úpravě, nebyly by zohledněny koncepční změny a právní instituty nově upravené NOZ, jako je právo stavby, vzájemné darování či svěřenecký fond, což by vedlo k nežádoucí daňové optimalizaci ze strany poplatníků. Zároveň by však v určitých případech mohlo dojít i k nežádoucímu zvýšení daňové zátěže, a to např. v důsledku rozšíření pojmu nemovitá věc v NOZ.

V obecné rozpravě potom zazněly výtky k tomuto návrhu zákona, které spočívaly zejména v nesouhlasu s přenosem daňové povinnosti na kupujícího, speciálně se hovořilo o případech financování nemovitostí z hypotečních úvěrů, kdy tato daň by z hypotečního úvěru profinancovat nešla, což by ztížilo situaci občanům, kteří touto formou nemovitosti pořizují. Dále bylo vytýkáno, že nová úprava by zjednodušila situaci státu při výběru daní na úkor soukromých subjektů. Návrh zákona byl nakonec v Senátu zamítnut, což znamenalo opět jedinou možnost, jak situaci řešit, a to tedy zákonným opatřením.

Zákonné opatření bylo projednáváno na 14. schůzi Senátu, hlavní změnou v porovnání se zamítnutým návrhem zákona je zachování konceptu, že poplatníkem daně bude v běžných případech převodů, tedy na základě kupní smlouvy, směnné smlouvy atd., nadále prodávající. Nově je pak smluvním stranám pouze umožněno zvolit si poplatníkem kupujícího, který v tomto případě nebude ručitelem. Je ale nutné zdůraznit, že k takové změně poplatníka je nutná aktivní dohoda obou smluvních stran. Pokud k ní nedojde, bude poplatníkem ze zákona, stejně jako doposud, prodávající.

Při projednávání padl jediný pozměňovací návrh (senátor Kubera), a to snížení sazby daně z nabytí nemovitých věcí z 4% na 2%, tento návrh ovšem přijat nebyl. Senát potom schválil zákonné opatření v té podobě, kterou předložila vláda, nikdo ze senátorů nehlasoval proti.

Znamená to tedy, že pokud bude zákonné opatření schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi, daň z převodu nemovitostí bude nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí, která bude ve stejné výši, tedy 4%. Co se týká poplatníka, v případě úplatných převodů bude nadále poplatníkem daně prodávající, pokud se obě strany nedohodnou jinak. Novou úpravou by potom měl být zejména způsob stanovení základu daně, ze které bude daň stanovena.

A na závěr bych se ještě rád zmínil o projednávání zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který byl projednáván jako senátní tisk č. 167. Opět se jednalo o návrh zákona v návaznosti na NOZ a návrh zákona byl opět zamítnut. Ministryně spravedlnosti Benešová k návrhu zákona uvedla, že nutnost připravit tuto úpravu vyplývá z § 147 NOZ. Toto ustanovení předpokládá, že jiný právní předpis podrobněji upraví podmínky, které musí veřejně prospěšná právnická osoba splnit, aby získala právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Cílem předkládané právní úpravy je především upravit podmínky, za kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Ústavně právní výbor Senátu nepřijal k návrhu zákona žádné usnesení, ministryně navrhla, aby byl zákon přijat ve znění, ve kterém byl schválen v Poslanecké sněmovně. Obecně je možné konstatovat, že obsah zákona se dojednával cca 11 let, po celou dobu bylo zřejmé, že takovýto zákon je nezbytný pro fungování zejména neziskového nestátního sektoru. Nakonec byl zákon předložen vládou do Poslanecké sněmovny 22.4.2013 a třetí čtení proběhlo 8.8.2013, kdy byl zákon těsnou většinou schválen. Při obecné rozpravě byly návrhu zákona vytýkány zejména tyto skutečnosti:

Na základě obecné rozpravy, kde zazněly výše uvedené argumenty, byl návrh zákona převážnou většinou zamítnut, a tím tak projednávání tohoto návrhu, vzhledem k rozpuštění Poslanecké sněmovny, skončilo. Vzhledem k potřebě tohoto zákona pro správné fungování celého neziskového sektoru je tak nutné opět čekat na přepracování návrhu a následný celý legislativní proces. Do té doby bude veřejná prospěšnost upravena pouze velmi stručně pěti paragrafy NOZ.

Zmatky kolem schvalování doprovodných zákonů k NOZ se dotkly všech subjektů, ale neziskových možná nejvíce. Proto jsem v tomto příspěvku chtěl objasnit jak důvody, proč k tomu došlo, a z dostupných informací vybrat to podstatné, ze kterého lze dovodit, kam se bude stav vyvíjet v nejbližší budoucnosti. Myslím si, alespoň já jsem to tak vnímal, že projednávání v Senátu bylo poučné.