S účinností od 1. srpna 2013 se zvýšila minimální mzda na 8 500 Kč, proto při stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného vycházejí zaměstnavatelé po datu 1. 8. 2013 z této nové částky. Charakteristika nových podmínek, platných pro zaměstnavatele po datu 1. 8. 2013, je rozdělena do dvou částí. Nejprve se zaměřuji na postupy zaměstnavatele v návaznosti na minimální vyměřovací základ v případě, kdy zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. Ve druhé části jsou pak rozebrány podmínky platné při odvodu pojistného ve vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu.
Zdravotní pojištění - dopady zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
1. Minimální vyměřovací základ zaměstnance
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, které jsou zúčtovány zaměstnavatelem zaměstnanci za podmínek stanovených zejména v jednotlivých ustanoveních § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb."). Nicméně zaměstnavatelé nesměji zapomínat, že pokud se na zaměstnance podle § 3 odst. 6 cit. zákona č. 592/1992 Sb. vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
Z povinnosti odvodu pojistného ze zákonného minima jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby - zaměstnanci:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c)
kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň a jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako OSVČ1 zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2013 nejméně v částce 1 748 Kč),
e)
za které je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc).
Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem. Netrvají-li příslušné skutečnosti (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. - viz dále) po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část.
V souvislosti s placením pojistného je zapotřebí v přímé vazbě na minimální vyměřovací základ (případně na jeho poměrnou část) respektovat zejména následující:
*
Pokud se na zaměstnance ze zákona vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.
*
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) do minimálního vyměřovacího základu, jeli zaměstnancem pro tento účel pověřen.
*
Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen "ZP"]), přechází dle Příkladu č. 2 povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
*
Doplatek pojistného, tedy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, platí v plné výši buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel - tuto částku pojistného nelze "klasicky" dělit na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny placené zaměstnavatelem.
*
Má-li zaměstnanec ve více zaměstnáních příjmy nižší než minimální mzda, pak se tyto pro účely placení pojistného sčítají. Je-li součet hrubých příjmů (vyměřovacích základů) zaměstnance v daném kalendářním měsíci nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), pověřuje zaměstnanec za účelem doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu toho zaměstnavatele, kterého si zvolí. V případě posuzování (sčítání) příjmů z více zaměstnání je nutná spolupráce příslušných zaměstnavatelů. Pro daný účel však nelze brát v úvahu příjmy na základě dohody o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč a příjmy na dohodu o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč.
*
Odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu musí být zabezpečen i v případech, kdy zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek.
*
Pokud se ze zákonných důvodů snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného doplatku do této poměrné části.
*
Doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele.
*
Jestliže se na zaměstnance naopak nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň ze zákonného minima (viz osoby výše vyjmenované v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu, dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případnou nemoc, vykázané neplacené volno apod.
Zvýšení minimální mzdy od 1. 8. 2013 se v souvislosti s placením pojistného projeví především při následujících situacích:
a) Provádění dopočtu (a následného doplatku) pojistného do minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, jejichž příjem je nižší než minimální mzda 8 500 Kč. To znamená, že se nejedná o zaměstnance, u kterých není stanoven minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. Doplatek do minima platí zaměstnanec.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou (pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti) s měsíčním hrubým příjmem 5 800 Kč.
Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8 500 - 5 800) x 0,135 = 365 Kč.
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x x 8 500 = 1 148 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (5 800 x 0,135) : 3 = 261 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem:
261 + 365 = 626 Kč.
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 148-626 = 522 Kč.
b) Provádění dopočtu a doplatku pojistného do mi nima, kdy doplatek hradí zaměstnavatel, v tomto případě podle § 209 odst. 1 ZP.
Příklad č. 2
Hrubý příjem zaměstnance činí 12 000 Kč. Z důvodu výrazného poklesu odbytu se zaměstnavatel dohodl s odborovou organizací o poskytování náhrady mzdy od září 2013 ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu činí hrubá mzda zaměstnance 7 200 Kč.
Vztahuje-li se na zaměstnance povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, je postup zaměstnavatele následující:
Prostřednictvím zaměstnavatele se odvede doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky 1 300 Kč (8 500 - 7 200) x x 0,135 = 176 Kč (hradí dle výše uvedeného zaměstnavatel).
Zaměstnavatel odvede pojistné v celkové výši: 0,135 x x 8 500 = 1 148 Kč.
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu 7 200 x 0,135 =
324
Kč, což představuje celkovou platbu zaměstnance. Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 2/3 pojistného z hrubé mzdy 7 200 Kč, tj. 648 Kč a dále doplatek pojistného 176 Kč, tj. celkem
824
Kč.c) Provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstna
nec
více zaměstnavatelů.Příklad č. 3
Hrubý příjem zaměstnance u zaměstnavatele A, kterého zaměstnanec pověřil pro účely dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, činil v měsíci srpnu 2013 částku 3 200 Kč. U zaměstnavatele B dosáhl zaměstnanec v tomto měsíci hrubého příjmu 2 000 Kč a u zaměstnavatele C pak 1 800 Kč. Vzhledem k tomu, že součet hrubých příjmů nedosahuje v úhrnu minimální mzdy, musí zaměstnavatel A na základě zaměstnancova pověření provést doplatek pojistného tak, aby byl zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Postup zaměstnavatele A je následující:
Z hrubého příjmu ve výši 3 200 Kč vypočte 13,5 %, což představuje částku pojistného 432 Kč. Jednu třetinu (144 Kč) srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny, neboli rozdíl ve výši 288 Kč, zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů. Protože zaměstnanec pověřil zaměstnavatele A doplatkem pojistného do minimálního vyměřovacího základu, odvede zaměstnavatel A současně i částku pojistného 203 Kč, sraženou zaměstnanci, která představuje 13,5 % z částky 1 500 Kč, což je rozdíl vyměřovacích základů: 8 500 - (3 200 + + 2 000 + 1 800).
Zaměstnanec zaplatí: 144 + 203 = 347 Kč.
Zaměstnavatel odvede: 288 Kč.
Celkem 635 Kč.
Zaměstnavatel B odvede: 270 Kč (90 + 180).
Zaměstnavatel C odvede: 243 Kč (81 + 162).
S ohledem na výši pojistného u zaměstnavatelů B a C je za této situace již zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima. V takových případech musí mít zaměstnavatel provádějící dopočet a doplatek pojistného do minima k dispozici doklad o výši příjmů u ostatních zaměstnavatelů v příslušném kalendářním měsíci.
d) Odvod pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu (neplaceného volna), nejedná-li se o zaměstnance, u kterého se za tuto dobu pojistné neodvádí - viz ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) zákona č. 592/1992 Sb.
Příklad č. 4
Zaměstnanci byl v měsíci srpnu zúčtován hrubý příjem ve výši 28 000 Kč a současně mu bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu v rozsahu 5 kalendářních dnů. Celková výše pojistného, placeného zaměstnavatelem, je součtem dvou složek, a sice pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu a pojistného z titulu poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu. Z hlediska placení pojistného nemá zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřenou dohodu o úhradě části pojistného, placeného zaměstnavatelem v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna zaměstnanci.
Vyměřovací základ = 28 000 + [(5 : 31) x 8 500] = 20 000 + + 1 370,96.
Pojistné = (28 000 x 0,135) + (1 370,96 x 0,135) = 3 966 Kč.
Celková výše pojistného: 3 966 Kč.
Platba zaměstnance: 1 322 Kč (1 260 + 62).
Platba zaměstnavatele: 2 644 Kč (2 520 + 124).
Poznámky:
Může se stát, že zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uzavře se zaměstnancem písemnou smlouvu o úhradě pojistného z neplaceného volna, standardně hrazeného ve výši dvou třetin zaměstnavatelem v tom smyslu, že by tato část pojistného byla v plné výši sražena zaměstnanci. V takovém případě by zaměstnanec hradil 1 446 Kč (1 260 + 186) a zaměstnavatel 2 520 Kč.
Upozorňuji, že s účinností od 1. 1. 2006 se pojistné z titulu poskytnutého neplaceného volna neplatí ani v případech, kdy je zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii, u které nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ (například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát), pouze po část příslušného kalendářního měsíce.
V případě poskytnutí neplaceného volna se pojistné na zdravotní pojištění odvádí mimo výjimek - tedy osob nebo situací- taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a)-c) zákona č. 592/1992 Sb., kdy se především jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát.
e) Odvod pojistného za dobu neomluvené absence. Ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. je v případě neomluvené nepřítomnosti v práci povinen zaměstnanec zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil. Jinými slovy, pojistné v případě neomluvené absence platí prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši absentující zaměstnanec, a to i v případě, kdy by nemusel platit pojistné z poskytnutého neplaceného volna (viz předcházející bod). To znamená, že pojistné se v případě neomluvené absence platí vždy.
Příklad č. 5
Zaměstnanci byl v měsíci srpnu zúčtován hrubý příjem ve výši 16 000 Kč a současně měl vykázánu neomluvenou absenci v rozsahu 1 kalendářního dne.
Obdobným postupem jako u neplaceného volna se pojistné vypočítá tím způsobem, že se k dosaženému příjmu připočte pojistné z důvodu neomluvené absence. Vyměřovací základ = 16 000 + [(1 : 31) x 8 500] = 16 000 + + 274,19.
Pojistné = (16 000 x 0,135) + (274,19 x 0,135) = 2 198 Kč.
Celý odvod pojistného za dobu neomluvené absence je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit, proto bude pojistné odvedeno následovně:
Celková výše pojistného: 2 198 Kč.
Platba zaměstnance: 758 Kč (720 + 38).
Platba zaměstnavatele: 1 440 Kč.
Poznámka:
Jedná-li se o krátkodobou neomluvenou absenci, pak ve zdravotním pojištění problém nevznikne. Komplikace však reálně mohou nastat v situaci, kdy bude zaměstnanci neomluvená absence vykazována dlouhodobě. Protože pojistné platí v takovém případě v plné výši absentující zaměstnanec (ale odvádí zaměstnavatel), může vzniknout například problém zajistit od zaměstnance finanční prostředky na tuto úhradu. Proto by měl zaměstnavatel vždy postupovat velmi obezřetně vzhledem k tomu, že pojistné musí být podle zákona odvedeno za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny.
f) Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů.
S účinností od 1. 7. 2002 se z hlediska zdravotního pojištění považuje za osobu bez zdanitelných příjmů takový pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky, který nemá
v rámci celého kalendářního měsíce
příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti nebo není za něj plátcem pojistného stát. Jinak řečeno, pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů. Pojištěnec, který chce být zařazen v této kategorii, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo a platit pojistné. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. S účinností od 1. 8. 2013 činí výše pojistného 13,5 % z minimální mzdy 8 500 Kč. To znamená, že měsíční platba pojistného osob bez zdanitelných příjmů se od srpna 2013 zvyšuje z dosavadních 1 080 Kč na částku 1 148 Kč.
2. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
Ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává situace, kdy se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání dané skutečnosti. Konkrétně se jedná o tyto případy:
*
zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil nebo toto ukončil v průběhu měsíce),
*
zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (např. nemoc),
*
zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce
a)
osobou, za kterou platí pojistné stát,
b)
osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
c)
osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
d)
osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.
V následujícím textu se formou příkladů zaměřím na postupy zaměstnatele v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance s důrazem na právní podmínky platné po datu 1. 8. 2013, kdy došlo ke zvýšení minimální mzdy na 8 500 Kč.
Příklad č. 1
Zaměstnanec začal pracovat dne 5. 8. 2013 a za měsíc srpen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 6 000 Kč. Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu činí 7 403,22 Kč [(27 : 31) x 8 500]. To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 7 403,22 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 000 Kč (7 403,22 x 0,135). S ohledem na příjem 6 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 403,22 Kč, tj. 190 Kč. Při úhradě tohoto doplatku platí podmínky již výše uvedené.
Z celkové částky pojistného 1 000 Kč zaplatí zaměstnanec standardně 460 Kč (270 + 190) a zaměstnavatel 540 Kč.
Poznámka
Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní dny.
Příklad č. 2
Zaměstnanec byl nemocen v období 5. 8.-23. 8. a za tento měsíc mu zaměstnavatel zúčtoval hrubý příjem 4 850 Kč.
Poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně: PČminVZ = (12 : 31) x 8 500 = 3 290,32 Kč, kde
PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
12 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce srpna (tedy období mimo nemoci)
31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci
8 500 = výše minimální mzdy od 1. 8. 2013
Pmin = 3 290,32 x 0,135 = 445 Kč
Pmin = minimální pojistné
Za měsíc srpen musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné za tohoto zaměstnance alespoň z vyměřovacího základu 3 290,32 Kč, tj. minimálně v částce 445 Kč. Odvodem pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 4 850 Kč je zabezpečen postup podle zákona, dopočet do minimálního vyměřovacího základu 8 500 Kč se v takových případech neprovádí. Pokud by však vyměřovací základ zaměstnance nedosáhl částky 3 290,32 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet do této poměrné části minima podle § 3 odst. 9 písm. b) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Obdobně by zaměstnavatel postupoval při výpočtu výše pojistného i tehdy, kdyby nemoc trvala ještě v dalším (předcházejícím nebo následujícím) kalendářním měsíci. Podmínky uvedené v tomto příkladě platí při zaměstnávání na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, mohlo by se však také jednat například o jediný příjem člena statutárního orgánu. V případě dohody o provedení práce by se pojistné (bez ohledu na dobu trvání nemoci) neplatilo, neboť příjem za měsíc srpen nepřevýšil 10 000 Kč.
Příklad č. 3
Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 2. dubna 2013. Je povinna doplatit zdravotní pojištění z minimální mzdy za státní svátek 1. 4.? Ano. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění platí, že se minimální vyměřovací základ snižuje podle počtu kalendářních dnů na poměrnou část i tehdy, pokud registrace ve státní kategorii netrvá po celý kalendářní měsíc [§ 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.]. Pokud není za den 1. 4. zúčtován žádný příjem (což je tento případ), musí být odvedeno pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za tento jeden kalendářní den, což představuje platbu ve výši 36 Kč [(1 : 30) x 8 000 x 0,135]. Tuto částku pojistného hradí zaměstnankyně prostřednictvím zaměstnavatele. Kdyby žena nastoupila na mateřskou dovolenou například v pondělí dne 2. 9., činil by odvod pojistného za 1 kalendářní den (neděli), kdy zaměstnankyně ještě nebyla ve "státní" kategorii, částku 39 Kč [(1 : 30) x8 500 x 0,135].
Příklad č. 4
Student vysoké školy dovršil 26 let dne 2. 10. 2013. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc říjen a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku? Provede se dopočet do minimálního vyměřovacího základu, přesáhne-li příjem na dohodu o pracovní činnosti 2 500 Kč?
Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v měsíci říjnu odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 29 kalendářních dnů mimo "státní" kategorii, kdy již osoba není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (29 : 31) x 8 500 a činí tedy 7 951,61 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci říjnu této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 7 951,61 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být reálně i nižší, než minimální vyměřovací základ 8 500 Kč. Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci říjnu příjmu alespoň 2 500 Kč, nevznikl by jív tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah -
de facto
pro celý tento kalendářní měsíc - by vyřešily dva dny registrace studenta ve "státní" kategorii.