Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2013
Ing.
Antonín
Daněk
Rozhodné období
U zaměstnavatele
je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je dosažený (zaměstnavatelem zúčtovaný) hrubý příjem zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon 5. 592/1992 Sb.").Pokud se na
zaměstnance
vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (8 000 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc pojistné nejméně ve výši 1 080 Kč, případně s přihlédnutím k výši maxima - prozatím naposledy pro rok 2012. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.U
osob samostatně výdělečně činných
(dále jen "OSVČ") je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok. To znamená, že i když OSVČ podniká pouze po část kalendářního roku, vypočítává se pojistné za celý rok, a to porovnáním výše uhrazených záloh (jsou-li podle zákona placeny) a celkové výše pojistného na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za příslušné kalendářní měsíce tohoto roku. V této souvislosti je nutno podotknout, že OSVČ - obdobně jako zaměstnanci - mají stanoven minimální vyměřovací základ.V přímé návaznosti na výše uvedené nesmíme zapomínat na význam kalendářního dne, který v rámci kalendářního měsíce řeší pojistný vztah a rovněž má bezprostřední vliv na placení pojistného zaměstnancem i osobou samostatně výdělečně činnou. Například jeden den trvání zaměstnání nebo podnikání vyřeší pojistný vztah pojištěnce v daném měsíci.
Příklad
Pojištěnec nastoupil do zaměstnání dne 31. 5. 2013, tento den začal pracovat, a vyměřovací základ pro placení pojistného činil 760 Kč.
Za jeden den trvání zaměstnání v měsíci květnu musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce [(1:31) x 8 000] = 258,06 Kč. Výší zúčtovaného příjmu je tato poměrná část minima překročena, což znamená, že zaměstnavatel odvodem částky pojistného 103 Kč (760 x 0,135) postupuje v souladu se zákonem. Kdyby vyměřovací základ za tento jeden den trvání zaměstnání nedosáhl hodnoty 258,06 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet pojistného do této poměrné části minima podle § 3 odst. 9 písm. a) a odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. - k takové situaci by mohlo dojít například v případě zkráceného pracovního úvazku. Případný dopočet by se neprováděl u těch osob - zaměstnanců, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 cit. zákona č. 592/1992 Sb.
Pokud by se jednalo o zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, nezaložil by zúčtovaný příjem (760 Kč) v měsíci květnu účast na zdravotním pojištění, z pohledu zdravotního pojištění by zaměstnání nevzniklo a zaměstnavatel by v této souvislosti neplnil vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Současně by však takové zaměstnání neřešilo v měsíci květnu pojistný vztah této osoby.
Osoba samostatně výdělečně činná
Jeden den výkonu samostatné výdělečné činnosti jako hlavního zdroje příjmů (například při zahájení podnikání taktéž k datu 31. 5. 2013) představuje pro pojištěnce povinnost zaplatit i za takový den, fakticky za kalendářní měsíc květen 2013, alespoň minimální zálohu 1 748 Kč, pokud si v roce zahájení podnikání nestanoví zálohu vyšší. I kdyby takový pojištěnec neměl v období 1. 5.-30. 5. žádnou jinou kategorii zdravotního pojištění, nevznikne ve zdravotním pojištění v tomto měsíci problém. Pokud by se při souběhu zaměstnání s podnikáním jednalo o samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší zdroj příjmů, pak tato skutečnost nemá podstatný vliv, neboť pojistný vztah je řešen zaměstnáním.
"Státní" kategorie
Zařazení mezi osoby, za které platí pojistné stát, je poměrně frekventovanou variantou řešení pojistného vztahu, kdy se v této kategorii nachází více než polovina obyvatel České republiky. Takovými osobami jsou například studenti, ženy ma mateřské a osoby na rodičovské dovolené, poživatelé důchodů, uchazeči o zaměstnání a další, přesný výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb."). V rámci kalendářního měsíce postačí evidence v některé z těchto skupin osob i jen jeden kalendářní den Pokud se pojištěnec například zaregistruje u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání dne 31. 5. 2013, má z pohledu zdravotního pojištění vyřešen celý měsíc květen.
Nemoc zaměstnance
I v právních podmínkách roku 2013 jsou specifickou situací případy, kdy zaměstnanec onemocní napříkad v pondělí 2. dne kalendářního měsíce, je nemocen nejméně do konce tohoto měsíce a za 1. kalendářní den (neděli) nemá zúčtovaný žádný příjem. V roce 2013 může taková situace nastat například v měsíci září. Analogicky můžeme takovou situaci chápat i v případě, kdy nemoc trvá nepřetržitě od 1. kalednářního dne příslušného měsíce, přičemž zaměstnanec je "uschop-něn" od soboty 31. dne takového měsíce (v roce 2013 v srpnu), přičemž za daný měsíc není vykázaný žádný příjem.
Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí zaměstnavatel zajistit odvod pojistného za jeden takový den dle výše uvedeného příkladu s tím, že příslušné pojistné hradí prostřednictvím zaměstnavatele v plné výši zaměstnanec. Tento postup vychází z ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. Z povinnosti zaplatit za tento jeden den pojistné jsou vyňati zaměstnanci, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.
Neplacené volno a neomluvená absence
Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci neplacené volno, platí se pojistné při splnění těchto dvou podmínek:
*
neplacené volno trvá po dobu neméně jednoho celého kalendářního dne a
*
zaměstnanec nepatří mezi výjimky (situace), taxativně uvedené v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a)-c) zákona č. 592/1992 Sb.
Trvá-li například v měsíci dubnu 2013 neplacené volno právě jeden celý kalendářní den, připočte se k zúčtovanému hrubému příjmu zaměstnance poměrná část minimálního vyměřovacího základu za tento jeden den neplaceného volna dle příkladu.
Příklad
Hrubý příjem zaměstnance za měsíc duben 2013 činil 18 000 Kč a současně měl zaměstnanec jeden den neplaceného volna. Celková částka pojistného, vypočtená ze dvou složek vyměřovacího základu, činí:
Pojistné = (18 000x0,135) + [(1:30) x 8 000] = 2 430 + + 36 = 2 466 Kč
Pojistné z titulu neplaceného volna (v našem případě 36 Kč) hradí standardně jednou třetinou zaměstnanec a dvěma třetinami zaměstnavatel. V této záležitosti však může být uzavřena mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemná smlouva dle § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., na jejímž základě pojistné, hrazené zaměstnavatelem, zaplatí buď zcela nebo zčásti zaměstnanec.
U neomluvené absence se při výpočtu a odvodu pojistného postupuje obdobným způsobem s tím podstatným rozdílem, že pojistné se při neomluvené absenci platí vždy, v tomto případě žádná výjimka neexistuje, na úhradě tohoto pojistného se však zaměstnavatel nikdy nepodílí. To znamená, že pojistné zaplatí prostřednictvím zaměstnavatele například i absentující poživatel důchodu nebo žena na rodičovské dovolené.
Souběh zaměstnání s podnikáním
Pokud je samostatná výdělečná činnost vedlejší zdrojem příjmů, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné a taktéž nemusí být při placení pojistného dodržen v této podnikatelsé činnosti minimální vyměřovací základ. Pojistné se za rozhodné období kalendářního roku vypočte a uhradí sazbou 13,5 % z 50 % skutečně dosažených příjmů po odpočtu výdajů. Podmínkou pro použití tohoto postupu je trvání zaměstnání po dobu celého rozhodného období.
Může nastat situace, kdy zaměstnanec ukončí zaměstnání ke dni 30. 4. 2013 a do jiného zaměstnání nastoupí například od dne 2. 5. 2013, přičemž současně podniká jako OSVČ a tato jeho podnikatelská činnost je vedlejším zdrojem jeho příjmů. V takovém případě musí být za květen 2013 zaplacena osobou samostatně výdělečně činnou alespoň minimální záloha, neboť se na pojištěnce jako OSVČ vztahuje povinnost dodržet v měsíci květnu při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Tento postup vychází z ustanovení § 3a odst. 3 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., protože změst-nání netrvá po dobu celého kalendářního měsíce.
Závěr
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění rozhodují výhradně kalendářní dny, takže pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například ve čtvrtek 2. 5. 2013 a zaměstnání ukončiv pondělí 6. 5.2013, činí poměrná část minima 1 290,32 Kč [(5 : 31) x 3 000] bez ohledu na skutečnost, že zaměstnanec pracoval pouze tři pracovní dny.