Mandátní smlouva

Vydáno: 15 minut čtení

Dnešní zákoníky kontinentálního práva tento typ obchodní smlouvy neupravují a vystačí s úpravou příkazní smlouvy v občanských zákonících; mandátní smlouvu neznal, mj. ani náš dřívější zákoník mezinárodního obchodu.

Mandátní smlouva
prof. JUDr.
Karel
Marek
CSc.
Úvodem charakterizujme podstatu smlouvy mandátní jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoli "smlouvu o výsledku"; z této podstaty musíme vycházet.
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu.
Je-li zařízení záležitosti předmětem podnikatelské činnosti mandatáře, má se za to, že úplata byla smluvena. To je základní ustanovení tohoto smluvního typu, přestože tak není v obchodním zákoníku označeno (toto označení lze
de lege ferenda
doplnit).
Při mandátní smlouvě jde o jednání za jiného na smluvním základě. Takové jednání lze ovšem realizovat i na základě jiných smluv podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník"), nebo podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "obchodní zákoník"), příp. zvláštních předpisů. Může se jednat o smlouvy podle zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, smlouvu příkazní, smlouvy "o obstarání" podle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, smlouvu zprostředkovatelskou, smlouvu o obchodním zastoupení, smlouvu komisionářskou a