Nevyčerpaná dovolená

Vydáno: 2 minuty čtení

Jak postupovat při účtování nevyčerpané dovolené v roce 2012 z důvodů předpokládaných zákonem č. 202/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")? 1) Do nákladů proti dohadné položce pasivní účtovat pouze v případech, kdy k datu uzavření účetnictví je zřejmé, že v následujícím období dojde k náhradě mzdy za nevyčerpanou dovolenou, např. z důvodu skončení pracovního poměru. O ostatních nákladech na nevyčerpanou dovolenou neúčtovat vůbec. 2) Do nákladů proti dohadné položce pasivní účtovat pouze v případech, kdy k datu uzavření účetnictví je zřejmé, že v následujícím období dojde k náhradě mzdy za nevyčerpanou dovolenou, např. z důvodu skončení pracovního poměru daného zaměstnance. Na ostatní náklady tvořit daňově neúčinnou rezervu. 3) Do nákladů proti dohadné položce pasivní (daňově účinné) účtovat veškeré náklady související s náhradou mzdy za dovolenou nevyčerpanou v daném účetním období.

Nevyčerpaná dovolená
Ing.
Antonín
Jeřábek
Odpověď:
Čerpání dovolené upravuje ZP. Dobu čerpání dovolené určí, za podmínek stanovených zákonem, zaměstnavatel, a to tak aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Pokud zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody a dovolená nemohla být vyčerpána do konce kalendářního roku, má být vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Z uvedeného vyplývá, že případy, kdy by nebyla dovolená vybrána v příslušném kalendářním roce, by neměly být časté. Pokud dojde k čerpání celé či části dovolené až v následujícím kalendářním roce, nečiní se v účetnictví žádná opatření. Náklady na pracovníka v kalendářním roce, pomineme-li kolísání průměrné mzdy, jsou stejné, ať již dovolenou čerpal či nečerpal, či v daném roce čerpal dovolenou řádnou i dovolenou z minulého roku. Proto použití přechodných účtů v daných případech nepřipadá v úvahu.
Pouze v případě, kdy zaměstnanci končí pracovní poměr a do odchodu, z důvodů na jeho straně či na straně zaměstnavatele, nestihne vyčerpat dovolenou, přísluší mu náhrada mzdy. V případě, že z výše uvedených důvodů, zaměstnanec nevyčerpal v kalendářním roce dovolenou a v příštím roce mu končí pracovní poměr a dovolenou z minulého roku již nestačí vyčerpat a je mu tudíž v novém roce proplacena, vytvoří se ve starém účetním období na tuto dovolenou rezerva. Jde ovšem o rezervu účetní, nikoliv daňovou.