Aktuální změny v regulaci účetnictví

Cílem článku je poskytnutí rámcové informace o dalších probíhajících legislativních procesech a posledních významných změnách za účelem co nejspolehlivější orientace podle významnosti a z hlediska dopadu jak do celého pracovního procesu, tak do systému.

Návrh novely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), byl předložen až v závěru roku 2011. Jde o poslední návrh novely, která se víceméně vztahuje k vybraným účetním organizacím vyjmenovaných v § 2 vyhlášky, č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“). Navrhované změny dotčených paragrafů ZU jsou zaměřeny zejména do oblasti veřejných rozpočtů. Zpracovatelé jsou vedeni snahou poskytnout prostřednictvím úprav větší právní jistotu vybraným organizacím a zároveň uvést znění zákona do souladu s nižšími podzákonnými předpisy.

Hlavním důvodem pro předložení návrhu novely ZU je zejména potřebné vkomponování změn, které umožní:

Zejména tato poslední zmiňovaná změna si vyžádá přehodnocení dosavadních přístupů. Obecně je v návrhu novely části druhé až třinácté stanovena povinnost schvalování účetní závěrky vyjmenovaných dotčených účetních jednotek, a to zpravidla nejvyšším kolektivním orgánem nebo nejvyšším kontrolním orgánem. Tento nově zavedený institut vyvolá především jednotlivých vybraných organizací. Jelikož jde o průlomové opatření dovolíme si v rámci tohoto článku uvést jisté pochybnosti. I když není z předpisu zřejmé, co to znamená schválení účetní závěrky, ani jakými postupy lze dosáhnout takového výsledku, jedno je jisté - určení tři lidé, bez předem stanovené kvalifikace, budou plnit úkoly dosud hodné auditorů jež mají ověření a jejichž znalosti jsou opakovaně prověřovány. Vlastně jsou uznávány víc než s odpovídajícím vzděláním, se zkouškami, stálou kontrolou jakosti, pod stálou kontrolou orgánu KAČR a s povinným plněním ročních vzdělávacích programů. Orgán v OSS¹⁾ ani v ÚSC²⁾ nemá stanoveny žádné pravomoci vytvářející předpoklady pro možnost stanovený úkol splnit. Přitom rozsah pravomocí by měl být ve vztahu k odpovědnosti vyvážený. A při zkoumání dané věci napadají další otázky. Není také zřejmé, jakou jevovou formu má schválení účetní závěrky mít - písemný záznam o tom, že účetní závěrka byla schválena? Bez dalšího(?), bez uvedení podkladu a postupu, které k tomu vedly? Znamená to, že tři podepsaní přebírají odpovědnost za účetní závěrku? Nebo je to právě proto, že jen člověk neznalý věci může takovou odpovědnost převzít?

A do jaké významové roviny je tím posouván podpis vedoucího účetní jednotky (OSS, ÚSC) na účetní závěrce? Bez odstranění výše uvedených nejasností a neúplností mohou na první pohled velmi užitečná ustanovení zůstat v úrovni klasického přísloví „vlk se tak nažere a koza zůstane celá“.

Tyto úvahy nemají za účel daná ustanovení zpochybnit, ale naopak upozornit na to, že je třeba v rámci stanoveného cíle naznačené „dotáhnout“, aby nedošlo k dalšímu náročnému, drahému a z hlediska výsledku k zbytečnému experimentu.

V současné době prochází návrh novely ZU legislativním procesem. Původní účinnost novely zákona byla stanovena k 1. 1. 2012, vlivem opoždění v procesu projednávání a schvalování se počítá s jistým . Platnost a účinnost je prozatím odložena. Nicméně bude velmi užitečné již nyní se s navrhovanými změnami seznámit a získat tak potřebný časový „náskok“ pro „vstřebání“ a následnému zavádění nově stanovených postupů. V souhrnu lze jen poznamenat, že platné znění podzákonných předpisů „předběhlo“ svou účinností platnost předpisu vyšší závaznosti - zákona.

V závěru roku 2011 oznámilo MF na svých stránkách, že v částce č. 141 Sbírky zákonů bude po 16. 12. 2011 zveřejněna vyhláška č. 403/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále „novela vyhlášky“). Novela vyhlášky byla opravdu zveřejněna v uvedené Sbírce zákonů ze dne 6. prosince 2011.

V odůvodnění návrhu bylo zdůrazněno, že při projednávání návrhu vyhlášky probíhaly , zejména se zástupci OSS, státních fondů a Pozemkového fondu České republiky a ÚSC, například v rámci metodických dnů pořádaných ministerstvem, a také s odborem 54 - Ekonomické informace Ministerstva financí, Českým statistickým úřadem, Českou národní bankou či některými auditory a účetními experty. V odůvodnění se tato skutečnost zdůrazňuje a uvádí, že některé účetní jednotky s částí navrhovaných změn již byly obeznámené v rámci metodické podpory Ministerstva financí a v rámci svých možností na ně i připravené, neboť jak tamtéž zdůrazňováno, .

V předkládací zprávě se uvádí, že návrh vyhlášky obecně nepředpokládá hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet České republiky a na ostatní veřejné rozpočty, s čímž nelze beze zbytku souhlasit.

Vícenáklady si minimálně vyžádají nezbytné změny související s úpravami účetních softwarů ve vybraných účetních jednotkách. S tím budou muset vybrané účetní jednotky zcela určitě počítat a zahrnout tyto nezbytné výdaje roku 2012 do svých rozpočtů. V některých případech to bude znamenat i v závislosti na dosavadní úrovni zavedeného softwarového zpracování, výhodností smluv o udržování a úprav apod. Doporučujeme proto prověření této skutečnosti a úpravu finančních rozpočtů v počátečním období běžného a jak se ukazuje i následujícího roku.

Ve shrnutí je třeba poznamenat, že úprava vyhlášky obsahuje 215 novelizačních bodů z nichž lze usoudit na charakter úprav různého významu a dopadu do účetních systémů jednotlivých vybraných jednotek. Velká část úprav je charakteru , za účelem zvýšení právní jistoty účetních jednotek, případně použití vhodnějšího odborného termínu finančně účetního. Takovými úpravami v dosavadních příslušných ustanoveních, obsahová vymezení položek výkazů zůstávají často téměř beze změn.

Účinnost novely vyhlášky byla stanovena datem k 1. 1. 2012. Novela vyhlášky obsahuje 215 novelizačních bodů odlišného významu a dopadu. Předkládací zpráva obsahuje sdělení, že v některých případech si příslušné změny vyžádalo sladění tak, aby bylo omezeno vzájemné zasahování těchto legislativ, které mělo většinou negativní dopad na věrné a poctivé zobrazení finanční situace účetních jednotek. To ovšem je otázka koncepční a dosud ne zcela vyjasněná, vynucující a vnášející do celého dosavadního procesu řadu nesystémových zásahů. Přesto je nutné se všemi novelizačními body se podrobně seznámit včas a vhodně reagovat.

Na základě uvedených změn muselo nutně dojít i ke změnám v účetních výkazech, které uvedeme heslovitě v krátkém shrnutí:

Do výčtu uvedených novel je nutné zahrnout i novelu vyhlášky č. 383/2009 Sb. Dne 28. prosince 2011 byly v částce č. 151 Sbírky zákonů zveřejněny novely vyhlášek č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. v souvislosti se zavedením předávání dalšího nového výkazu - (dále jen „PAP“) s účinností od 1. ledna 2012, jejíž součástí je příloha č. 2a k vyhlášce č. 383/2009 Sb. I když jde o nejdiskutovanější nově zaváděnou regulaci která se nápadně shoduje se statistickými daty, které dosud nebyly předmětem celkové implementace do zavedených účetních systémů, níže uvedené důvody čtenáře přesvědčí, o nezbytnosti tohoto kroku.

Z důvodové zprávy se dovídáme, že cílem této změny je stanovit takové požadavky, aby vybrané účetní jednotky dodávaly údaje z účetnictví ve stanovené struktuře a v takovém , aby z výkazů zasílaných do CSÚIS mohli čerpat nejen pracovníci Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“), ministerstva a České národní banky (dále jen „ČNB“) při plnění vykazovacích povinností České republiky v oblasti vládní finanční statistiky vůči mezinárodním institucím (zejména Komisi zastoupené Eurostatem), ale i ministerstvo při popisu a hodnocení minulého vývoje vládních (veřejných) financí a jejich řízení za účelem dosahování vládních deficitů deklarovaných v Konvergenčním programu v rámci Procedury při nadměrném schodku (EDP), v níž se Česká republika nachází. Za neplnění požadavků Komise (Eurostatu) souvisejících s nedostatečnou implementací a aplikací standardu ESA 95 může Eurostat České republice , která by s sebou nesla značné reputační náklady. Tyto by se pravděpodobně přímo promítaly do navýšení rizikové prémie obsažené v úrokových mírách, což by znamenalo nárůst požadovaných kuponů ze státních dluhopisů a zvýšení nákladů dluhové služby.

Další změny vyhlášky č. 383/2009 Sb. se vztahují k obecným ustanovením o předávání finančních údajů, k požadavkům na předávání a přebírání dat, šifrovacích a dešifrovacích klíčů a manipulaci s těmito klíči a k požadavkům na předávání a přejímání přístupových kód. V těchto úpravách není třeba spatřovat metodické potíže, případné praktické bude třeba odstraňovat až podle zjišťovaných případných závad v započatém procesu.

Ovšem důležité pro následující období běžného roku nalezneme

Z uvedeného vyplývá, že pro podávání PAP se , což je nutné sledovat, neboť změna povinnosti bude mít významný dopad na finanční, materiální i profesní zajištění. V důsledku účtování o větším počtu údajů vzroste pracnost s prvotními doklady, provádění inventur, finanční kontroly i celkové vedení účetnictví. Ekonomické odbory budou muset být přeorganizovány či posíleny. To vše předně znamená zvýšení nároků na výdajovou stránku rozpočtů dotčených účetních jednotek a to i v delším časovém horizontu.

Uvádět možné způsoby implementace PAP by bylo nad rámec článku, tak jen doporučení. Ministerstvo financí v rámci své povinnosti poskytovat metodickou pomoc bude zveřejňovat potřebné materiály a manuály technické pomoci na svých webových stránkách. Bude nutné tyto stránky pravidelně sledovat. Z poznámek o způsobu vyplnění vyplývá, že se bude jednat o řadu zpracování a řadu nastavených nových vnitřních kontrol. V případě nutnosti se k této problematice vrátíme v některém z dalších článků na dané téma.

K dané problematice je třeba poznamenat, že časté změny znamenají pro uživatele náročnou činnost při sledování charakteru a dopadu těchto změn do zavedeného účetního systému. Nezřídka jsou spojené s (rozsáhlou) úpravou účetního software spojenou s nemalými finančními nároky. Jelikož nelze předpokládat, že by se tato situace v dohledné době podstatně změnila, je třeba počítat s touto eventualitou při rozpočtování výdajů na běžný rok a i v dlouhodobějším horizontu.

Jak bylo již v úvodu naznačeno, cílem článku je seznámit čtenáře rámcově s oblastí změn účinných od počátku běžného období. Článek má sloužit pro rychlou orientaci ve změnách právních předpisů tvořící rámec regulace účetnictví, vykazování přenosu dat. Zcela jistě se budeme k dílčím problémům v dalších pojednáních opakovaně vracet.