Zdanění příjmů fotbalových rozhodčích

Nejdříve je nutné položit si otázku, jaký charakter činnost fotbalového rozhodčího vlastně má. Podíváme-li se do přílohy č. 4 pod položku č. 74 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, najdeme zde v rámci živnosti volné i činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně za účelem dosažení zisku. Vycházím-li z předpokladu, že fotbaloví rozhodčí jsou na jednotlivá utkání nominováni ČMFS a jsou odměňováni patrně na základě Směrnice o náhradách a odměnách rozhodčích a delegátů při fotbalových utkáních (dostupné na stránkách ČMFS, adresa http://nv.fotbal.cz/cmfs/Legislativa/index.php), je v jejich případě zřejmě neaplikovatelné zařazení do výše citované živnosti volné, protože činnost zřejmě není provozována samostatně, ale pod hlavičkou ČMFS. Platí-li tato teze, pak lze připustit, že činnost fotbalových rozhodčích ČMFS není živností volnou. Z hlediska zdanění tedy přicházejí v úvahu v zásadě tři varianty řešení. První z nich předpokládá uzavření pracovněprávního vztahu s pořadatelem fotbalového utkání (např. i ve formě dohody o provedení práce). V takovém případě by byl příjem rozhodčího jednoznačně klasifikován jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Vrátím-li se k textu výše uvedené směrnice ČMFS, pak docházím k závěru, že v praxi se tato situace zřejmě vyskytovat nebude, protože podle čl. 3 této směrnice jsou rozhodčí za řízení utkání odměňováni podle sazebníků, které tvoří přílohu této směrnice, přičemž sazby jsou pro všechny kluby a orgány ČMFS závazné. Předpokladem pro výkon činnosti rozhodčího v rámci ČMFS je také platná licence, na základě které je činnost fotbalového rozhodčího v působnosti ČMFS bez dalšího povolena. Považuji tedy za nepravděpodobné, že by pořádající kluby uzavíraly s rozhodčími další smlouvy charakteru pracovněprávního pro účely řízení utkání. S ohledem na záměr nestranného rozhodování utkání je tato pochybnost ještě posílena.

Na druhou stranu se však nabízí otázka, zda zde přeci jen nepřichází v úvahu aplikace § 6 ZDP i bez uzavření pracovněprávního vztahu, a to v kontextu případné závislosti činnosti. Rozhodčí v působnosti ČMSF se nepochybně řídí předpisy, které se vztahují k řízení utkání (pravidla, atd.). Podle čl. 5 výše uvedené směrnice odměnu podle směrnice vyplácí pořadatel utkání, a to bezprostředně po skončení utkání (s výhradou předpisů nebo rozhodnutí ČMFS). V duchu fair play však předpokládám, že samotné řízení utkání probíhá bez vlivu ČMFS nebo pořadatele utkání, tzn. že řízení utkání je zcela v rukou samotného fotbalového rozhodčího, a to samozřejmě v mantinelech pravidel fotbalu. Pokud tedy uzavřu tuto svou úvahu, pak docházím k závěru, že ani v případě neuzavření pracovněprávního vztahu nebude odměna fotbalového rozhodčího klasifikována pro účely zdanění jako příjem ze závislé činnosti (§ 6 ZDP).

Patrně nejpravděpodobnější klasifikace příjmů fotbalového rozhodčího bude hledána v rámci příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP). Shora uvedeným rozborem jsem došel k názoru, že činnost fotbalových rozhodčích patrně není živností. Tomu odpovídá i Vámi podaná informace o absenci zápisu do živnostenského rejstříku. Vyloučíme-li posouzení činnosti fotbalového rozhodčího v režimu živnosti, nabízí se patrně jediná možnost, a to klasifikovat příjmy fotbalových rozhodčích v režimu příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti dle ust. § 7 odst. 2 písm. b) výše uvedeného ZDP, tj. jako příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů. Pokud je mi známo, žádný zvláštní předpis činnost fotbalových rozhodčí jako podnikání výslovně neupravuje.

Ještě zmínku o poslední možnosti klasifikace příjmů fotbalových rozhodčích, a to v režimu ostatních příjmů podle § 10 ZDP. V rámci tohoto paragrafu přichází v úvahu ust. § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Základním znakem zde uvedených příjmů ve vztahu k činnostem, je to, že se jedná o příležitostnou činnost. Předpokládám-li, že ČMFS předem nominuje fotbalové rozhodčí na jednotlivá utkání, je velmi oslaben charakter příležitost činnosti fotbalového rozhodčího. Nicméně nelze zcela vyloučit ani tuto možnost, jedná-li se skutečně o činnost příležitostnou.

Vzhledem k tomu, že neznám blíže okolnosti celého případu, nelze jednoznačně posoudit daňový režim příjmů Vámi uvedeného fotbalového rozhodčího. Nicméně se podle mého názoru lze soustředit na základní znaky závislé činnosti, samostatné výdělečné činnosti a příležitostné činnosti. Jejich analýzou a vylučovací metodou by měl být znám výsledek. Osobně si myslím, že nejpravděpodobnější varianta řešení bude nalezena v režimu § 7 (nechci však předem vyloučit žádné z nabízených řešení).