Zdravotní pojištění a placení pojistného z dosaženého příjmu v příkladech

Vydáno: 6 minut čtení

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč za podmínky, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Právní úprava zdravotního pojištění však zaměstnavateli umožňuje v mnoha případech, a to je předmětem tohoto článku, platit pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, aniž by byl porušen zákon. V tomto směru je rozhodující, zda je zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí. Všechny tyto osoby naleznete v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se především jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.

Zdravotní pojištění a placení pojistného z dosaženého příjmu v příkladech
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti s hrubým příjmem 5 800 Kč. Současně má uzavřenou pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 20 000 Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí se v