Opatrnost při insolvenčním řízení

Při své činnosti se každý subjekt musí snažit o takové ekonomické chování, aby se nedostal do platební neschopnosti, aby byl schopen plnit svoje peněžité závazky. Pokud by se totiž dostal do úpadku nebo mu úpadek hrozil, je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“).

Na koho se z vybraných účetních jednotek a nevýdělečných organizací insolvenční zákon nevztahuje? Insolvenční řízení

U příspěvkových organizací, politických stran a politických hnutí mimo dobu vyhlášených voleb, občanských sdružení, církví a náboženských společností, obecně prospěšných společností, zájmových sdružení právnických osob, organizací s mezinárodním prvkem, nadací a nadačních fondů, společenství vlastníků jednotek může tedy nastat nebo hrozit úpadek.

Nepodnikatelský subjekt se může do úpadku dostat z důvodu platební neschopnosti¹.

Subjekt sám, anebo jeho okolí pozná, že je v pokud má

Insolvenční zákon definuje i situaci, kdy dlužník - je to tehdy, když

Obezřetný musí být dlužník i tehdy, když lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Taková situace se nazývá

Proč tedy mají být účetní jednotky opatrné? Úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka se řeší formou soudního řízení, které se označuje jako insolvenční řízení. Insolvenční návrh na zahájení insolvenčního řízení může podat kterýkoliv ze subjektů dotčených úpadkem dlužníka včetně dlužníka samotného. Řešení insolvenčního řízení pak rozhodne o tom, zda subjekt (konkurs), anebo a bude poté pokračovat ve své činnosti (reorganizace, oddlužení - týká se fyzických osob)².

Kvalitním řízením a správným rozhodováním může účetní jednotka ovlivnit, aby se nestala dlužníkem, na něhož bude vyhlášen úpadek. Avšak i při řádné péči o pohledávky se nemusí účetní jednotka vyhnout situaci, kdy její dlužník vstoupí do insolvenčního řízení. Proto je na místě od samého počátku vztahů mezi dvěma subjekty opatrnost. Existence peněžní pohledávky má při koloběhu majetku svoje opodstatnění. Vzniká díky bezhotovostnímu platebnímu styku, který si vyžádala praktičnost a jednoduchost při uskutečňování plateb, ale také konkurence.

Právo věřitele na plnění - pohledávka se oceňuje buď jmenovitou hodnotou nebo pořizovací cenou³. Jedná se tedy o ceny historické, které je potřeba minimálně v rámci inventarizace posoudit ve vztahu k zásadě opatrnosti. Účetní jednotka by neměla ve svém účetnictví nadhodnocovat aktiva ani svoje zisky. V případě dočasného snížení hodnoty majetku řeší situaci tvorbou opravné položky, při trvalém snížení hodnoty odpisem.

Vyhláška č. 410/2009 Sb.,⁴ kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, i vyhláška č. 504/2002 Sb.,⁵ kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, řeší tvorbu opravných položek k pohledávkám v účetnictví.

účtují o opravných položkách k pohledávkám následujícím způsobem:

 +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ |          Text           |                   MD                   |                   D                     | +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ | Tvorba opravné položky  | 556-Tvorba a zúčtování opravné položky | 19x, 194-Opravná položka k odběratelům  | | Zrušení opravné položky | 19x, 194-Opravná položka k odběratelům | 556-Tvorba a zúčtování opravné položky  | +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ 

účtují o opravných položkách následujícím způsobem:

 +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ |          Text           |                   MD                           |                   D                     | +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ | Tvorba opravné položky  | 55x-Tvorba opravné položky             | 391-Opravná položka k pohledávkám       | | Zrušení opravné položky | 391-Opravná položka k pohledávkám      | 65x-Zúčtování opravné položky           | +-------------------------+----------------------------------------+-----------------------------------------+ 

U obou dvou skupin účetních jednotek se tedy vytvářejí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení ve smyslu § 8 zákona o rezervách.

Předpokladem k tvorbě 100% opravné položky (plná výše rozvahové hodnoty pohledávky) k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení⁶ je včasné přihlášení nepromlčené pohledávky u insolvenčního soudu. Opravná položka se vytváří v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byla přihlášena pohledávka. Pokud byla povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků podle insolvenčního zákona (je tedy potřeba provést kontrolu daného seznamu, jenž je vyvěšen na internetu).

Z výše uvedeného důvodu je velmi vhodné nečekat až na termín inventarizace, ale průběžně sledovat insolvenční rejstřík alespoň u významných dlužníků ( nebo ). Zjištění úpadce může být náhodné, pak je velmi důležité, aby marně neuplynula lhůta, která je v insolvenčním rejstříku určena pro přihlášení pohledávek.

Lhůta pro přihlášení pohledávky je dána od okamžiku zahájení insolvenčního řízení do konce lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku. K přihláškám podaným později Účetní jednotka si také musí ohlídat, aby se pohledávka nepromlčela. Promlčené pohledávky se nelze účinně domáhat u soudu, k promlčené pohledávce nelze tvořit dle § 8 zákona o rezervách opravnou položku. Pohledávky vzniklé z právních vztahů uzavřených podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), se promlčí za 3 roky, ObčZ však obsahuje i paragrafy, které stanoví kratší promlčecí lhůtu⁷. Vztahy uzavřené podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), se obecně promlčí za 4 roky, vztahy podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, se řídí při promlčení ObčZ.

Paragraf 8 zákona o rezervách zakazuje tvořit opravné položky za dlužníky, kteří jsou v insolvenčním řízení (na vrub daňových nákladů) k pohledávkám, o kterých nebylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech a takto vzniklý příjem nebyl podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, příjmem osvobozeným od daně z příjmů nebo zahrnovaným do základu daně z příjmů nebo nezahrnovaným do samostatného základu daně z příjmů anebo základu daně pro zvláštní sazbu daně. Dále nelze vytvářet daňově účinné opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, úvěrů, půjček, ručení, záloh, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, smluvních pokut a úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů, k pohledávkám nabytým bezúplatně a k souboru pohledávek. Pohledávku nestačí jen přihlásit, ale je potřeba sledovat další procesy v rámci insolvenčního řízení. Pokud by pohledávku popřel insolvenční správce, věřitel nebo dlužník dle oprávnění dané insolvenčním zákonem, pak by bylo nezbytné již vytvořenou opravnou položku k pohledávce zrušit. Opravná položka se zruší také v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení.

Na začátku celého procesu na straně věřitele je řádné do insolvenčního řízení. Na citovaném portálu justice lze stáhnout nejen formuláře přihlášek pohledávek, ale také návod na použití a vzor vyplněné přihlášky. Při vyplňování přihlášky a dokládání výše přihlášené pohledávky je na místě vysoká obezřetnost. Insolvenční zákon totiž významně trestá nesprávně doložené přihlášky k pohledávkám. Pokud by se při přezkoumání přihlášené pohledávky zjistilo, že skutečná výše této přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, pak se k přihlášené pohledávce a to ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Navíc věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, insolvenční soud uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty částku, o níž přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna⁸.

Obdobný přístup je při stanovení výše zajištění pohledávky. Opět pokud by se při přezkoumání zjistilo, že věřitel má právo na uspokojení ze zajištění přihlášené pohledávky v rozsahu menším než 50 % hodnoty zajištění, jenž uvedl v přihlášce, nebo, že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení Navíc insolvenční soud uloží věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku, částku, o níž hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění⁹.

Insolvenční zákon jde při stanovení sankcí ještě dále a vymezuje, že za splnění povinnosti zaplatit příslušnou částku s přihlášeným věřitelem osoby, které podepsaly přihlášku. Pokud jde o zástupce na základě plné moci, pak ručí osoby, které zástupce k danému úkonu zmocnily¹⁰.

je zásada, kterou je třeba mít vždy na mysli při pohledu jak na závazky, tak na pohledávky účetní jednotky. Prodlení s platbami závazků, zastavení jejich plateb, neschopnost platit, to jsou indikátory účetní jednotky, jež mohou vést k

Pohledávky obecně jsou zadržované peněžní prostředky dlužníkem, proto je nezbytné o ně pravidelně pečovat. Určitě se vyplatí sledování insolvenčního rejstříku, který je veřejně přístupný 24 hodin denně, a proto by bylo jen těžko omluvitelné promeškat řádné

Přihláška pohledávky do insolvenčního řízení musí být kvalitně a korektně zpracovaná, neboť věřiteli i přihlašovateli hrozí vysoká za případné nesprávné nebo nedostatečné doložení pohledávky, příp. zajištění pohledávky.

K přihlášené pohledávce do insolvenčního řízení se vytváří v souladu se zákonem o rezervách která koriguje v rozvaze brutto hodnotu na nulovou netto hodnotu.