Účtování

K přesnému zodpovězení dotazu by bylo potřeba znát také přesné znění dohody o prodeji vstupenek. V obecné rovině je ale možné, že správce daně by mohl celou záležitost z pohledu příspěvkové organizace posoudit tak, že se u ní jedná o příjem z reklamy v podobě nepeněžního příjmu. Otázkou je, zda odvysílání upoutávek na předprodej vstupenek na koncert pořádaný rádiem naplní znaky toho, že by se mělo jednat o reklamu příspěvkové organizace, kde se budou lístky případně prodávat. Ovšem, že se jedná o určitou formu protiplnění napovídá bohužel fakt, že za umožnění prodeje vstupenek nebudete požadovat žádnou finanční odměnu či např. nájemné za poskytnutí prodejního místa, či uváděnou provizi z prodeje vstupenek.

Reklamou se v souladu s § 1 odst. 2 zákona zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Domnívám se, že podle toho, co je uvedeno v dotaze, je cílem odvysílání rozhlasového spotu propagace koncertu, nikoliv muzea jako prodejního místa, a proto se domnívám, že se v tomto případě o reklamu nejedná. Ale jak jsem uvedl, záleží na konkrétních okolnostech a přesném znění předmětné smlouvy. Osobně bych spíše viděl problém v tom, že muzeum poskytuje prokazatelně nějakou službu a za tuto službu nepovažuje žádnou úplatu. To je skutečnost, kterou by spíše než správce daně mohl napadnout zřizovatel, protože organizaci zcela jistě vznikají v souvislosti s prodejem vstupenek nějaké náklady, které následně musí být hrazeny s největší pravděpodobností z příspěvku zřizovatele. A protože se pravděpodobně nejedná o hlavní činnost organizace v souladu se zřizovací listinou, mohlo by to být posouzeno jako neoprávněné použití prostředků poskytnutých z rozpočtu kraje. A pokud by organizace argumentovala tím, že se jedná o protiplnění za propagaci muzea touto formou, a tato skutečnost by byla také součástí uzavřené smlouvy, pak se skutečně jedná o reklamu, za kterou není poskytována úplata a tedy nepeněžní příjem.

Jak vyplývá z § 23 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu, kterým je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění. Příjem z reklamy je v souladu s § 18 odst. 3 ZDP u neziskových poplatníků vždy předmětem daně. Pokud takovýto příjem není součástí výsledku hospodaření, uvádí se v daňovém přiznání na řádku č. 20 jako položka zvyšující základ daně.

Osobně bych tedy doporučoval upravit znění smlouvy tak, aby bylo zřejmé, že se nejedná o reklamu příspěvkové organizace, pokud je takové znění za těchto okolností možné. Jako nejjednodušší varianta se mi jeví dohodnout podmínky tak, aby se nejednalo o bezplatná plnění, ale aby bylo dohodnuto vzájemné finanční plnění, tedy na jednu stranu platba za poskytnutí reklamy a na druhou stranu platba za poskytnutí prodejního místa. Tím by byly vzájemné vztahy výrazně zprůhledněny jak z pohledu účetnictví, tak i daňového hlediska.