Diskuse týkající se zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, se již staly víceméně pravidelnou součástí života naší politické scény. Za účelem zajištění ekonomické stability systému veřejného zdravotního pojištění deklarovala vláda ve svém programovém prohlášení návrat ke koncepci pravidelné valorizace platby pojistného za „státní pojištěnce“, od níž bylo ustoupeno v roce 2009 přijetím zákona č. 362/2009 Sb. , kterým došlo na dlouhou dobu ke zmrazení výše platby za státní pojištěnce na 723 Kč za osobu a kalendářní měsíc tím, že byl vyměřovací základ stanoven na 5 355 Kč. Výpadek příjmů, které dříve zajišťovala valorizace platby za státní pojištěnce, činil jen za roky 2011 až 2013 cca 19 mld. Kč a byl částečně nahrazen opatřeními v rámci systému.
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. 1. 2017
Ing.
Antonín
Daněk
Zvýšení měsíční platby pojistného
Nařízením vlády č. 181/2016 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, ze dne 30. 5. 2016 se od 1. 1. 2017 zvýšil vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 814 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. 1. 2017 měsíčně 920 Kč, což je o 50 Kč více než v roce 2016. Tento postup je legislativně v souladu s ustanovením § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), kdy částku vyměřovacího základu může vláda vždy do 30. 6. změnit svým nařízením, a to s účinností k 1. 1. roku následujícího, přičemž se přihlíží k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.
Za koho platí pojistné stát?
I když se to nezdá, osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu populace, proto má každé zvýšení částky vyměřovacího základu přímý dopad na výdajovou stránku státního rozpočtu. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání aj. Kompletní výčet všech těchto osob naleznete v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Musíme si však uvědomit, že u těchto osob je pojistné placeno pouze státem jen tehdy, pokud tyto osoby nejsou výdělečně činné. Jestliže jsou však zaměstnány nebo podnikají, pak platí pojistné [zálohy na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“)], za podmínek stanovených zákonem č. 592/1992 Sb. s tím zvýhodněním, že ani zaměstnavatelé a ani osoby samostatně výdělečně činné nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.
Srovnání jednotlivých skupin plátců
Budeme-li problematiku naplňování příjmové stránky systému posuzovat i z prostého pohledu výše částek, které jednotlivé skupiny plátců hradí, pak lze také konstatovat, že tzv. státní pojištěnci jsou skupinou pojištěnců, za které je do systému fakticky odváděno nejnižší pojistné, aktuálně 920 Kč. Naproti tomu osoby bez zdanitelných příjmů platí v roce 2017 měsíčně 1 485 Kč, což je jako 13,5 % z minimální mzdy zároveň i nejnižší platba zaměstnavatele za zaměstnance v případě, kdy pro zaměstnanou osobu platí minimální vyměřovací základ a zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc. A výše záloh, měsíčně placených osobami samostatně výdělečně činnými, činí v letošním roce nejméně 1 906 Kč za předpokladu, že podnikatelská činnost je jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů pojištěnce. Tyto zálohové platby OSVČ (jakož i celkové roční pojistné) však mohou být i několikanásobně vyšší, což se odvíjí od výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím roce. Mimoto, počínaje rozhodným obdobím kalendářního roku 2013 již ve zdravotním pojištění neplatí pro zaměstnavatele ani pro OSVČ maximální vyměřovací základ.
I když principiálně respektujeme solidární povahu systému, je třeba vzít v úvahu reálný fakt, že mezi „státními pojištěnci“ je poměrně velký počet osob, u kterých je objem čerpané zdravotní péče (hrazených služeb) ve srovnání s jinými skupinami plátců – mnohdy i výrazně – vyšší, zejména u starobních důchodců, což však není v souladu s částkami placeného pojistného. Nicméně, mimo situace uvnitř systému jsou v této souvislosti závažným aspektem možnosti státního rozpočtu, na což znění § 3c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. taktéž pamatuje.
Posílení příjmů pracovníků ve zdravotnictví
Přetrvávajícím problémem českého zdravotnictví je jeho nekonkurenceschopnost v oblasti mezd lékařů, sester a zdravotnického personálu ve srovnání se zahraničím. Tento významný faktor způsobuje nezanedbatelný odliv pracovní síly, kdy podle údajů České lékařské komory opouštějí republiku ročně přibližně dvě stovky absolventů oboru všeobecné lékařství, což je téměř 20 % všech absolventů v daném roce. Prostředky vynaložené na vzdělávání lékařů tak nejsou adekvátně využity pro naše občany, kromě toho je personální situace v českém zdravotnictví dlouhodobým problémem.
Placení pojistného zaměstnavatelem – uplatnění odpočtu
Odpočet od dosaženého příjmu lze dle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. uplatnit za těchto značně specifických podmínek:
–
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,
–
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity,
–
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že odpočet (od 1. 1. 2017 ve výši 6 814 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.