Vztahy České republiky a Lichtenštejnského knížectví v zákoně o daních z příjmů od 1.1.2016

Zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony¹⁾, byla ze zákona o daních z příjmů²⁾ odstraněna některá omezení při uplatnění vybraných ustanovení zákona o daních z příjmů ve vztahu k Lichtenštejnskému knížectví. Důvodem pro tato omezení byla absence smluvního ujednání o výměně informací v daňových záležitostech. Odstranění výjimek z poskytování těchto vybraných daňových výhod však bylo přechodným ustanovením posunuto až na den, kdy se začne provádět smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění³⁾, jejíž součástí je i příslušný článek upravující výměnu daňových informací.

Smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku byla včetně Protokolu podepsána dne 25.9.2014 v Praze. Senát Parlamentu České republiky dal souhlas k její ratifikaci na své 5. schůzi 10. funkčního období dne 14.1.2015. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dala souhlas k ratifikaci uvedené smlouvy na své 36. schůzi 7. volebního období dne 17.12.2015. Zajímavostí projednání v Poslanecké sněmovně je to, že smlouva byla rozeslána poslancům dne 13.10.2014, ale první čtení se konalo až dne 8.10.2015⁴⁾, tj. téměř po jednom celém kalendářním roce. I přes toto schválení v prakticky posledním možném okamžiku v roce 2015, vstoupila uvedená smlouva po ratifikaci v České republice dne 22.12.2015 v platnost, protože na straně Lichtenštejnského knížectví byly všechny kroky nutné k ratifikaci smlouvy splněny dříve než v České republice. Podle informace Ministerstva financí⁵⁾ se uvedená smlouva bude provádět následujícím způsobem:

Tento obsáhlý přehled dat je podstatný zejména z toho důvodu, že mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění vstupují v platnost odlišným způsobem, než je tomu např. u zákonů. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění vstupují v platnost dříve, než jsou publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv, a to na základě splnění podmínek zakotvených v příslušném článku o vstupu v platnost přímo ve smlouvě. Naopak zákony vstupují v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Text uvedené smlouvy byl ve Sbírce mezinárodních smluv publikován dne 19.1.2016 pod č. 8/2016 Sb.m.s.. To však nijak neovlivňuje provádění smlouvy výše uvedeným způsobem.

Protože byla splněna podmínka shora uvedeného přechodného ustanovení zákona č. 267/2014 Sb., budou od 1.1.2016 ve vztahu k Lichtenštejnskému knížectví uplatňovány stejné daňové výhody v rámci zákona o daních z příjmů, jako je tomu v relaci k dalším státům tvořícím Evropský hospodářský prostor (Norské království a Islandská republika). V následujícím textu si zrekapitulujeme ta ustanovení, o která se v zákoně o daních z příjmů jedná.

Od 1.1.2016 se na daňové rezidenty Lichtenštejnského knížectví vztahuje osvobození bezplatných příjmů od daně z příjmů fyzických osob u poplatníka provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [§ 4a písm. i) zákona o daních z příjmů].

Od 1.1.2016 lze osvobodit příspěvky zaměstnavatele do zákonem stanoveného limitu v celkovém úhrnu nejvýše 30 000 Kč na soukromé životní pojištění zaměstnance i v případě, že má zaměstnanec uzavřenu pojistnou smlouvu s pojišťovnou usazenou na území Lichtenštejnského knížectví [§ 6 odst. 9 písm. p) bod 3. zákona o daních z příjmů].

Obdobně bude také možné od 1.1.2016 osvobodit příspěvky zaměstnavatele na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění poukázané ve prospěch jeho zaměstnanců. Jedním z definičních znaků instituce penzijního pojištění [§ 6 odst. 16 písm. c) zákona o daních z příjmů] je to, že je příslušná instituce povolena a provozuje penzijní pojištění v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor (od uvedeného data tedy včetně Lichtenštejnského knížectví).

Od uvedeného data bude rovněž možné u fyzických osob uplatnit nezdanitelnou část základu daně a u právnických osob položky odčitatelné od základu daně z titulu poskytnutí bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo i na území Lichtenštejnského knížectví. Za zákonem stanovených podmínek (§ 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů) bude možné uplatnit hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého zákonem vyjmenovaným osobám na zákonem vyjmenované účely i za situace, kdy je příjemcem právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm i na území Lichtenštejnského knížectví (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů). Stejným způsobem se rozšíří možnost uplatnění položky snižující základ daně z příjmů právnických osob z titulu poskytnutí bezúplatného plnění zákonem vyjmenovaným osobám na zákonem vyjmenované účely (§ 20 odst. 12 zákona o daních z příjmů). Nezdanitelné části základu daně pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob budou moci od 1.1.2016 uplatnit také rezidenti Lichtenštejnského knížectví, a to za předpokladu, že jejich úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90% všech jejich příjmů (§ 15 odst. 9 zákona o daních z příjmů).

Definice základního investičního fondu (§ 17b zákona o daních z příjmů) bude nově dopadat i na zahraniční investiční fond srovnatelný se zde uvedeným fondem, pokud je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy také Lichtenštejnské knížectví.

U právnických osob dochází od 1.1.2016 k významnému rozšíření osvobození od daně z příjmů právnických osob v případech, kdy je příjemcem zákonem vyjmenovaných příjmů obchodní , která je rezidentem Lichtenštejnského knížectví. Jedná se o příjmy z podílu na zisku vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti, licenční poplatky a úroky z úvěrového finančního nástroje za zákonem stanovených podmínek (§ 19 odst. 8 zákona o daních z příjmů) a příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti (§ 19 odst. 10 zákona o daních z příjmů).

Osvobození bezúplatných příjmů poplatníka, který je veřejně prospěšným poplatníkem, bude od 1.1.2016 dopadat i na takové poplatníky, kteří mají sídlo na území Lichtenštejnského knížectví. Předpokladem zůstává, že jeho právní forma, předmět činnosti a způsob využití předmětu bezúplatného nabytí je obdobný právní formě, předmětu činnosti a způsobu využití předmětu bezúplatného nabytí těch poplatníků, kteří jsou veřejně prospěšnými poplatníky se sídlem na území České republiky [§ 19b odst. 2 písm. b) bod 2. zákona o daních z příjmů]. Rovněž bude rozšířeno osvobození bezúplatného příjmu i na Lichtenštejnské knížectví [§ 19b odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů].

Dále se s uvedeným datem rozšiřuje výjimka v definici příjmů ze zdroje na území České republiky v případě rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu a u úroků, které se neuznávají jako výdaj podle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona o daních z příjmů].

Daňově uznatelnými výdaji budou od 1.1.2016 také výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo i na území Lichtenštejnského knížectví [§ 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů], přičemž tyto výdaje nelze uplatnit u fyzických osob jako nezdanitelnou část základu daně (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů) nebo u právnických osob jako položku snižující základ daně (§ 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů).

Vybrané slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob budou moci od 1.1.2016 uplatnit také rezidenti Lichtenštejnského knížectví, a to za předpokladu, že jejich úhrn příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90% všech jejich příjmů (§ 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů). Totéž platí i pro uplatnění daňového zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob (§ 35c odst. 5 zákona o daních z příjmů). U daňového zvýhodnění na vyživované děti se také rozšiřuje podmínka, podle které musí žít dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nově i na území Lichtenštejnského knížectví (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů).

Pro úplnost je třeba dodat, že v zákoně o daních z příjmů bylo v řadě ustanovení naopak Lichtenštejnské knížectví zahrnuto i před 1.1.2016. Bylo tomu např. v případě osvobození výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, tj. včetně Lichtenštejnského knížectví [§ 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů], nebo v případě uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, kdy jednou z podmínek bylo uzavření pojistné smlouvy s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (§ 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů). Dále se na rezidenty Lichtenštejnského knížectví před 1.1.2016 u vybraných příjmů nevztahovala srážková daň v sazbě 35% [§ 36 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů] a u vybraných příjmů mohli i tito poplatníci započítat sraženou daň na jejich celkovou daňovou povinnost vztahující se k příjmům ze zdrojů na území České republiky, za které v České republice podávali daňové přiznání (§ 36 odst. 8 zákona o daních z příjmů). U rezidentů Lichtenštejnského knížectví nebylo ani před 1.1.2016 aplikováno zajištění daně u vybraných příjmů (§ 38e zákona o daních z příjmů).

Vstup v platnost a následné provádění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnským knížectvím tak vedle jistě žádoucí úpravy vztahů obou států v oboru daní z příjmů přináší i odstranění jisté nekonzistentnosti při uplatňování zákona o daních z příjmů ve vztahu k Lichtenštejnskému knížectví.