Přehledy a zálohy osob samostatně výdělečně činných po
1.1.2016
Ing.
Antonín
Daněk
Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh
na pojistné za rok 2015 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
-
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2015 –
jedná se o základní termín, platný pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kdy daňové přiznání
nezpracovává daňový poradce, tedy nejpozději dne 2.5.2016,
-
pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto
skutečnost zdravotní pojišťovně do 30.4.2016 a Přehled tak může podat až do
1.8.2016,
-
jestliže byla OSVČ finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání,
je povinna podat Přehled do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty.
Do 8.4.2016 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají
(například nízké příjmy). Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, platí
pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nejprve bych blíže rozebral placení záloh
u OSVČ, které podnikaly v roce 2015, případně v letech předcházejících. Poté bych se zaměřil na
postupy těch OSVČ, které budou v roce 2016 svoji podnikatelskou činnost zahajovat.
OSVČ podnikala před 1.1.2016
Z hlediska praktické aplikace zákonné úpravy jsou v oblasti zdravotního pojištění
nejfrekventovanější tyto tři alternativy:
a)
Samostatná výdělečná činnost – hlavní zdroj příjmů
Při placení záloh na pojistné v roce 2016 vycházejí OSVČ z výsledků své samostatné
výdělečné činnosti v roce 2015. Výši zálohy pro rok 2016 jsou povinny platit od kalendářního měsíce,
ve kterém v roce 2016 podají zdravotní pojišťovně Přehled, nejméně však v minimální zákonné výši,
která od ledna činí 1 823 Kč.
Minimální zálohy se (na rozdíl od vykázaného přeplatku) nevracejí, i když OSVČ za rozhodné
období kalendářního roku třeba vykáže ztrátu.
b)
Samostatná výdělečná činnost – vedlejší zdroj příjmů
OSVČ, pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost
vedlejším zdrojem příjmů, mají ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného (záloh na
pojistné) tato zvýhodnění:
-
nejsou povinny platit zálohy na pojistné, ale pojistné doplácejí jednorázově v
zákonné osmidenní lhůtě po podání Přehledu,
-
při odvodu pojistného nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.
Poznámka: Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy
pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (společně s
některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tuto důležitou skutečnost
uvede pojištěnec při vyplňování Přehledu a rovněž ji řeší v rámci komunikace se zdravotní
pojišťovnou.
c)
Samostatná výdělečná činnost osob, za které je plátcem pojistného
stát
Tito „státní pojištěnci“ mají v rámci své samostatné výdělečné činnosti zejména tato
specifika:
-
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nejsou povinni platit
zálohy na pojistné,
-
v dalších letech však tyto zálohy platí, pokud dosáhnou v předcházejícím roce
kladného hospodářského výsledku (zisku),
-
výše takto placené zálohy může být nižší než zákonné minimum platné pro příslušný
rok,
-
s účinností od 1.8.2004 již u OSVČ, za které platí pojistné stát, neexistuje nárok na
odpočet.
OSVČ začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po 1. lednu
2016
V přímé návaznosti na rekodifikaci soukromého práva došlo ve zdravotním pojištění s
účinností od 1.1.2014 k následující změně. V § 3a odst.
1 zákona. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definováno
stanovení vyměřovacího základu u OSVČ. V souvislosti se změnou v
§ 7 zákona o daních z příjmů platí, že vyměřovacím
základem u OSVČ je 50% příjmu ze samostatné činnosti (nová formulace) po odpočtu výdajů vynaložených
na dosažení, zajištění a udržení příjmu. I v těchto případech však pro OSVČ nadále platí ve
zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (§ 3a
odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), s výjimkou osob
nebo situací uvedených v navazujícím ustanovení § 3a
odst. 3. Pokud se pojištěnec rozhodne vykonávat svoji samostatnou výdělečnou činnost jako
hlavní zdroj příjmů, přihlásí se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (tuto povinnost lze splnit i
prostřednictvím Centrálního registračního místa zřízeného při obecním živnostenském úřadě vyplněním
tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář) a platí alespoň minimální měsíční zálohy 1 823
Kč. V prvním kalendářním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti si může OSVČ stanovit i vyšší
zálohu než minimální. Během roku však může dojít například k těmto situacím:
a)
OSVČ ukončí v průběhu roku samostatnou výdělečnou činnost
-
OSVČ oznámí ukončení této své činnosti zdravotní pojišťovně (jako při zahájení
podnikání -viz předcházející odstavec),
-
naposledy zaplatí alespoň minimální výši zálohy za kalendářní měsíc, ve kterém
vykonávala tuto svoji činnost alespoň po část tohoto měsíce,
-
v měsíci, za který OSVČ zaplatila alespoň minimální zálohu, má svůj pojistný vztah
vyřešen. Od následujícího měsíce však musí být registrována u zdravotní pojišťovny buď jako
zaměstnanec, nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát (například uchazeč o zaměstnání), jinak
se stává ve zdravotním pojištění tzv. osobou bez zdanitelných příjmů. Možností vynětí z českého
systému veřejného zdravotního pojištění je například výkon výdělečné činnosti ve státech Evropské
unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku ve
smyslu příslušných „evropských“ koordinačních Nařízení,
-
v roce 2017 podá zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2016.
b)
Samostatná výdělečná činnost se stane vedlejším zdrojem příjmů (OSVČ je současně
zaměstnána)
-
OVSČ oznámí tuto změnu zdravotní pojišťovně,
-
zaměstnavatel přihlásí zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě kódem „P“ u zdravotní
pojišťovny,
-
od měsíce, ve kterém bude samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů,
nebude muset taková osoba platit zálohy na pojistné (v zaměstnání musí být odváděno pojistné alespoň
z minimálního vyměřovacího základu, přičemž toto zaměstnání musí trvat po celý kalendářní
měsíc),
-
při podání Přehledu za rok 2016 bude muset být zaplaceno alespoň minimální pojistné
za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla u této osoby v roce 2016 její samostatná výdělečná činnost
hlavním zdrojem příjmů.
c)
OSVČ se stane osobou, za kterou platí pojistné stát
-
pokud se OSVČ stane v roce 2016 ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí
pojistné stát (například podnikateli je přiznán některý z důchodů, žena nastoupí na mateřskou
dovolenou aj.), oznamuje osobně tuto skutečnost v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně.
Neoznámení této změny je ve zdravotním pojištění pod sankcí (možnost uložení pokuty až do výše 10
000 Kč), neboť za daného stavu přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného
od státu,
-
počínaje celým kalendářním měsícem evidence OSVČ v roce 2016 ve „státní kategorii“
není povinností placení alespoň minimálních záloh,
-
při podání Přehledu za rok 2016 nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ OVSČ v
těch měsících, ve kterých zařazení do „státní kategorie“ trvalo po celý kalendářní
měsíc,
-
pokud bude OSVČ pokračovat ve své samostatné výdělečné činnosti jako osoba, za kterou
platí pojistné stát, i v roce 2017, bude od měsíce podání Přehledu za rok 2016 platit zálohy, které
nemusejí dosáhnout minimální výše platné pro rok 2017, případně zálohy nebude muset platit vůbec (za
podmínky, že bude v roce 2016 „v minusu“).
Osoba samostatně výdělečně činná nemusí platit zálohy na pojistné, je-li samostatná
výdělečná činnost vedlejším zdrojem jejích příjmů nebo v prvním roce samostatné výdělečné činnosti v
případě osoby, za kterou platí pojistné stát. Nicméně, pokud by jednorázové doplacení záloh mohlo
pro takovou OSVČ představovat neúměrnou finanční zátěž, může si přiměřené zálohy průběžně
platit.
V roce 2016 již není výše placené zálohy (a ani celková částka pojistného) omezena
maximální částkou.
Závěr
Pokud OSVČ nemůže z nejrůznějších důvodů platit v běžném roce vyšší zálohy, vypočtené na
základě výsledků samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce, může požádat zdravotní
pojišťovnu o snížení záloh. Snížení zálohy placené OSVČ není od 1.12.2011 omezeno na období nejdéle
tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá,
resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například
podá Přehled za rok 2015 v měsíci dubnu 2016 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může
jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího
kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce
2017.