Příplatek mimo základní kapitál z pohledu daně z nabytí nemovitých věcí

Vydáno: 30 minut čtení

Daň z převodu nemovitostí byla s účinností od 1.1.2014 nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí.1) Jednou z podstatných změn, které nová právní norma přinesla, bylo zrušení (podmíněného) osvobození vkladu nemovitosti do základního kapitálu obchodní společnosti nebo družstva (nově jsou tyto dva pojmy podřazeny pod pojem obchodní korporace).2) Vzhledem k poměrně bohaté judikatuře3) zabývající se výkladem tohoto osvobození se může jevit, že jakýkoli vklad nemovité věci4) společníka do vlastního kapitálu obchodní korporace od 1.1.2014 podléhá dani z nabytí nemovitých věcí. Tento obecně přijatý výklad podporuje jak systematika předmětné právní normy, tak záměr zákonodárce vyjádřený v důvodové zprávě. Autoři tohoto článku se však s tímto výkladem neztotožňují. Cílem článku je předložit argumenty pro výklad opačný a zároveň poskytnout ucelený pohled na tuto komplexní daňově-právní problematiku.

Příplatek mimo základní kapitál z pohledu daně z nabytí nemovitých věcí
Ing.
Radek
Novotný,
daňový poradce (ev. č. 2986), Allen & Overy;
Ing.
Michal
Dušek,
daňový poradce (ev. č. 4056), Allen & Overy
 
1. Příplatek společníka do obchodní společnosti
Vzhledem k tomu, že právní předpisy důsledně nedodržují novou soukromoprávní terminologii, používáme v našem článku pojem obchodní společnost s tím, že tento pojem dle kontextu může představovat obchodní společnost nebo obchodní
korporace
. Pojem obchodní
korporace
používáme pouze v případě „citací“ právních předpisů.
 
1.1 Právní rámec
Pro účely našeho zamyšlení si stručně shrňme
relevantní
ustanovení zákonného opatření1:
-
předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí k nemovité věci (§ 2 odst. 1),
-
úplatou se se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které jsou poskytnuty za přijaté plnění (§ 4 odst. 1),
-
základem daně je nabývací hodnota, která se v případě příplatku společníka obchodní společnosti určí podle zákona o obchodních korporacích (§ 10, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a § 18 odst. 1).
 
1.2 Výklad v praxi
Vzhledem ke skutečnosti, že zákonné opatření specificky upravuje způsob stanovení nabývací ceny5) pro případy příplatku společníka do obchodní společnosti, lze usuzovat, že zákonodárce zamýšlel podrobit převod nemovité věci z titulu nepeněžního příplatku do obchodní společnosti zdanění. Tento záměr lze také vyčíst z důvodové zprávy k zákonnému opatření.6) Výklad odpovídající záměru zákonodárce nepochybně zastává i Generální finanční ředitelství.7) Tento výklad zastávají také autoři komentáře k zákonu o obchodních korporacích.8)
 
1.3 Ústavnost daně
V souladu s ústavním pořádkem České republiky lze daň uložit pouze na základě zákona.9) Podle našeho názoru tedy úmysl zákonodárce sám o sobě nepostačuje k tomu, aby situace, které nejsou podrobeny zdanění podle zákonodárcem přijaté právní normy, zdanění podléhaly. Jinými slovy, situace, které nejsou předmětem daně, nelze podrobit zdanění pouze na základě historického výkladu.10) Tato základní zásada je ostatně v obecné rovině promítnuta i v daňovém řádu.11)
Ke klíčovosti definice předmětu daně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud, podle kterého: „Pro správné posouzení příjmů je vždy důležité vymezit, které příjmy jsou předmětem daně, a jednoznačně definovat příjmy, které zakládají určitou daňovou povinnost. Předmětem daně z příjmů jsou všechny příjmy fyzických osob, kromě příjmů vyloučených z předmětu daně v § 3 odst. 4 zákona a z předmětu daně vyloučených u zaměstnanců v § 6 odst. 7 a odst. 11 zákona. Z příjmů, jež jsou předmětem daně z příjmů fyzickýc