Solidární zvýšení daně a maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění (rok 2015)

Vydáno: 25 minut čtení

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob bylo do zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) zavedeno zákonem č. 500/2012 Sb. Je obsahem ustanovení § 16a , § 38g odst. 4 a § 38ha ZDP . Uplatňuje se od zdaňovacího období roku 2013. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP 7% z kladného rozdílu mezi: a) součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a b) 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Solidární zvýšení daně a maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění (rok 2015)
Ing.
Ivan
Macháček
Za průměrnou mzdu se podle § 15 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.
Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti. Solidární zvýšení daně se netýká příjmů z nájmu, z kapitálového majetku a ostatních příjmů zdaňovaných dle § 10 ZDP.
Pro rok 2015 vychází limitní částka z vyhlášky č. 208/2014 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2013 ve výši 25 903 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0273, takže průměrná mzda za rok 2013 činí 26 611 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2015 činí 48 × 26 611 Kč = 1 277 328 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 limitní částku 1 277 328 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
V novele ZDP účinné od 1.1.2015 bylo ustanovení § 16a doplněno o odst. 3, který zní:
„Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.“ Ve smyslu znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele ZDP bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.
 
Maximální vyměřovací základ a pojistné na sociální pojištění
V § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, je pro zaměstnance stanoven pro účely pojistného na sociální pojištění maximální vyměřovací základ ve výši 48násobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím, z něhož se maximální vyměřovací základ zaměstnance zjišťuje, je kalendářní rok.
V § 15a odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. se uvádí, že maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro účely pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Tato výše maximálního vyměřovacího základu platí bez ohledu na to, jak dlouho byla samostatná výdělečná činnost vykonávána v kalendářním roce, a bez ohledu na to, zda se jedná o hlavní či vedlejší výdělečnou činnost OSVČ.
 
Maximální vyměřovací základ a pojistné na zdravotní pojištění
V ustanovení § 3 odst. 15 zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění ve znění účinném do 31.12.2014 (dále jen „zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“) se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy. Obdobně v ustanovení § 3a odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se uvádělo, že maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro účely pojistného na zdravotní pojištění je částka ve výši 72násobku průměrné mzdy.
Zákon č.