Osoby zdravotně znevýhodněné a poživatelé invalidního důchodu z pohledu zdravotního pojištění

Vydáno: 6 minut čtení

Jednou z cest, jak podpořit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je poskytování příspěvku na zřizování chráněných pracovních míst pro tyto osoby. Aby bylo zaměstnávání osob se zdravotním postižením pro zaměstnavatele atraktivnějším, byl obnoven status osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). Zákonem č. 136/2014 Sb. došlo ke změně zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, který definuje osoby se zdravotním postižením, a zákonem č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který upravuje řízení ve věcech OZZ.

Osoby zdravotně znevýhodněné a poživatelé invalidního důchodu z pohledu zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Stát podporuje zaměstnávání OZZ poskytováním příspěvků zaměstnavatelům prostřednictvím Úřadu práce České republiky (ČR). O příspěvek mohou zaměstnavatelé žádat od 1.1.2015. Rovněž platí, že občanovi, kterému bude
status
OZZ přiznán, nevzniká z tohoto titulu žádný nárok na poskytování peněžního příspěvku či dávky.
 
Klasifikace osoby zdravotně znevýhodněné
Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
Osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odstavce 2 písm. a) nebo b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy se jedná o osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními:
a)
ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením) nebo
b)
v prvním nebo druhém stupni.
Osoby se zdravotním postižením tedy jsou:
-
osoby invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni a
-
osoby zdravotně znevýhodněné.
Na osoby, které již byly nebo budou uznány invalidními v prvním, druhém nebo ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění se automaticky pohlíží jako na osoby se zdravotním postižením. To platí i pro osoby, kterým ČSSZ invalidní důchod nevyplácí, protože nesplnily podmínku potřebné doby důchodového pojištění.
 
Poživatelé invalidního důchodu ve zdravotním pojištění
Osoby, které jsou poživateli invalidního důchodu, mají ve zdravotním pojištění určité specifické postavení, které spočívá především v následujícím:
-
pojistné odvádějí zaměstnavatelé ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc - bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část;
-
jestliže je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako poživatel důchodu pouze po část kalendářního měsíce, musí být při odvodu pojistného za tento měsíc dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za ty kalendářní dny, kdy registrace v této „státní kategorii“ netrvala;
-
neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
-
i když je zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, pojistné se vždy odvede ze skutečné výše příjmu;
-
jestliže bude pojištěnec podnikat jako OSVČ, nebude muset dodržet při odvodu pojistného za rozhodné období kalendářního roku minimální vyměřovací základ v těch celých kalendářních měsících, ve kterých byl poživatelem důchodu, což také znamená, že poživatel důchodu nemusí ani platit minimální zálohy.
Výše uvedené podmínky platí bez ohledu na stupeň invalidity.
 
Řízení ve věcech osoby zdravotně znevýhodněné
O uznání občana za OZZ rozhoduje místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) na základě posudku zpracovaného jejím posudkovým lékařem. Rozhodnutí vydává OSSZ do 30 dnů od doručení žádosti, přičemž tato lhůta se prodlužuje o lhůtu stanovenou pro vydání posudku (45 dnů). Lhůta může být prodloužena o dobu, během které se došetřují rozhodné skutečnosti.
Pokud občan nesouhlasí s posudkem vypracovaným v rámci řízení o OZZ, musí vyčkat na vydání rozhodnutí, proti kterému se lze odvolat, odvolání proti posudku není možné. Odvolání se podává ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnutí u OSSZ, která jej vydala. O odvolání pak rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení.
 
Doba platnosti statusu osoby zdravotně znevýhodněné
Status
OZZ vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí, což je standardně marným uplynutím 15denní lhůty pro podání odvolání, případně i dříve, pokud se žadatel vzdá práva na odvolání.
Status
OZZ je platný do dne uvedeného v posudku, resp. v rozhodnutí. Doba platnosti se stanoví zpravidla na 3-5 let, může být však stanovena i na dobu neurčitou, a automaticky se neobnovuje. O statusu OZZ nelze rozhodnout se zpětnou platností.
 
Postup ve zdravotním pojištění
Uznání invalidity nebo statusu OZZ neznamená, že se osoba automaticky stane držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, přiznávaného podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V samostatném řízení, zahájeném na základě žádosti podané u příslušného kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR, může občan obdržet průkaz osoby:
-
s těžkým zdravotním postižením (průkaz TP) nebo
-
se zvlášť těžkým zdravotním postižením (průkaz ZTP) anebo
-
se zvlášť těžkým zdravotním postižením s potřebou průvodce (průkaz ZTP/P).
Některé podmínky, platné pro poživatele invalidního důchodu, ať už zaměstnance nebo OSVČ, jsou popsány výše. Zákonné minimum pro zaměstnance (zaměstnavatele) i OSVČ neplatí ve zdravotním pojištění dle § 3 odst. 8 a dle § 3a odst. 3 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., ani pro osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu, kterým je výše zmíněný zákon č. 329/2011 Sb. Takže například pokud bude vyměřovací základ držitele průkazu ZTP činit 8 000 Kč, nebude zaměstnavatel provádět dopočet do aktuální výše minimální mzdy, vyměřovacím základem bude ale skutečně dosažený příjem 8 000 Kč.