Daň z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
1. Poplatník nepodnikatel si v roce 2014 koupil akcie za 300 000 Kč. Tyto cenné papíry od
něj v září 2015 vykoupil hlavní akcionář za 400 000 Kč. Jedná se o nucený přechod účastnických
cenných papírů na základě § 375 a násl. zákona o
obchodních korporacích. Jde na straně poplatníka o zdanitelný příjem?
ODPOVĚĎ
Zákon o obchodních korporacích v § 375 a
násl. stanoví, že akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu a
předložilo jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních účastnických cenných papírů na tohoto
akcionáře, jestliže vlastní ve společnosti akcie:
a)
jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90% základního kapitálu společnosti,
na nějž byly vydány akcie s hlasovacími právy, a
b)
s nimiž je spojen alespoň 90% podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen
„hlavní akcionář“).
Vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na přiměřené protiplnění v penězích,
jehož výši určí valná hromada. Výplatu protiplnění provádí pověřená osoba.
Výplatou protiplnění hlavním akcionářem minoritním akcionářům v souladu s
§ 375 a násl. zákona o obchodních korporacích,
realizují minoritní akcionáři příjem, na který se vztahuje osvobození podle
§ 4 odst. 1 písm. w) zákona (zákon v § 4 odst. 1
písm. w) stanoví mimo jiné, že obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému
akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů). Došlo-li by
k přechodu akcií po 3 letech, byl by příjem minoritního akcionáře od daně osvobozen.
Vzhledem ke skutečnosti, že k přechodu došlo již v 5. měsíci od nabytí, jde o zdanitelný
příjem. Jako daňový výdaj lze uplatnit částku 300 000 Kč, za kterou poplatník cenné papíry
pořídil.
2. Poplatník koupil v roce 2011 bytový dům (i s nájemníky) za účelem pronájmu, příjmy
zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Koncem
roku 2014 začal dům kompletně rekonstruovat, zateplil ho, vyměnil okna, udělal nové koupelny. Na
toto technické zhodnocení domu (ne na jeho pořízení) použil úvěr. Jsou úroky z tohoto úvěru nákladem
v § 9, nebo vstupují do pořizovací ceny technického
zhodnocení?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů se v daném případě postupuje podle účetních předpisů, na které
zákon o daních z příjmů odkazuje. Ustanovení
§ 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/1992 Sb.,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli
účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že součástí
ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení jsou náklady na úroky,
zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne.
Z výše uvedeného ustanovení vyhlášky č. 500/1992
Sb. je zřejmé, že záleží zcela na rozhodnutí poplatníka, zda úroky z úvěru zahrne do vstupní
ceny technického zhodnocení domu nebo je uplatní jako provozní daňový výdaj.
3. Podnikatel má provozovnu ve svém domě, který není vložen do obchodního majetku pro
podnikání. Lze uplatnit do daňových výdajů výdaje za vymalování provozovny, popř. opravu WC
atd.?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle
§ 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů.
Ten stanoví, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové
účely nelze uznat zejména výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu,
údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné
činnosti, který poplatník uvedený v § 2, tj. fyzická
osoba, nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst.
4.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že výdaje spojené s vymalováním provozovny,
opravou WC, popřípadě výdaje na jiné opravy provozovny umístěné v budově nevložené v obchodním
majetku poplatníka, nejsou výdaji daňovými.
4. Zaměstnankyně dostala v roce 2013 darem od svého manžela polovinu penzionu, který nebyl
ve společném jmění manželů. Penzion se společníkem pronajímá třetí osobě, která ho provozuje. Nyní
chce tuto svojí polovinu prodat. Může si jako náklad na pořízení nemovitosti uplatnit původní kupní
cenu, kterou její manžel uhradil při koupi? Případně jaké náklady by si proti kupní ceně mohla
uplatnit? Kdyby se rozhodla prodat penzion až po 5 letech, musela by také příjem z prodeje
zdanit?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů se v případě uplatnění výdajů k příjmům z prodeje věci nabyté
darem postupuje podle § 10 odst. 5 zákona o daních z
příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že u příjmů z prodeje věci je výdajem cena, za kterou
poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního
právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. To znamená, že jako daňový výdaj může
poplatnice uplatnit hodnotu nemovité věci oceněnou podle zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších
předpisů, ke dni kdy ji nabyla. Dále je daňovým výdajem zaplacená daň z nabytí nemovitých
věcí.
V případě, že by majitelka splnila podmínku danou
§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
tj. prodala penzion po 5 letech od nabytí, byl by příjem z jeho prodeje od daně z příjmů
osvobozen.
5. Podnikatel má družku, která vlastní rodinný dům. V tomto domě má podnikatel trvalé
bydliště i místo podnikání. Nyní bude provádět přístavbu k tomuto domu, která bude jeho provozovnou.
Jak může uplatnit v daňové evidenci výdaje spojené se stavebními úpravami a vybavením, když dům není
jeho? Může uzavřít nájemní smlouvu s družkou, když má v tomto domě trvalé bydliště?
ODPOVĚĎ
Nájemní smlouvu s družkou uzavřít podnikatel může. Postup při uzavírání nájmu stanoví
počínaje rokem 2014 ustanovení § 2201–2331 zákona č.
89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten stanoví mimo jiné, že nájemní smlouvou se pronajímatel
zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli
nájemné.
Pokud podnikatel provede na najatém domě přístavbu, bude se z hlediska daně z příjmů
jednat o technické zhodnocení najaté věci. Výdaje spojené s dokončeným technickým zhodnocením bude
moci podnikatel – nájemce, uplatnit do daňových výdajů formou odpisů podle
§ 26 až 33 zákona o daních z příjmů, a to za
podmínky, že bude mít písemný souhlas s odpisováním od vlastníka domu, tj. družky, v souladu s
§ 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Výdaje spojené s vybavením provozovny uplatní podnikatel vedoucí daňovou evidenci do
výdajů daňových při zaplacení, nebo pokud cena příslušných věcí převýší zákonem stanovený limit 40
000 Kč, prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona
o daních z příjmů.
6. Poplatník fyzická osob podniká, má příjmy podle
§ 7 zákona o daních z příjmů a současně je spolu s
manželkou společníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným. Může vykonávat práce a vystavit
fakturu za služby jako OSVČ s příjmy podle § 7
zákona své společnosti s ručením omezeným, u které se bude jednat o náklad? Pokud ano, za jakých
podmínek?
ODPOVĚĎ
Zákon o daních z příjmů ani jiný zákon
nestanoví, že by fyzická osoba jako OSVČ s příjmy podle § 7
zákona o daních z příjmů, která je současně společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením
omezeným, nemohla vykonávat práce pro tuto společnost a vystavit jí fakturu za předmětné služby a že
by společnost s ručením omezeným nemohla příslušnou částku uplatnit do výdajů daňových.
Problém je pouze v tom, zda se v daném případě nejedná na straně fyzické osoby o příjem ze
závislé činnosti. Podle § 6 odst. 1 zákona o daních z
příjmů příjmy ze závislé činnosti jsou mimo jiné i příjmy za práci společníků a odměny
jednatelů společností s ručením omezeným.
Jde-li na straně poplatníka fyzické osoby o příjem za práci, která je předmětem činnosti
společnosti s ručením omezeným nebo o příjem za činnost, kterou musí vykonávat jednatel, jde o
příjem podle § 6 zákona.
Na straně poplatníka se bude jednat o příjem podle
§ 7 zákona, jde-li o příjem za práci, která není
předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným. V daném případě je třeba pamatovat na
§ 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů, tj. na
cenu obvyklou.
7. Vlastník zemědělské půdy, přes kterou bude postaveno nové elektrické vedení, souhlasil
se zapsáním věcného břemene v katastru nemovitostí, a to za peněžitou odměnu podle smlouvy o zřízení
služebnosti. Bude peněžitá odměna od daně z příjmů osvobozena?
ODPOVĚĎ
Podle § 4 odst. 1 písm. zc) zákona o daních
z příjmů je od daně osvobozen mimo jiné příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou
ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
počínaje rokem 2014 věcná břemena dělí na služebnosti a reálná břemena
(§ 1257 a násl.). Podstata služebnosti je v tom,
že vlastník určité věci má povinnost ve prospěch jiného něco strpět (např. stavbu elektrického
vedení a s tím spojené omezení užívání předmětného pozemku) nebo něčeho se zdržet (např. oplotit
vlastní pozemek). Oproti tomu reálné břemeno zavazuje vlastníka obtížené věci k nějakému
konání.
V daném případě nedošlo ke zřízení služebnosti ze zákona ani rozhodnutím státního orgánu,
ale smlouvou, z toho důvodu je příslušný příjem zdanitelným příjmem podle
§ 10 zákona o daních z příjmů.
8. Prarodiče darovali v roce 2015 svému vnukovi, který studuje vysokou školu, dům, který
vlastnili více než dvacet let. Jaké daně a přiznání se vnuka týkají?
ODPOVĚĎ
Počínaje rokem 2014 je příjem z darování předmětem daně z příjmů, jedná se o příjem podle
§ 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů.
Uvedený příjem je na straně vnuka od daně z příjmů osvobozen v souladu s
§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z
příjmů. Citovaný § 10 odst. 3 písm. c)
bod 1 stanoví, že od daně jsou, kromě příjmů uvedených v §
4, osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o
sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče
manžela nebo manžela rodičů.
Osvobozený příjem se do daňového přiznání neuvádí, vnuk tedy z titulu uvedeného
bezúplatného příjmu daňové přiznání podávat nebude. Vnuk však musí pamatovat na oznamovací
povinnost, tj. na ustanovení § 38v zákona o daních z
příjmů, který nabyl účinnosti počínaje rokem 2015.
Ustanovení § 38v zákona o daních z
příjmů stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od
daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně
tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem
obdržel, tj. v daném případě do konce března 2016. V oznámení podle
§ 38v odst. 2 zákona o daních z příjmů vnuk
uvede:
a)
výši příjmu (ani v tomto případě není třeba znaleckého posudku),
b)
popis okolností nabytí příjmu (darování nemovité věci od prarodiče),
c)
datum, kdy příjem vznikl (kdy byla sepsána darovací smlouva, kdy došlo ke vkladu do
katastru nemovitostí).
Pokud by vnuk oznamovací povinnost do konce března 2016 nesplnil, zákon pro daný případ
stanovuje pokutu. Pro úplnost je třeba doplnit, že pro oznámení osvobozeného příjmu byl vydán
nepovinný tiskopis.
9. Syn obdržel od otce darem činžovní dům. Byty a nebytové prostory pronajímá, příjmy z
nájmu zdaňuje jako příjem podle § 9, výdaje
uplatňuje podle skutečnosti. Darování domu je od daně z příjmů osvobozeno (jde o příbuzné v řadě
přímé – otec a syn). Z tohoto důvodu se podle § 27
písm. j) zákona o daních z příjmů jedná o hmotný majetek vyloučený z odpisování. V letošním
roce poplatník dokončil na domě stavební úpravy (technické zhodnocení) domu. Může syn toto technické
zhodnocení odpisovat, a jakým způsobem?
ODPOVĚĎ
Technické zhodnocení hmotného majetku vyloučeného z odpisování odpisovat lze. V tomto
případě technické zhodnocení představuje tzv. jiný majetek podle
§ 26 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, do které patří dům z odpisování vyloučený (v
daném případě patrně 5. odpisová skupina) a zahájí se odpisy sazbou nebo koeficientem v prvním roce
odpisování.
10. V loňském roce zemřel manžel. V letošním roce ovdovělá manželka dostala finanční dar
od tchýně, tj. od matky zemřelého manžela. Jak se bude postupovat z hlediska daně z
příjmů?
ODPOVĚĎ
Na straně ovdovělé manželky bude příjem z daru od daně osvobozen podle
§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona, jde o dar
od matky manžela. Podle § 774 občanského zákoníku
zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z
manželů.
11. V letošním roce zemřel otec s tím, že jeho vlastní syn po otci zdědil 1/3 bytové
jednotky. Další 2/3 této bytové jednotky vlastní otcova manželka, tj. nevlastní matka syna. Syn se
rozhodl nevlastní matce 1/3 své bytové jednotky darovat. Bude se na straně nevlastní matky jednat o
příjem, který podléhá dani z příjmů a dani z nabytí nemovitých věcí, když otec zemřel?
ODPOVĚĎ
Příjem z darování nemovité věci nevlastní matce je od daně z příjmů fyzických osob
osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1
zákona, jde o dar od dítěte manžela. Pro splnění podmínky příbuzenského vztahu mezi dárcem a
nevlastní matkou není rozhodující, že otec dárce již zemřel. V dané věci je naplněna podmínka, že se
jedná o bezúplatný příjem od dítěte manžela (nevlastního syna).
Bezúplatný převod spoluvlastnického podílu na nemovité věci nepodléhá daňovému režimu
stanovenému zákonným opatřením č. 340/2013 Sb., o dani
z nabytí nemovitých věcí, podle kterého se postupuje pouze v případech úplatných nabytí nemovitých
věcí (spoluvlastnického podílu na nemovité věci), tj. v případech, kdy je převodci poskytováno
protiplnění, které by mělo majetkovou hodnotu.
12. Otec před 20 lety svolil k tomu, aby si nový manžel jeho bývalé ženy osvojil jeho
syna. V rodném listu syna je uvedena jako otec osoba, která není biologickým otcem. Nyní se pokrevní
otec rozhodl darovat svému biologickému synovi nemovitou věc. Bude tento dar na straně syna
osvobozen od daně z příjmu?
ODPOVĚĎ
Ustanovení § 771 zákona č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, stanoví, že příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý
osvojením. Občanský zákoník dále v
§ 833 stanoví, že osvojením zaniká příbuzenský
poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru
vyplývající.
Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že na straně osvojeného syna nebude bezúplatný příjem z
titulu darované nemovité věci od jeho biologického otce od daně z příjmů osvobozen. V souladu s
§ 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů
se bude jednat o zdanitelný bezúplatný nepeněžní příjem.
13. Rodiče darovali synovi a jeho manželce dům s pozemkem s tím, že v darovací smlouvě je
současně dohodnuto, že na nemovité věci, která je předmětem daru, je vázáno předkupní právo pro
rodiče jako dárce. Znamená to, že jakmile by se nový vlastník nemovité věci, tj. syn s manželkou,
rozhodl nemovitou věc prodat, musel by ji nejprve nabídnout ke koupi oprávněné osobě z předkupního
práva, tj. rodičům. Toto právo může být v budoucnu oprávněným konzumováno, ale také nemusí. Plyne
dárci zřízením předkupního práva v jeho prospěch příjem, který podléhá dani z příjmů fyzických
osob?
ODPOVĚĎ
Zřízením předkupního práva ve prospěch dárce v darovací smlouvě neplyne dárci příjem,
který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Na straně syna s manželkou je dar, tj. bezúplatný
příjem, od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10
odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.
14. Druh žije s družkou již 15. rokem ve společné domácnosti, společně vychovávají dceru.
Druh se rozhodl darovat družce domek s pozemkem, který má ve svém vlastnictví. Bude na straně družky
tento dar osvobozen od daně z příjmů?
ODPOVĚĎ
Podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2
zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen dar od osoby, se kterou obdarovaný žil
nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním daru ve společné hospodařící domácnosti a z
toho důvod pečoval o tuto domácnost nebo byl na dárce odkázán výživou. Pokud v daném případě družka
prokáže, že s druhem žila nejméně po dobu jednoho roku před získáním daru ve společné hospodařící
domácnosti a o tuto domácnost pečovala nebo byla na druha odkázána výživou, bude dar na straně
družky od daně osvobozen.
Počínaje rokem 2014 občanský zákoník již
neobsahuje definici pojmu domácnost. Z hlediska daně z příjmů je třeba odlišit případy, kde se
domácností myslí pospolitost spolu žijících osob a kde se pojem „domácnost“ používá ve smyslu
zařízeného obydlí. Z uvedeného důvodu byl do zákona zaveden pojem společně hospodařící domácnost“,
který je definován v § 21e odst. 4 zákona. Podle
tohoto ustanovení se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství
fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Společně hospodařící domácnost představuje skutečné soužití dvou nebo více osob ve
spotřebním společenství, přičemž jednotliví členové přispívají podle svých schopností a možností k
úhradě a obstarávání společných potřeb. Soužití musí být trvalé (nestačí proto ke spolužití např.
občasné návštěvy, občasné přespání, výpomoc v domácnosti). Společné uhrazování nákladů na potřeby
domácnosti pak znamená trvalé spotřební společenství, tj. stav, kdy určité osoby společně, tj. bez
rozlišování, hospodaří se svými příjmy. Existence společného bydlení, ačkoli se předpokládá, není
nezbytným pojmovým znakem společně hospodařící domácnosti.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky v souladu se
stanoviskem Generálního finančního ředitelství v pokynu D–22, mohou být např. svědectví sousedů,
poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce,
potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě
společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami
nebo důkazními prostředky.
15. V letošním roce rodiče uzavřeli se synem smlouvu, na základě které rodiče darovali
synovi rodinný dům včetně pozemku, a současně byla ve prospěch rodičů zřízena služebnost spočívající
v bezúplatném trvalém bydlení rodičů do konce jejich života. Jak se bude postupovat z hlediska daně
z příjmů?
ODPOVĚĎ
Příjmy získané na základě smlouvy o bezúplatném převodu nemovité věci s tím, že je
současně zřízena služebnost, jsou v souladu s výkladovým stanoviskem č. 23 Expertní skupiny Komise
pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014, bezúplatným
příjmem. Ve stanovisku se uvádí mimo jiné, že při převodu vlastnického práva k věci se současným
zřízením služebnosti k této věci jde o jediné právní jednání, které je, za předpokladu, že strany
neujednaly úplatu za převod tohoto vlastnického práva, bezúplatné.
Uvedený bezúplatný příjem, který je na straně syna příjmem podle
§ 10 odst. 1 písm. n) zákona, bude od daně z
příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod
1 zákona o daních z příjmů (jde o rodiče a syna).
16. Dva vlastníci pozemků nabytých koupí v loňském roce si tyto pozemky navzájem darovali.
Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?
ODPOVĚĎ
V daném případě se z hlediska daně z příjmů jedná o směnu pozemků v souladu s
§ 21c odst. 2 zákona. Příjmem každého z
poplatníků bude cena pozemku směnou získaného, daňovým výdajem bude doložená pořizovací cena pozemku
vlastního. Cena pozemku směnou získaného se jako nepeněžní příjem ocení podle oceňovacího předpisu
ke dni darování, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o
oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.
441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších
předpisů.
To platí za podmínky, že se nejedná o příjem od daně osvobozený v souladu s
§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,
tedy že k vzájemnému darování, resp. ke směně pozemků, dochází do 5 let od jejich koupě.
17. V roce 2015 rodiče darovali svému synovi dům, jehož odhadní cena činila 3 mil. Kč. Na
této nemovité věci bylo již v roce 2012 zřízeno věcné břemeno doživotního užívání bytu pro prarodiče
(počínaje rokem 2014 služebnost). V darovací smlouvě byla synovi uložena povinnost vyplatit jeho
dvěma sestrám po 500 000 Kč. Jaké daňové dopady bude mít realizace této transakce na dotčené
osoby?
ODPOVĚĎ
V případě darování nemovité věci, na které vázne služebnost spočívající v doživotním
užívání nemovité věci (do konce r. 2013 věcné břemeno), se současným převzetím povinnosti výplaty
finanční částky, převádí dárce jako převodce na nabyvatele – syna, vlastnické právo k této věci v
neúplné podobě a obdarovaný nabývá nemovitou věc zatíženou ve prospěch oprávněných (prarodičů a
sester).
U obdarovaného syna se jedná o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických
osob podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1
zákona.
U obou sester je nabytí majetkového práva (na výplatu 500 000 Kč každé z nich) od
původního vlastníka nemovité věci, tj. rodičů, vůči nabyvateli nemovité věci (tj. bratrovi)
bezúplatným příjmem, na který se rovněž vztahuje osvobození od daně z příjmů fyzických osob podle
§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona. Jde o dar
od rodičů.
18. Zemřel společník společnosti s ručením omezeným, který měl za života nárok na
vypořádací podíl s tím, že mu nebyl vyplacen. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů při
výplatě dědici?
ODPOVĚĎ
Počínaje rokem 2014 jsou předmětem daně z příjmů i zděděné podíly v obchodní korporaci.
Zemřel-li společník obchodní společnosti, který měl za života nárok na vypořádací podíl s tím, že mu
nebyl vyplacen, zdědí tento vypořádací podíl dědic.
Na straně dědice bude příjem z vypořádacího podílu od daně z příjmů osvobozen v souladu s
§ 4a písm. a) zákona.
19. V loňském roce zemřel podnikatel, který měl v obchodním majetku zásoby zboží v ceně
200 000 Kč. Zásoby do doby ukončení řízení o pozůstalosti nebyly prodány. Tyto zásoby zdědil syn,
který je následně prodal. O jaký příjem z prodeje zděděných zásob se jedná?
ODPOVĚĎ
Příjem z titulu dědictví je počínaje rokem 2014 předmětem daně z příjmů s tím, že příjem
ze zděděných zásob je na straně syna od daně z příjmů osvobozen v souladu s
§ 4a písm. a) zákona o daních z
příjmů.
Pokud syn – dědic nevložil zděděné zásoby do svého obchodního majetku, bude na straně syna
příjem z jejich prodeje od daně osvobozen podle § 4
odst. 1 písm. c) zákona.
20. Podnikající fyzická osoba vede daňovou evidenci. Dne 13.8.2015 dodala zboží na
Slovensko. Dne 17.8.2015 vystavila fakturu v Kč a to jak u jednotlivých položek, tak v celkové výši
faktury 34 700 Kč. Zákazník však požadoval vyčíslit fakturu v EUR. Na fakturu jsme tedy přidali
řádek s částkou (1 311 EUR) vypočtenou kurzem EUR/Kč naší banky z tohoto dne.
1.
Pohledávka je 1 311 EUR. Jak ji vyčíslit v Kč? Můžeme pohledávku nechat v Kč ve výši
34 700 Kč Nebo ji musíme správně vypočítat zpátky z EUR aktuálním denním kurzem ČNB? A denní
aktuální kurz ČNB bude pro potřebu vyčíslení pohledávky v Kč k datu vystavení faktury nebo k datu
dodání zboží?
2.
Do přiznání k DPH použijeme pro výpočet základu daně z 1 311 EUR aktuální denní kurz
ČNB k datu vystavení faktury, tj. 17.8.2015?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle
§ 38 zákona o daních z příjmů, který stanoví mimo
jiné, že pro daňové účely se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou
uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs,
nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o
účetnictví.
Použije-li podnikatel vedoucí daňovou evidenci pro přepočet denní kurs ČNB, bude se jednat
o kurs ke dni 17.8.2015, kdy vystavil fakturu. V daňové evidenci bude evidovat pohledávku ze dne
17.8.2015 v částce 34 700 Kč a její přepočet na EUR platným kursem ČNB k tomuto dni.
Odpověď z hlediska DPH
Ing. Václav Benda
Podle § 4 odst. 5 zákona o DPH se pro
přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku
povinnosti přiznat uskutečnění plnění. Podle § 22 odst.
3 zákona o DPH je tímto dnem uskutečnění plnění při dodání zboží do jiného členského státu,
které je osvobozeno od daně, patnáctý den měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží
dodáno, nebo den vystavení daňového dokladu, je-li vystaven před výše uvedeným patnáctým dnem. V
uvedeném případě se tedy použije kurz platný k datu vystavení daňového dokladu, tj. k 17.8.2015.
Tímto platným kurzem se podle § 4 odst. 5 zákona o
DPH rozumí kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, tj. aktuální denní kurz či pevný kurz podle
účetních předpisů platný k tomuto dni, případně může být použit poslední směnný kurz Evropské
centrální banky.
21. Občan (nepodnikatel) ve směnárně koupí vyšší částku např. USD a EUR. V témže nebo
dalším roce měny opět prodá. Například z prodeje USD činí jeho zisk 50 000 Kč, na měně EUR ztratil.
Podléhá příjem za prodej USD, resp. zisk 50 000 Kč dani z příjmů fyzických osob? Nebo se na příjem
vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm.
c) bod. 3 (osvobozený je příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje
movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního
majetku)?
Pokud by bylo nutno příjem podrobit dani (jako ostatní příjem podle
§ 10?), jak by se stanovil základ daně, a bylo by
možné kompenzovat zisk z prodeje USD za ztrátu z prodeje EUR?
ODPOVĚĎ
Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm.
c) stanoví, že od daně z příjmů je osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou
příjmu z prodeje cenného papíru, motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi
jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku, movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla
zahrnuta do obchodního majetku. I peníze v hotovosti jsou hmotnou movitou věcí s tím, že příjem z
jejich prodeje (směny) je na straně nepodnikatele od daně z příjmů osvobozen. V daném případě jde o
příjem nahodilý, příležitostný.
Pokud by poplatník provozoval činnost soustavně za účelem dosažení zisku, mohly by být
jeho příjmy posouzeny jako příjmy podle § 7 odst. 1
písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z jiného podnikání neuvedeného v písmenech
a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Termín jiné podnikání navazuje na
§ 420 občanského zákoníku, který stanoví, že kdo
samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným
způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této
činnosti za podnikatele. Uvedeným podnikatelským oprávněním není pouze živnostenský list, ale obecné
oprávnění provozovat danou činnost. Směnárenská činnost se řídí zákonem č.
277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, který v
§ 2 stanoví, že směnárenským obchodem je obchod
spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo
šeky znějící na jinou měnu. Směnárenskou činností je soustavná činnost provozovaná vlastním jménem a
na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá v provádění směnárenských
obchodů.
22. OSVČ trénuje koně pro německého klienta. Jsou majetkem německého klienta. OSVČ v
tuzemsku platí za ustájení koní a toto spolu s trénováním mu za koně fakturuje. Dále má v tréninku
koně, kdy na něho OSVČ platí ustájení, trénuje ho, ale německému klientovi nic nefakturuje. V tomto
případě má s německým klientem smlouvu, že tyto náklady OSVČ hradí sama, a v případě prodeje koně by
měla provizi 20% z prodejní ceny. Když se kůň neprodá, tak nedostane nic. Výhradní právo prodeje má
německý
klient
.Kůň se neprodal, a byl odvezen zpět do Německa (na náklady OSVČ).
Může si OSVČ dát do výdajů náklady za ustájení a za odvoz koně?
Ve smlouvě není uveden datum, dokdy by měl být kůň prodán.
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů je v případě uplatnění daňových výdajů nutno postupovat podle
§ 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tj.
posoudit, zda se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Toto ustanovení se uplatní
i v případě, že poplatník z daného obchodu nedosáhne zisk, ale vykáže ztrátu, kterou řádně
doloží.
V případě, že by OSVČ výdaje na za ustájení a za odvoz koně uplatnil do výdajů daňových,
je třeba doložit, za jakých podmínek mohl OSVČ koně prodat, když výhradní právo prodeje má německý
klient
, jak je v dotaze uvedeno, a proč v daném případě k prodeji nedošlo, tj. z jakých důvodů k
prodeji koně nedošlo a OSVČ přesto nese veškeré výdaje na za ustájení a za odvoz koně. Ve smlouvě by
měly být přesně sjednány podmínky prodeje koně s případnou sankcí, pokud k prodeji nedojde, a to jak
v případě, kdy majitel koně částečně zaplatí za jeho ustájení nebo nezaplatí.23. Fyzická osoba, vede účetnictví, má v úmyslu koupit objekt na podnikání. Tento objekt
by měl obsahovat několik pozemků a budov.
1/ Při nákupu
Kupní cena na faktuře za celý objekt třeba 10 000 000 Kč. Dle znaleckého posudku určíme %
poměr jednotlivých budov a pozemků k celkové ceně znaleckého posudku.
Tímto % pak podělíme a oceníme do účetnictví jednotlivý majetek z celkové kupní
ceny?
2/ DPH
Předpokládáme, že faktura na nákup tohoto objektu bude od DPH osvobozena (starší objekt
jak 5 let).
3/ Účetnictví Určenou cenu (dle bodu 1) stavby budeme odepisovat. Určenou cenu (dle bodu
1) pozemku odepisovat nebudeme a jen zařadíme do hmotného majetku.
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů je postup správný. Budovy určené pro podnikání může vlastník z
takto stanovené vstupní ceny odpisovat podle § 31 nebo
32 zákona o daních z příjmů, tj. rovnoměrně nebo zrychleně. Pokud jde o pořizovací cenu
pozemku, zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm.
t) bod 5 stanoví, že pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho součástí, u
poplatníka fyzické osoby, je daňovým výdajem do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku, tj.
jednotlivého pozemku. Ztráta z prodeje pozemku je na straně podnikatele fyzické osoby, ztrátou
nedaňovou.
Odpověď z hlediska DPH
Ing. Václav Benda
Jedná-li se o stavby s přiléhajícími pozemky, jejichž první
kolaudace
byla provedena před
více než 5 lety, jejich prodej bude podle § 56 odst. 3
zákona o DPH osvobozen od daně.Odpověď z hlediska účetnictví
Ing. Antonín Jeřábek
Účtování popsané v dotazu je správné s tím, že rozúčtování pořizovací ceny souboru majetku
(kupní cena na faktuře a náklady s pořízením související) se provede podle
§ 24 odst. 3 písm. b) zákona o
účetnictví.
24. Podnikatel fyzická osoba vložil do podnikání nemovitost, která byla součástí
společného jmění manželů (SJM). Manželka byla spolupracující osobou. Nemovitost byla technicky
zhodnocena, odpočet DPH nárokován, lhůta pro úpravu odpočtu ještě neuplynula. Podnikatel zemřel, SJM
zaniklo, k datu úmrtí manželka přestala být spolupracující osobou. Pokračovat v podnikání bude
dcera. Poslední technické zhodnocení nemovitosti bude dokončeno v období před skončením řízení o
pozůstalosti. V rámci dědického řízení bude vypořádána pouze polovina nemovitosti. Matka zvažuje, že
by druhou polovinu nemovitosti darovala dceři, celá nemovitost bude nadále využívána pro stejné
podnikání.
Jak za této situace správně vyřešit daňové dopady do DPH a daně z příjmů fyzických osob v
období do ukončení řízení o pozůstalosti a následně po skončení tohoto řízení?
Za jakých podmínek by bylo možné stále uplatňovat odpisy poloviny nemovitosti, která patří
manželce?
Musí manželka svůj díl vložené nemovitosti do podnikání manžela v období do vypořádání
dědictví pronajmout správci dědictví?
Jak by to bylo s úpravou odpočtu (TZH) pokud by manželka zůstala vlastníkem poloviny
nemovitosti a tuto polovinu pronajímala?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů se v případě úmrtí podnikatele postupuje podle zákona č.
280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších
předpisů. Ten v § 239a pro přechod daňové
povinnosti u fyzických osob stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak,
jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
Daňový řád zavádí fikci, podle které se při správě
daní na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení
řízení o pozůstalosti. To znamená, že do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti bude
celá nemovitá věc i nadále odpisována a tento odpis jako daňový výdaj uplatní osoba spravující
pozůstalost zemřelému podnikateli. Z uvedeného je zřejmé, že manželka svůj díl nemovité věci správci
dědictví, tj. osobě spravující pozůstalost, pronajmout nemusí.
Po skončení řízení o pozůstalosti, kdy v podnikatelské činnosti otce bude pokračovat
dcera, která zdědí polovinu nemovité věci po otci, bude dcera v souladu s
§ 30 odst. 10 písm. a) zákona o daních z
příjmů pokračovat v započatém odpisování nemovité věci, jako právní nástupce otce, a to z
poloviny vstupní (zůstatkové) ceny.
Pokud matka dceři polovinu nemovité věci po skončení řízení o pozůstalosti daruje pro
podnikatelskou činnost, bude se na straně dcery jednat o dar přijatý v rámci podnikatelské činnosti,
tedy o příjem dcery podle § 7 zákona o daních z
příjmů. Tento příjem se ocení podle oceňovacího předpisu s tím, že o jeho hodnotu současně
dcera zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu odpisované poloviny nemovité věci a do daňových výdajů ho
zahrne formou odpisů.
Odpověď z hlediska DPH
Ing. Václav Benda
Podle § 106 odst. 6 zákona o DPH
plátce přestává být plátcem dnem předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele.
Prakticky to znamená, že v případě smrti plátce končí jeho registrace ke dni předcházejícímu dni
rozhodnutí soudu o dědictví. Tato úprava navazuje na §
6e odst. 1 zákona o DPH, podle něhož se dědic stává plátcem, z důvodu vydání majetku po
zemřelém plátci a pokračování v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, dnem
přechodu daňové povinnosti zůstavitele. V návaznosti na uvedené zadání by to znamenalo, že bude-li
dcera jako dědic pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci, stane se plátcem dnem přechodu
daňové povinnosti zůstavitele. Prakticky to znamená, že plátcovství přejde kontinuálně bez
povinnosti dodanění majetku, který pořídil zemřelý plátce a u něhož byl uplatněn nárok na odpočet
daně na dceru jako dědice. Podle § 6e odst. 2 zákona o
DPH se přitom pokračováním v uskutečňování ekonomických činností pro účely
zákona o DPH rozumí pokračování v podnikání na základě
živnostenského nebo jiného oprávnění nebo pokračování v jiných ekonomických činnostech.
Pokud dědic nebude pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci a nestane se
plátcem, musí postupovat podle § 79b zákona o DPH.
Také v tomto případě zůstavitel přestává být plátcem dnem předcházejícím rozhodnutí soudu o
dědictví. Podle § 79b zákona o DPH je dědic, který
nepokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, povinen ke dni předcházejícímu
dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele, tj. ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí soudu o
dědictví, snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který byl k datu přechodu daňové
povinnosti zůstavitele jeho obchodním majetkem. Postupuje přitom prakticky podle předchozího
§ 79a zákona o DPH, ve kterém je staven postup při
snížení nároku na odpočet daně u majetku, který byl ke dni zrušení registrace plátce jeho obchodním
majetkem a u něhož byl plátcem uplatněn odpočet daně nebo jeho část. Tato povinnost by se vztahovala
i na manželku zemřelého manžela, pokud by zdědila část nemovitosti, na které bylo provedeno
technické zhodnocení, u kterého byl uplatněn odpočet daně. Při zrušení registrace by musel být
manželkou snížen původně uplatněný nárok na odpočet daně u technického zhodnocení, a to obdobným
způsobem jako při úpravě odpočtu. Tato povinnost by manželce vznikla i v případě, kdy by takto
získanou nemovitost daroval po ukončení dědického řízení dceři. Povinnost dodanění by však
nevznikla, pokud by dcera, která bude pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci, získala
nemovitost v rámci dědického řízení.