Změny u nemovitých věcí od 1.1.2015 a od 1.1.2016 - novela zákona o DPH

U těchto změn došlo v rámci projednávání a schvalování tzv. řádné novely zákona o DPH v Senátu k předložení pozměňovacích návrhů týkajících se § 56 (dodání vybraných nemovitých věcí) a nakonec ke schválení celé novely ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Výsledkem těchto pozměňovacích návrhů tak bylo, že s účinností od 1.1.2015 byly schváleny změny v § 48 (Sazba daně u dokončené stavby pro bydlení nebo dokončené stavby pro sociální bydlení), zrušen byl dosavadní § 48a (Sazby daně u staveb pro sociální bydlení) a doplněn nový § 49 (Sazba daně u výstavby nebo dodání stavby pro sociální bydlení).

Změny v § 56 a § 56a původně navržené spolu s § 48 a § 49 s účinností od 1.1.2015 byly schváleným zákonem odloženy na 1.1.2016, obdobně bylo odloženo i opatření týkající se použití režimu přenesení daňové povinnosti při dodání nemovité věci, kdy se plátce, prodávající, rozhodl uplatnit po uplynutí doby stanovené zákonem (5 let, popř. 3 roky u nemovitých věcí nabytých do 31.12.2012) dobrovolně daň.

Ke změnám při uplatnění DPH u nemovitých věcí byla dne 13.7.2015 zveřejněna Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH u nemovitých věcí po 1.1.2015, čj. 6717/15/7000-20116-101206, a to na adrese www.financnisprava. cz v sekci Daně a pojistné. Informace ke změnám v DPH týkajícím se nemovitých věcí schváleným s účinností od 1.1.2016 bude zveřejněna samostatně, a to následně po výše uvedené informaci.

V tomto článku se budu především zabývat nejdůležitějšími změnami uvedenými v zákoně o DPH po novele, popř. i ve vztahu k informaci GFŘ, kterou vzhledem k rozsahu doporučuji prostudovat samostatně.

Z důvodu odstranění duplicity týkající se použití první snížené sazby DPH (15%) v § 48 a § 48a u stavebních nebo montážních prací prováděných na dokončené stavbě pro bydlení a u staveb pro sociální bydlení (do 31.12.2014) bylo novelou do § 48 přesunuto z § 48a uplatnění snížené sazby daně u stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě pro sociální bydlení.

Došlo tak k jednoznačnému rozdělení, kdy nově § 48 obsahuje použití sazby daně (první snížené sazby 15%) u stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě pro bydlení (přístavby, nástavby, rekonstrukce, opravy), zatímco nový § 49 řeší uplatnění sazby daně u stavebních nebo montážních prací provedených v souvislosti s novou výstavbou stavby pro sociální bydlení a při dodání stavby pro sociální bydlení.

Změnou je také to, že pojem „změna dokončené stavby, vymezená zákonem“ s odkazem na stavební zákon byl zrušen a tím došlo ke sjednocení s dosavadním výkladem. Vypuštěním tohoto pojmu nedošlo k žádné věcné změně, v souladu s výkladem se tak za stavební nebo montážní práce prováděné na dokončené stavbě považují nadále např. výměna podlahových krytin, stavební údržba apod.

V § 48 jsou v odst. 2 až 6 uvedeny jednotlivé definice.

V odst. 2 je definována stavba pro bydlení. Novým vydefinováním stavby pro bydlení nedošlo oproti období do 31.12.2014 k žádné věcné změně. Pojmy stavba bytového domu a stavba rodinného domu jsou v zákoně definovány s odkazem na právní předpisy upravující katastr nemovitostí a jsou upraveny v zákonu č. 256/2013 Sb., zákon o katastru nemovitostí, v prováděcí vyhlášce č. 357/2013 Sb., v příloze Technické podrobnosti pro správu katastru a věcně odpovídají definicím uvedeným v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona o DPH, ve znění do 31.12.2014.

V písm. c) je nově, v souladu s novým občanským zákoníkem a opět bez věcné změny, definována stavba, která byla podle dosavadních předpisů (do 31.12.2014) příslušenstvím bytového nebo rodinného domu. Tato stavba je nově definována, a to za pomoci definice pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou spojenou se zemí pevným základem. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, plní roli přiléhajícího pozemku, tedy pojmu známého z evropského (unijního) práva, který dosud nebyl a není přímo v zákoně o DPH vydefinován. Jedná se o zastavěný pozemek přiléhající ke stavbě. U tohoto pozemku se vždy uplatní stejná sazba daně jako u stavby, se kterou tento pozemek tvoří funkční celek.

Stavbou, která slouží k využití stavby bytového domu nebo rodinného domu a je zřízena na pozemku, který s touto stavbou tvoří funkční celek je například oplocení, studna, garáž atd. (tedy to, co bylo do 31.12.2014 „příslušenstvím“ bytového domu nebo rodinného domu). Podstatnou změnou je také to, že oproti úpravě platné do 31.12.2014 takovouto stavbou („postaru příslušenstvím“) je i plošná stavba (zámková dlažba, dlážděná přístupová cesta apod.).

Funkční celek se stavbou netvoří inženýrská síť, která je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, takže při dodání pozemku, např. louky nebo pole, na kterém je např. stožár vysokého napětí patřící provozovateli přenosové soustavy, se nejedná o zastavěný pozemek a uplatní se osvobození od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56 zákona o DPH.

Pokud jde o inženýrskou síť ve vlastnictví stejné osoby, jako je vlastník pozemku, jedná se podle definice funkčního celku v § 48 odst. 3 zákona o DPH účinného od roku 2015 o pozemek, který tvoří funkční celek s inženýrskou sítí. Dodání pozemku se sítí není v takovém případě od daně osvobozeno pro nesplnění podmínky uvedené v § 56 odst. 2 písm. a) zákona o DPH, ve znění od roku 2014, které platí i v roce 2015 (jde o pozemek, na kterém je zřízena inženýrská síť).

Byt byl v § 48 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, ve znění účinném do 31.12.2014, definován odlišně od obecného pojmu „byt“. V této definici bytu nebyla uvedena podmínka „a je k tomu účelu určen“. Pro zachování této samostatné definice (bez jakékoliv změny) je pro účely zákona o DPH nově místo pojmu „byt“ použit pojem „obytný prostor“. Přitom definice obytného prostoru doslovně odpovídá definici bytu uvedené ve znění zákona o DPH do 31.12.2014. První snížená sazba daně (15%) se tedy uplatní vždy, když jsou stavební nebo montážní práce prováděny v obytném prostoru.

Za stavbu pro bydlení se spolu s obytným prostorem rozumí místnost, která je spolu s tímto obytným prostorem užívaná (dříve „příslušenství bytu“). Za stavbu pro bydlení se považuje rovněž i místnost, která je užívána s tímto obytným prostorem při splnění podmínky, že se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí, jako je obytný prostor. Takovou místností může být například garáž, která se nachází v bytovém domě, ve kterém je obytný prostor.

Vzhledem k tomu, že se se zrušením § 48a do § 48 přesunulo poskytnutí stavebních nebo montážních prací, provedených na dokončené stavbě pro sociální bydlení, byly do § 48 odst. 5 přesunuty také definice staveb pro sociální bydlení. Tyto definice jsou nově uvedeny bez věcných změn, pouze došlo k vypuštění odvolávek na poznámky pod čarou a jednotlivé zákony, které tyto stavby vymezují, jsou uvedeny vždy přímo v textu zákona u vymezení příslušné stavby pro sociální bydlení.

V odst. 5 písm. l) je jako stavba pro sociální bydlení definována jiná stavba, která slouží k využití staveb pro sociální bydlení (s výjimkou obytného prostoru pro sociální bydlení, do 31.12.2014 to byl „byt pro sociální bydlení“), která je zřízena na pozemku, který tvoří se stavbami pro sociální bydlení funkční celek. Jedná se o obdobu „příslušenství“ stavby pro sociální bydlení (bytový a rodinný dům), a to opět bez věcné změny.

V odst. 6 je definován obytný prostor pro sociální bydlení (doposud „byt pro sociální bydlení“). Obytný prostor pro sociální bydlení zahrnuje obytný prostor s výměrou podlahové plochy do 120 m2 a jakoukoliv jinou místnost, která je s tímto obytným prostorem do 120 m2 užívána a nachází se ve stejné stavbě jako tento obytný prostor.

V rámci novely s účinností od 1.1.2015 došlo ke změně stanovení výpočtu podlahové plochy obytného prostoru, a to s ohledem na to, že od 1.1.2014 je účinné nařízení vlády č. 366 ze dne 30. října 2013 o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Záměrem bylo s ohledem na jednotu právního řádu použít tento způsob výpočtu podlahové plochy u bytu upravený v uvedeném nařízení vlády i pro účely výpočtu podlahové plochy obytného prostoru u daně z přidané hodnoty. Podle tohoto nařízení je pro účely výpočtu podlahové plochy byt definován jako prostorově ohraničená část domu, která je ohraničena vnitřními povrchy obvodových stěn této prostorově ohraničené části domu, podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a výplněmi stavebních otvorů ve stěnách ohraničujících byt, obdobně to platí pro ohraničení místností, které jsou jako součást bytu umístěné mimo hlavní obytný prostor. Do podlahové plochy bytu se započítává od 1.1.2015 plocha mezi vnitřními povrchy obvodových stěn bytu, včetně podlahové plochy zakryté zabudovanými předměty, jako jsou zejména skříně ve zdech v bytě, vany a jiné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. Změnou tedy je to, že se do podlahové plochy obytného prostoru (bytu) započítávají i půdorysné plochy svislých nosných a nenosných konstrukcí uvnitř obytného prostoru (bytu) - stěny, sloupy, pilíře a obdobné svislé konstrukce.

Dle právní úpravy zákona o DPH platné od 1.1.2015 se podlahová plocha místnosti, která je užívána s obytným prostorem a nachází se ve stejné stavbě, jako tento obytný prostor (podlahová plocha sklepa a komory), do výpočtu podlahové plochy obytného prostoru do 120 m2 nezahrne. U obytného prostoru s podlahovou plochou do 120 m2 a místnosti užívané s tímto obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě jako tento obytný prostor (sklep, komora, garáž), se však uplatní stejně jako za současné právní úpravy stejná sazba daně, pro kterou je důležité posouzení, zda se jedná o stavbu pro sociální bydlení (první snížená sazba daně 15%) nebo nikoliv (základní sazba 21%).

Při výpočtu podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se postupuje i po 1.1.2015 stejně jako podle právní úpravy platné do 31.12.2014. To znamená, že se nadále do podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení započítává součet podlahových ploch všech místností rodinného domu (např. včetně garáže, která je v domě), naopak se do podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení nezapočítává součet podlahových prostor, které nejsou místností (lodžie, terasy, balkony, půda a rovněž se nezapočítává součet podlahových ploch místností, které jsou podle dřívějšího chápání „příslušenstvím rodinného domu“ (jde např. o garáž samostatně stojící mimo dům).

V § 49 je řešena problematika nové výstavby staveb pro sociální bydlení a dodání stavby pro sociální bydlení, a to bez věcné změny.

V § 49 odst. 1 je stanoveno, že první snížená sazba daně (15%) se použije při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou stavby pro sociální bydlení, např. rodinného nebo bytového domu.

Obdobně pak je v § 49 odst. 2 stanoveno, že první snížená sazba daně (15%) se použije rovněž při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení (např. nebytový prostor na obytný prostor pro sociální bydlení).

Podle § 49 odst. 3 se první snížená sazba daně (15%) uplatní u dodání stavby pro sociální bydlení, která je nově vydefinována v § 48 odst. 5, dále u pozemku, jehož součástí je pouze stavba pro sociální bydlení (např. rodinný dům pro sociální bydlení), a u práva stavby, jehož součástí je pouze stavba pro sociální bydlení (opět např. rodinný dům pro sociální bydlení).

První snížená sazba daně (15%) se uplatní také u dodání jednotky (definována je v § 4b odst. 3 zákona o DPH), která zahrnuje pouze obytný prostor pro sociální bydlení, kterým je obytný prostor s podlahovou plochou do 120 m2 a místnost užívaná spolu s tímto obytným prostorem, která se nachází ve stejné stavbě pevně spojené se zemí jako tento obytný prostor.

V § 56 odst. 1 zákona o DPH je uvedeno, co se rozumí dodáním vybrané nemovité věci. Jde o pozemek, právo stavby, stavbu, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, inženýrské sítě a jednotky.

V § 56 odst. 2 je stanoveno, kdy je dodání vybrané nemovité věci od daně osvobozeno.

V tomto znění není tedy nadále definován stavební pozemek, který je vždy zdanitelným plněním a zda je tedy vybraná nemovitá věc od daně osvobozena nebo nikoliv, vyplývá z naplnění (nebo naplnění dvou zákonem stanovených podmínek. Od daně je tedy osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby provedena stavba.

V § 56 odst. 3 je stanoveno, kdy je od daně osvobozeno dodání vybrané nemovité věci jiné než uvedené v odst. 2.

Pro účely § 56 odst. 3 zákona o DPH se jedná o stavby pevně spojené se zemí, jednotky, inženýrské sítě, pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, podzemní stavby se samostatným účelovým určením a právo stavby. Dodání těchto vybraných nemovitých věcí je od daně osvobozeno tehdy, jestliže od vydání prvního kolaudačního souhlasu dodávané nemovité věci uplynula lhůta 5 let (příp. 3 let u nemovitých věcí nabytých do konce roku 2012), nebo stejná lhůta (lhůty) uplynula (uplynuly) ode dne, kdy bylo započato užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Prvním užíváním stavby se rozumí první užívání stavby pro účely, pro které může být daná stavba v souladu s oznámením užívána k okamžiku dodání.

Osvobození od daně dle § 56 odst. 3 zákona o DPH ve znění platném jak v roce 2014, tak i v roce 2015 se týká také pozemku přiléhajícího ke stavbě - funkčního celku, jestliže stavba, k níž přiléhá, splňuje pro osvobození od daně zákonem stanovené podmínky.

V § 56 odst. 4 je stejně jako v roce 2013, 2014, tak i v roce 2015 beze změny uvedena možnost volby zdanění při dodání vybrané nemovité věci

Ustanovení § 56a, ve znění platném v roce 2014, se od 1.1.2015 nezměnilo a ke změně tohoto ustanovení dochází až s účinností od 1.1.2016.

Podle § 56a odst. 1 písm. a) až d) je nájem vybraných nemovitých věcí plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet, s výjimkami, kterými jsou:

Tyto nájmy nemovitých věcí podléhají dani na výstupu se základní sazbou daně (21%).

Krátkodobý nájem nemovité věci, který není od daně osvobozen a je vždy zdanitelným plněním, je definován v § 56a odst. 2 zákona o DPH. Zůstává nadále v platnosti, že krátkodobým nájmem vybrané nemovité věci je nájem nemovité věci (s výjimkou pozemku, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť), popřípadě včetně nájmu vnitřního movitého vybavení nebo dodání plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody a který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

Krátkodobý nájem je tedy spjat s nemovitou věcí, nelze ho aplikovat na pozemek, na kterém není zřízena stavba pevně spojená se zemí nebo inženýrská síť. Dále se krátkodobý nájem týká stavby jako takové, stavby, která je tzv. zhmotnělým právem stavby, a jednotky, lze ho použít i na část stavby a také na nedokončenou stavbu

V § 56a odst. 3 zákona o DPH je beze změny i v roce 2015 ustanovení, za jakých podmínek se plátce může rozhodnout, že u nájmu po uplynutí zákonem stanovené lhůty dobrovolně uplatní daň. Podmínkou je, aby nájemce byl také plátcem a nájem mu sloužil k uskutečňování jeho ekonomických činností. Tato možnost volby je v zákoně o DPH zakotvena dlouhodobě bez věcných změn.

V odst. 1 bude nově uvedeno, kdy je pozemek při dodání vždy osvobozen od daně. Tento pozemek musí současně splňovat dvě podmínky, a sice v okamžiku dodání netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí a není stavebním pozemkem.

Funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí tvoří pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, a tento pozemek slouží k provozu této stavby, plnění její funkce, nebo je s ní využíván. Jedná se tedy o zastavěný pozemek.

Je-li dodáván pozemek, na kterém je zřízena stavba pevně spojená se zemí, podléhá dodání tohoto pozemku časovému testu, a to 5 let, resp. 3 roky u nemovitých věcí, které byly nabyty do 31.12.2012 (např. pozemek, na kterém je zřízen rodinný dům, bytový dům, dílny, výrobní závod apod.). Na základě výsledku časového testu je dodání pozemku zdanitelným plněním (při dodání před uplynutím stanovené lhůty) nebo plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně (po uplynutí stanovené lhůty). Přitom i po uplynutí stanovené lhůty má plátce možnost rozhodnout se uplatnit daň.

Osvobozeno od daně je dodání pozemku, na kterém je například zřízen stožár vysokého napětí, který není ve vlastnictví osoby, která pozemek prodává, protože tento stožár je součástí inženýrské sítě a inženýrská síť, která je ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka pozemku, není stavbou, která tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (viz § 48 odst. 3 zákona).

V odst. 2 je pro účely zákona o DPH vydefinován pojem „stavební pozemek“, a to opětovně po období let 2014 a 2015, kdy zákon o DPH definici stavebního pozemku přímo neobsahoval.

Stavební pozemek je definován jako pozemek, na kterém jsou provedeny přípravné práce k výstavbě stavby pevně spojené se zemí. Za stavební pozemek bude považován již pozemek, na kterém, nebo v jehož okolí, jsou nebo již byly provedeny stavební práce, a to ty stavební práce, které byly provedeny za účelem výstavby určité stavby. Za stavební pozemek bude také považován pozemek, který je nebo byl předmětem správních úkonů. Jedná se o správní úkony, provedené za účelem výstavby této stavby (bližší bude uvedeno v připravované informaci GFŘ ke změnám u nemovitých věcí od 1.1.2016).

Stavebním pozemkem je a bude také, a to beze změny oproti znění zákona o DPH do 31.12.2015, pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení, uděleného podle stavebního zákona nebo podle udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

V odst. 3 je stanoveno beze změny, že dodání vybrané nemovité věci v pětileté lhůtě, je zdanitelným plněním, po uplynutí pětileté lhůty je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně (u nemovitých věcí nabytých do 31.12.2012 platí lhůta 3 let).

Pětiletá (popř. tříletá lhůta) se počítá od vydání prvního kolaudačního souhlasu, kterým se rozumí kolaudační souhlas, který umožňuje současný způsob využití dodávané nemovité věci.

Nově se bude tato lhůta počítat také od vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě, přičemž podstatnou změnou se rozumí změna, kterou dojde například k podstatnému zásahu na nemovité věci s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby s ohledem například na její stávající podlahovou plochu (bližší bude uvedeno v připravované informaci GFŘ ke změnám u nemovitých věcí od 1.1.2016).

Pětiletá (popř. tříletá) lhůta se bude počítat také ode dne, kdy bylo podle stavebního zákona vydáno první oznámení o záměru započít s užíváním nemovité věci, přičemž prvním užíváním se rozumí užívání, pro které je nemovitá věc v souladu s oznámením uděleným podle stavebního zákona užívána.

Dále se tato pětiletá (resp. tříletá) lhůta bude také počítat ode dne, kdy mohlo být započato užívání stavby se souhlasem stavebního úřadu, pokud byly odstraněny nedostatky, pro které stavební úřad zakázal používání stavby. Jedná se o situaci, kdy osoba, která podá oznámení o záměru započít s užíváním stavby, odstraní nedostatky stavby, kvůli kterým jí užívání stavby není povoleno a stavební úřad následně vydá písemný souhlas s užíváním.

Dále se dnem, od kterého se počítá pětiletá, resp. tříletá lhůta, rozumí den, od kterého byl podle stavebního zákona udělen souhlas s užíváním po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě. I v tomto případě se podstatnou změnou rozumí změna, kterou dojde k podstatnému zásahu na uvedené nemovité věci například s ohledem na její stávající hodnotu, nebo u stavby například s ohledem na její stávající podlahovou plochu.

V odst. 4 je uveden výčet vybraných nemovitých věcí, které, pokud splní podmínku časového testu uvedenou v odstavci 3, jsou při dodání osvobozeny od daně. V opačném případě je jejich dodání zdanitelným plněním.

Jsou to všechny stavby pevně spojené se zemí, jednotky, inženýrské sítě. Dále se jedná o pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí (rodinný dům se zahradou). Podzemní stavbou se samostatným účelovým určením se rozumí například metro nebo vinný sklípek. Osvobozeno od daně je také dodání práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí.

V odst. 5 je stanoveno stejně jako do 31.12.2015, že se plátce může rozhodnout, že při dodání vybrané nemovité věci po uplynutí pětileté nebo tříleté lhůty, uplatní daň. Nově se plátce bude moci rozhodnout pro uplatnění daně také při dodání pozemku osvobozeného od daně podle odstavce 1. Z důvodu zvýšení právní jistoty bylo doplněno, že pokud je příjemcem plnění plátce, tak se dodavatel může pro uplatnění daně rozhodnout pouze po předchozím souhlasu příjemce plnění.

Pokud se plátce rozhodne dodat vybranou nemovitou věc nebo pozemek podle odstavce 1 jinému plátci po pětileté lhůtě jako zdanitelné plnění (uplatnit daň), bude nově povinen použít režim přenesení daňové povinnosti (podle § 92d zákona o DPH).

V § 56 odst. 5 zůstává zachováno i po 1.1.2016 ustanovení, podle kterého v případě, pokud plátce přijal úplatu na dodání nemovité věci s tím, že v okamžiku přijetí úplaty považoval plnění za osvobozené od daně, nevznikla mu z této přijaté úplaty povinnost přiznat daň. Pokud se však v okamžiku dodání nemovité věci rozhodl, že se jedná o zdanitelné plnění, je povinen stanovit základ daně z hodnoty celého plnění (tedy včetně částky přijaté úplaty, zálohy před datem uskutečnění plnění).

Z definice nájmu vybrané nemovité věci v odst. 1 nadále vyplývá, že se jím pro účely osvobození od daně (bez nároku na odpočet) nadále rozumí nájem nemovité věci s výjimkou krátkodobého nájmu nemovité věci, nájmu prostor a míst pro parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek a nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.

Podle odst. 2 oproti úpravě platné v roce 2014 a 2015 bude od 1.1.2016 platit upravená definice krátkodobého nájmu, ze které jednoznačně vyplývá, že se vztahuje na nájem pozemku, jehož součástí je stavba, nájem stavby, která je samostatnou nemovitou věcí, nájem stavby, která je součástí práva stavby, nájem podzemní stavby se samostatným účelovým určením a nájem jednotky. Samozřejmě zůstává jako dosud zachováno, že krátkodobým nájmem vybrané nemovité věci se rozumí popřípadě i nájem spolu s vnitřním movitým vybavením nebo dodáním plynu, elektřiny, tepla, chladu nebo vody a že tento krátkodobý nájem trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.

Krátkodobý nájem nelze použít u nájmu pozemku, na kterém není zřízena stavba spojená se zemí, pozemku, kde je jiný vlastník stavby a pozemku, u práva stavby, jehož součástí není stavba, a u nájmu inženýrské sítě.

Podle odst. 3 se plátce může rozhodnout u nájmu nemovité věci jiným plátcům pro účely uskutečňování jejich ekonomických činností uplatnit daň.

Od 1.1.2016 je nově v § 92d Dodání nemovité věci stanoveno, že při dodání nemovité věci plátci použije plátce (dodávající nemovitou věc) režim přenesení daňové povinnosti, a to tehdy, pokud uplatní i po uplynutí stanovené lhůty 5 let (popř. 3 let) daň podle § 56 odst. 5.