Dotazy a odpovědi: Rekodifikace

Vydáno: 37 minut čtení
Rekodifikace
Pozn. redakce:
Dotazy a odpovědi převzaty z časopisu Rekodifikace a praxe, vydavatelství Wolters Kluwer.
Jaké povinnosti je povinen společník obchodní
korporace
dodržovat při hlasování na valné hromadě? Je vázán standardem loajality?
JUDr. Jaromír Kožiak, Ph.D.
Na společníka
jako člena nejvyššího orgánu
korporace
(a tedy u kapitálových společností valné hromady) se
nepoužije většina ustanovení, která regulují postavení členů orgánů
právnických osob. Důvodem je zejména to, že regulace v občanském zákoníku se vztahuje především na členy volených orgánů, mezi něž členy nejvyššího orgánu nelze řadit.1) Zákon o korporacích, který obsahuje řadu ustanovení věnovaných orgánům obchodních korporací, sice mluví zpravidla jen o členech orgánů a nikoli o členech volených orgánů, ale je třeba mít na paměti, že u většiny z nich pro kapitálové
korporace
výslovně z aplikace vylučuje nejvyšší orgán – viz § 70 z. o. k.,2) podle kterého se z úpravy dílu 7 a 8 zákona o obchodních korporacích použije na nejvyšší orgán jen několik vybraných ustanovení.
Základní zakotvení fiduciární povinnosti společníka vůči korporaci (aplikovatelné nejen pro obchodní společnosti a družstva, ale obecně pro veškeré
korporace
) tak je nutno hledat v § 212 odst. 1 obč. zák., podle kterého platí, že: „Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje
chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád
.“ Formulace je poměrně stručná a také dosti neobvyklá. Pro srovnání, fiduciární povinnost členů volených orgánů (tedy členů statutárního nebo dozorčího orgánu) podle § 159 odst. 1 obč. zák. zahrnuje povinnost funkci vykonávat „s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. Občanský zákoník je tedy zjevně ke členu nejvyššího orgánu benevolentnější – především mu nepředepisuje žádný standard pečlivosti nebo informovanosti (povinnost péče). Společník coby člen
korporace
je povinen pouze: 1) jednat vůči korporaci čestně a 2) dodržovat vnitřní řád
korporace
.
Povinnost jednat čestně svou formulací
do jisté míry připomíná povinnost loajality.
Oba instituty ale podle mého názoru není možné ztotožňovat. Povinnost loajality tak, jak ji právo ukládá členům volených orgánů, v sobě zahrnuje bezpodmínečnou nutnost jednat v zájmu
korporace
, a to i v případě střetu zájmů – člen voleného orgánu je tak povinen dávat přednost zájmu
korporace
před svým vlastním zájmem.
Nepoužitím termínu loajalita v případě společníků podle mého názoru zákonodárce chtěl vyjádřit odlišný standard – v případě, kdy je dán u člena
korporace
konflikt mezi zájmem
korporace
a zájmem jeho samotného, není člen
korporace
povinen upřednostňovat vždy zájem
korporace
. Opačný výklad by byl pro člena
korporace
nepřiměřeně přísný, prakticky by společníka stavěl do situace, kdy by porušoval fiduciární povinnost, kdykoli by od
korporace
žádal nějakou výhodu (např. hlasováním o vyplacení podílu na zisku by dal přednost svému zájmu na získání peněžitých prostředků před zájmem
korporace
na tvorbě finančních rezerv a prostředků na budoucí investice). To je dle mého názoru zjevně
absurdní
. Je naopak přirozené a žádoucí, aby společník kapitálové
korporace
měl
právo upřednostnit svůj zájem před zájmem
korporace
, pokud při tom dodrží některé základní etické podmínky.
Docházím tedy k jinému závěru – povinnost jednat čestně je nižším standardem než povinnost loajality, která stíhá členy volených orgánů. Povinnost jednat čestně je tedy rovněž
fiduciární povinnost
, jejímž jádrem je řešení vztahu mezi zájmem
korporace
a zájmem individuality; na rozdíl od povinnosti loajality, která stíhá členy volených orgánů, jde ale o
loajalitu nižšího řádu
. S podobnými závěry se můžeme setkat též v komentářové literatuře.3) Pod tímto nižším standardem loajality vidím povinnost při realizaci vlastního zájmu
v míře přiměřené dobrým mravům respektovat a šetřit zájem
korporace
.
Zájem
korporace
tedy nemá absolutní přednost, ale pouze požívá určitou míru ochrany. Konkrétní přiměřená míra přitom samozřejmě bude závislá na řadě okolností, mezi jiným též na druhu
korporace
, míře účasti společníka, sféře činnosti
korporace
apod.
Ustanovení § 212 od