Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění, platí pojistné formou záloh (jeli to jejich povinností) a případného doplatku pojistného. Tento doplatek vychází z výsledků podnikatelské činnosti dosažených v předcházejícím kalendářním roce. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy, což je v roce 2015 částka 1 797 Kč. Naopak od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše zálohy není omezena horní hranicí.
Kdy OSVČ není povinna platit v roce 2015 zálohy na pojistné?
Ing.
Antonín
Daněk
Ve zdravotním pojištění však registrujeme několik případů (situací), kdy není povinností OSVČ zálohy ve zdravotním pojištění platit. Nejsou-li tedy zálohy placeny, pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi do podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.
Zahájení podnikání u OSVČ – „státního pojištěnce“
Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:
-
v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
-
nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5% z 50% příjmů dosažených po odpočtu výdajů Vykážou-li však tyto osoby za rok 2015 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.
Příklad 1
Starobní důchodce začal podnikat v dubnu 2015 a za 9 měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže ztrátu 6 528 Kč.
Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmu ze samostatné výdělečné činnosti minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:
-
zálohy na pojistné v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy v roce 2015,
-
pojistné na zdravotní pojištění (doplatek) za rok 2015 z titulu záporného výsledku své podnikatelské činnosti v tomto roce,
-
zálohy na pojistné v roce 2016, pokud bude ve své samostatné výdělečné činnosti nadále pokračovat.
Příklad 2
Žena na rodičovské dovolené začala podnikat v červenci 2015 a za 6 kalendářních měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže příjmy 91 358 Kč a výdaje 52 847 Kč. Zálohy nebyly placeny.
Pojistné za rok 2015:
0,135 x 0,5 x (91 358 - 52 847) = 2 600 Kč
Od měsíce podání Přehledu za rok 2015 (tedy v roce 2016) bude pak tato osoba povinna platit následující měsíční zálohy:
0,135 x 0,5 x (91 358 - 52 847) Záloha = --------------------------------- = 434 Kč 6
Nemoc
V případě nemoci OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha, neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.
Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, zpravidla kopií neschopenky, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc trvá po celý měsíc.
Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad 3
OSVČ platí po celý rok 2015 minimální zálohy 1 797 Kč, dne 13.2.2015 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské je do 9.6.2015. Za rozhodné období kalendářního roku 2015 vykáže ztrátu.
Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce březen až květen zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2015. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 1 797 Kč postupuje OSVČ v roce 2015 podle zákona.
Podnikání jako vedlejší zdroj příjmů
Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.
V měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2015 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 9 200 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen. Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ ještě tyto zásady:
-
i když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
-
z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,
-
výše pojistného se vypočítá sazbou 13,5% z 50% skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů, tedy bez nutnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.
Snížení zálohy
Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2015 částka 1 797 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Od prosince 2011 snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2014 v měsíci dubnu 2015 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2016.
U OSVČ s povinností placení alespoň minimálních záloh může být v roce 2015 záloha snížena na nejméně 1 797 Kč. U osob, pro které minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí, může být snížená záloha i nižší než 1 797 Kč, případně nebude pro OSVČ v roce 2015 povinností platit žádné zálohy:
-
od měsíce podání Přehledu v roce 2015 (při záporném výsledku podnikatelské činnosti v roce 2014),
-
od měsíce, od kterého zdravotní pojišťovna povolí snížení zálohy na nulovou hodnotu (je-li podnikatel v roce 2015 „v mínusu“).
Příklad 4
Student začal podnikat v měsíci září 2014 a vzhledem k nutnosti určitých investic vykázal za tento rok ztrátu. V roce 2014 zálohy neplatil, a protože za tento nedosáhl kladného výsledku své činnosti, nevznikla pro něho povinnost platit zálohy ani v roce 2015.
Příjmy autorů
Od 1.1.2015 je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud má pojištěnec v rozhodném období kalendářního roku 2015 nezdaňované příjmy za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize, plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tedy příjmy převyšující v kalendářním měsíci od jednoho plátce 10 000 Kč, považuje se z tohoto pohledu ve zdravotním pojištění za OSVČ, s výjimkou příjmů zdaňovaných přímo u zdroje, tedy pokud je jedná o honorář maximálně ve výši 10 000 Kč.