Daňová omezení "paušálistů"

Vydáno: 36 minut čtení

A zase se blíží doba, kdy budou muset podnikatelé a pronajímatelé věnovat jistý čas a úsilí přípravě a vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob („DPFO“). Nejvíce práce tradičně zabere výpočet základu daně, který je obvykle značně odlišný od toho, co poplatník na konci roku najde v pokladně a na běžném účtu. Nelze se přitom příliš spoléhat na tzv. selskou (praktickou) logiku, protože zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), oplývá řadou speciálních postupů a pravidel. Zpravidla přitom slýcháme stesky podnikatelů nad složitostí daní, ovšem někdy daňový zákon nabízí také jednoduchá a praktická řešení. Mezi které beze sporu patří možnost uplatnění tzv. paušálních výdajů, které není zapotřebí prokazovat doklady a podrobnou evidencí. Bohužel není to zcela „zadarmo“ a tito tzv. paušálisté se musejí smířit také s určitými daňovými omezeními a nevýhodami, kde došlo k razantnímu zpřísnění od let 2013 a 2015.

Daňová omezení „paušálistů“
Ing.
Martin
Děrgel
 
Tři způsoby uplatnění výdajů
Fyzické osoby mají u příjmů ze samostatné (
alias
podnikatelské) činnosti podle § 7 ZDP a rovněž u příjmů z nájmu podle § 9 ZDP tři možné způsoby uplatnění daňových výdajů:
-
nejsnazší jsou tzv. paušální výdaje:
-
podle druhu příjmu se paušální výdaje vypočtou ve výši stanovené v zákoně (30% až 80% z příjmů),
-
vedle značné úspory administrativní práce a peněz (nemusí se platit účetní) je výhodou také skutečnost, že se není třeba příliš obávat návštěvy správce daně (co by také kontroloval) ani daňového doměrku,
-
metoda je výhodná, pokud skutečné (prokazatelné) výdaje jsou nižší než paušální, nelze vykázat ztrátu;
-
nejsložitější je vedení účetnictví:
-
povinné účtování je u fyzických osob výjimečné, dobrovolně ale mohou i pronajímatelé účtovat vždy, sice účetnictví poskytuje podrobnější pohled na hospodaření, ale je časově a odborně dosti náročné,
-
navíc se daně z příjmů nespokojí s účetním výsledkem hospodaření, ale pro jeho transformaci na základ daně stanovují speciální daňová pravidla, s nimiž je v praxi spojena také nejedna obtíž,
-
tato cesta je tedy pro podnikatele a pronajímatele obtížná a drahá, lze na ní udělat spoustu chyb, což může správce daně „ocenit“ daňovým doměrkem a sankcemi, včetně pokuty za nesprávné účetnictví,
-
fyzické osoby mají výhodu v tom, že ať už vedou účetnictví dobrovolně nebo povinně, mohou se přesto rozhodnout, že pro účely DPFO využijí výše uvedené paušální výdaje z příjmů (nikoli z výnosů);
-
někde na pomezí stojí daňová evidence OSVČ, resp. záznamy o příjmech a výdajích z nájmu:
-
obdobně jako při účtování je nutno daňově uplatňované výdaje prokázat, administrativa s tím spojená je ovšem poměrně jednoduchá a základem daně (případně ztrátou) je jednoduše rozdíl příjmů a výdajů,
-
metoda je výhodná, pokud jsou skutečné (prokazatelné) výdaje vyšší než „fiktivní“ paušální výdaje.
Příklad 1
Porovnání tří variant zjištění základu daně
Pan Květoslav Kvítko (neplátce DPH) je zemědělským podnikatelem působícím v rostlinné výrobě, který v roce 2014 uskutečnil pro přehlednost pouze následujících deset jednoduchých hospodářských případů:
 I----------------------------------------------------------------------------I I 1  Pro potřeby svého podnikání vyčlenil 200 000 Kč ze svých soukromých     I I    prostředků.                                                             I I----------------------------------------------------------------------------I I 2  Za tyto peníze nakoupil sadbu, kterou ihned osázel pronajatá pole.      I I----------------------------------------------------------------------------I I 3  Od banky si vzal investiční úvěr 250 000 Kč (celý je splatný za rok     I I    včetně úroků).                                                          I I----------------------------------------------------------------------------I I 4  Za tento úvěr si v červnu 2014 koupil traktor s příslušenstvím.         I I----------------------------------------------------------------------------I I 5  Dobrým hospodařením vypěstoval ze sadby za 200 000 Kč plodiny s         I I    dvojnásobnou tržní cenou.                                               I I----------------------------------------------------------------------------I I 6  Část své produkce prodal za hotové, celkem za 300 000 Kč.               I I----------------------------------------------------------------------------I I 7  Zbývající část produkce prodal tzv. na fakturu splatnou až v příštím    I I    roce, a to za 100 000 Kč.                                               I I----------------------------------------------------------------------------I I 8  Na povinném sociálním a zdravotním pojištění OSVČ zaplatil 30 000 Kč.   I I----------------------------------------------------------------------------I I 9  V závěru roku nakoupil za hotové zemědělské zásoby pro příští rok za    I I    100 000 Kč.                                                             I I----------------------------------------------------------------------------I I 10 Úroky z úvěru za rok 2014 činí 10 000 Kč, splatné jsou ale až v příštím I I    roce.                                                                   I I----------------------------------------------------------------------------I 
A)
Jestliže pan Kvítko uplatní paušální výdaje, vypočte základ daně z příjmů za rok 2014 následovně:
-
Z evidence příjmů zjistí celkové zdanitelné příjmy z podnikání 300 000 Kč (ad 6 výše).
-
Žádný další údaj ad výše již není