Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014

V případě daně z příjmů je nutné se řídit zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ve kterém došlo s účinností od 1.1.2014 k výrazným změnám zejména na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Tato zatím nejrozsáhlejší novela ZDP obsahovala celkem 843 změnových bodů a 21 bodů přechodných ustanovení (kromě rozsahu však byla tato novela ZDP rekordní i počtem legislativních chyb a nepřesností).

Některé změny a některá nová ustanovení ZDP přijatá zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. nesouvisejí s rekodifikací soukromého práva, ale souvisejí se zrušením dědické a darovací daně od 1.1.2014 a integrací veškerých bezúplatných příjmů (tj. příjmů nabytých z titulu dědění, odkazu, darování a jiných příjmů nabytých bez poskytnutí protiplnění včetně jiného majetkového prospěchu) do ZDP nebo s nahrazením dosavadní daně z převodu nemovitostí daní z nabytí nemovitých věcí. Od uvedeného data jsou kromě stanovených výjimek bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů, avšak podle § 4a a § 10 odst. 3 písm. d) ZDP jsou od daně osvobozeny např. bezúplatné příjmy:

Podle § 6 odst. 9 ZDP jsou od daně osvobozeny i některé bezúplatné příjmy ze závislé činnosti (např. hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci na vrub daňově neuznatelných nákladů do úhrnné výše 2 000 Kč ročně).

Pro zdaňovací období roku 2014 platí podle § 3 odst. 4 písm. j) ZDP, že předmětem daně z příjmů není majetkový prospěch:

Od 1.1.2014 platí podle nového znění § 15 odst. 1 ZDP, že poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené účely, přičemž v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně (dosud bylo možno v úhrnu odečíst nejvýše 10% ze základu daně).

Dne 4.8.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nález Ústavního soudu č. 162/2014 Sb., na základě kterého se s účinností od uvedeného data daň snižuje o základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka i u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který k 1. 1. zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.

Dne 14.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, jehož součástí byla i dílčí novela ZDP, kterou byla pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob zavedena nová sleva na dani, a to sleva za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP. Výše této slevy a podmínky pro její uplatnění jsou stanoveny v § 35bb ZDP. Z přechodného ustanovení zákona č. 247/2014 Sb. vyplývá, že slevu za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) a § 35bb ZDP lze uplatnit již za zdaňovací období roku 2014.

Dne 21.11.2014 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 267/2014 Sb., v jehož první části je obsažena další rozsáhlá novela ZDP s účinností od 1.1.2015. Tato novela ZDP obsahuje celkem 296 změnových bodů (velkou část ale tvoří opravy chyb a nepřesností předcházející velké novely ZDP přijaté zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb.) a také několik přechodných ustanovení, která umožňují nebo stanoví použití některých změn i pro zdaňovací období roku 2014, např.:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také:

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník, který je daňovým nerezidentem podle § 2 odst. 3 ZDP, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 je povinen podat i poplatník, u něhož se daň za toto zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Od 1.1.2015 již tuto povinnost nemají poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, u nichž dochází k solidárnímu zvýšení daně jen u zálohy podle § 38ha ZDP, avšak jejich daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Od uvedeného data opět platí, že tito poplatníci mohou za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele. Podle bodu 48. Přechodných ustanovení novely ZDP přijaté zákonem č. 267/2014 Sb. lze tuto změnu použít již pro zdaňovací období roku 2014.

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není rovněž povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Pokud však měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.

Od 1.1.2014 platí nové znění § 36 odst. 7 ZDP, podle kterého může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 i příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP (příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně) a § 7 odst. 6 ZDP (příjmy autorů do limitu 10 000 Kč měsíčně), které byly podle uvedených ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na jeho daň za toto zdaňovací období.

Jestliže jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.

Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR) anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP.

Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Podle § 136 odst. 5 daňového řádu je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 musí být podáno nejpozději do 1.4.2015, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 zpracovává a předkládá poradce, musí být toto daňové přiznání podáno nejpozději do 1.7.2015, přičemž v tomto případě musí být nejpozději do 1.4.2015 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Lhůta pro podání daňového přiznání do 1.7.2015 platí i pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2014 ověřenou auditorem.

Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud došlo v roce 2014 k úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob, řídí se přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období § 239a až 239d daňového řádu. Od 1.1.2014 platí nový § 38ga ZDP, podle kterého v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, které se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti, nelze uplatnit:

Od 1.1.2014 je zrušeno dřívější ustanovení § 5 odst. 3 ZDP, podle kterého mohl daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, odečíst od základu daně dědic, pokud pokračoval v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti. Od uvedeného data je také zrušeno dřívější ustanovení § 5 odst. 7 ZDP, které umožňovalo u dědice pokračujícího v činnosti zůstavitele přihlížet i k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli.

Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, platí zvláštní pravidla podle § 38gb ZDP.

Podle daňového řádu obecně platí, že nepodá-li poplatník za zdaňovací období řádné daňové přiznání, bude k tomu vyzván správcem daně, který mu za tím účelem stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Jestliže poplatník nepodá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:

Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového přiznání se ale nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 částku menší než 200 Kč. Pokud však daňový subjekt nepodá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvá, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle odstavce 1 stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Od 1.1.2014 platí podle § 250 odst. 7 daňového řádu, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

Podle § 72 daňového řádu lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu.

Pro zdaňovací období roku 2014 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový základní tiskopis DAP – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 5405 – vzor č. 21) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 5405/1 - vzor č. 22). Kromě základního tiskopisu DAP byly Ministerstvem financí vydány tyto přílohy:

Pro účely daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 vydalo Ministerstvo financí také tyto nové vzory tiskopisů, které jsou ve stanovených případech povinni vystavit příslušní plátci daně na žádost poplatníků:

Pan Stanislav Bartošek (RČ 810921/1777), který má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21, žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Jarmilou a dvěma nezletilými dětmi ve věku 5 a 6 let. Daňové zvýhodnění na obě děti uplatňuje ve zdaňovacím období 2014 u svého zaměstnavatele manželka.

V období leden-prosinec 2014 byl pan Bartošek zaměstnancem české firmy. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného zaměstnavatelem činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období 310 000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem činilo 105 400 Kč a záloha na daň činila 37 470 Kč.

V roce 2014 měl pan Bartošek také příjmy plynoucí z dohod o provedení práce, které byly samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně. Od dvou zaměstnavatelů si vyžádal příslušná potvrzení, na základě kterých zahrne příjmy plynoucí z dohod o provedení práce do daňového přiznání. Podle těchto potvrzení činil úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP vyplacených do 31.1.2015 celkem 38 000 Kč a úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů činil celkem 5 700 Kč.

Od roku 2010 pan Bartošek provozuje jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost řemeslnou živnost „Zednictví“ a vede účetnictví. Podle účetní závěrky za rok 2014 činil roční úhrn čistého obratu 20 800 000 Kč, přičemž výsledkem hospodaření byla ztráta ve výši 310 000 Kč. Po úpravě výsledku hospodaření o částky zvyšující výsledek hospodaření v celkové výši 85 000 a částky snižující výsledek hospodaření v celkové výši 25 000 Kč, činí daňová ztráta za dané zdaňovací období 250 000 Kč. Z důvodu dosažení daňové ztráty pan Bartošek ve zdaňovacím období 2014 přerušil daňové odpisování hmotného majetku.

Podle výpisů z běžného účtu pro podnikání činily úroky připsané na tomto účtu v bance celkem 1 250 Kč.

Ve zdaňovacím období roku 2014 měl pan Bartošek ještě tyto další příjmy:

Manželé Bartoškovi mají ve společném jmění manželů dva byty v Olomouci, které pronajímají, přičemž příjmy z nájmu těchto bytů zdaňuje pan Bartošek. Za zdaňovací období roku 2014 činily příjmy z pronájmu bytů celkem 240 000 Kč. U těchto příjmů bude pan Bartošek uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 30% z dosažených příjmů.

Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 použije pan Bartošek tyto další podklady:

Ve zdaňovacím období roku 2014 pan Bartošek nebyl povinen platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob.

Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 podá pan Bartošek nejpozději do 1.4.2015 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku.

Následuje vyplněný základní tiskopis DAP včetně Příloh č. 1 a 2.