Daňové zákony sledují kromě svého hlavního účelu, kterým je nepochybně zajištění příjmů státního rozpočtu, i cíle jiné. Jedním z těchto nefinančních cílů je podpora porodnosti, podpora rodičů vyživujících děti a nově rovněž podpora sladění pracovních a rodinných povinností rodičů malých dětí. Účelem tohoto článku je zmapování druhů této podpory, stanovených pravidel a praktického uplatnění ze strany daňových poplatníků ve zdaňovacím období roku 2015 s přesahem i do roku 2014, za který se v těchto týdnech zpracovávají daňová přiznání poplatníků daně z příjmů fyzických osob, případně roční zúčtování ze strany jejich zaměstnavatelů.
Daňová podpora výchovy dětí
Ing.
Otakar
Machala
Daňové zvýhodnění na děti
Podle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), mají někteří poplatníci daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (dále jen „DZV“) žijící s nimi ve společně hospodařící domácnosti. Tento nárok, za předpokladu splnění dále uvedených podmínek, mají pouze poplatníci, jejichž společně hospodařící domácnost se nachází na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. V praxi to znamená, že se v drtivé většině případů bude jednat o daňové rezidenty těchto států.
Pojem společně hospodařící domácnosti je pro účely daní z příjmů definován v § 21e odst. 4 ZDP jako společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. K praktickým dopadům této podmínky se vrátíme dále.
DZV může jako jediná daňová úleva v celém ZDP mít dvojí podobu:
a)
sleva na dani,
b)
daňový
bonus
.O slevu na dani se jedná v případě, kdy poplatník vykáže daňovou povinnost, vůči které může slevu na vyživované dítě uplatnit. V případě, že daňovou povinnost buď nevykáže vůbec, nebo je jeho daňová povinnost nižší než výše uplatňovaného DZV, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový
bonus
uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění
Pro uplatnění slevy na dani je tedy především třeba splnit podmínku vyživování dítěte ve společně hospodařící domácnosti nacházející se na území EU, případně EHP. Za vyživované dítě se pro účely ZDP považuje:
-
dítě vlastní,
-
osvojenec,
-
dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. nebo
-
dítě, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči.
Za dítě v péči nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.
Za vyživované dítě se považuje rovněž dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli DZV uplatnit. Z původního vymezení se v praxi někdy mylně dovozovalo, že rodiče takového dítěte nesmějí mít žádné zdanitelné příjmy. Dle přesvědčení autora byl ale i v minulosti správný výklad (a to jak jazykový, tak teleologický), podle kterého ze zákona vyplývalo, že prarodiče mohou za předpokladu splnění ostatních podmínek uplatnit slevu na vnuka či vnučku i v případech, kdy rodiče sice mají zdanitelné příjmy, ale takové, že z nich DZV nemohou uplatnit. Současné znění § 35 odst. 6 ZDP (účinné od 1.1.2015), tak představuje změnu potvrzující.
Příklad 1
Rodiče dítěte studují a v rámci brigád získali každý příjem ve výši 35 000 Kč. Nesplňují tak podmínky pro uplatnění DZV. Právo na uplatnění DZV za jejich dítě mají za předpokladu splnění ostatních podmínek rodiče těchto rodičů, tj. prarodiče dítěte.
Uvedené vymezení se týká osob (dětí), které připadají v úvahu jako vyživované osoby. Aby bylo možné ze strany DZV ze strany vyživujících osob uplatnit, musí se jednat o:
a)
nezletilé dítě (do 18 let věku),
b)
zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a zároveň:
-
se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
-
se nemůže na budoucí povolání soustavně připravovat nebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
-
není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Popis podmínek, které musí být splněny, aby se u zletilého dítěte jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání, je nad rámec tohoto článku. Zmíníme proto pouze vybrané problémy, které se řeší častěji v poslední době, případně u kterých se poplatníci daně z příjmů častěji dopouštějí chyb.
Jedním z těchto případů je situace, kdy dítě nevykonalo úspěšně maturitní zkoušku. V tomto případě je nutno vyjít z toho, že soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná na počátku školního roku prvního ročníku a končí úspěšným vykonáním závěrečné nebo maturitní zkoušky. Jestliže nebyla maturitní zkouška úspěšně vykonána, končí studium posledním dnem školního roku, v němž nebyla maturita úspěšně vykonána. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se tedy v tomto případě považuje doba do 31. 8. příslušného kalendářního roku. Případný výkon výdělečné činnosti dítěte v prázdninových měsících přitom nemá na nárok rodičů na uplatnění DZV žádný vliv. Rodič má tedy nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě i za měsíce červenec a srpen na základě potvrzení školy na příslušný školní rok.
Absolventi středních škol, kteří nebyli návazně přijati ke studiu na vyšší odborné škole (pro účely vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání se toto studium považuje za studium na střední škole) nebo na vysokou školu, řeší často svou situaci docházkou na jednoleté kurzy cizích jazyků. Pokud se jedná o kurzy s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, lze i v těchto případech DZV ze strany vyživované osoby uplatnit.
Posledním případem, o kterém se zmíníme, je studium na vojenských školách. Při studiu na tomto typu škol je třeba si uvědomit, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání je považováno studium na středních a vysokých školách v České republice s výjimkou studia za trvání služebního poměru. Jestliže je tedy student střední nebo vysoké vojenské školy v době studia zároveň ve služebním poměru k Armádě ČR, DZV uplatnit nelze.
Výše daňového zvýhodnění
S účinností od 1.1.2015 došlo na základně novely ZDP č. 267/2014 Sb. k navýšení DZV uplatňovaného na druhé, třetí a další vyživované děti. V případě jednoho vyživovaného dítěte zůstává roční výše slevy na dani v částce 13 404 Kč (tj. 1 117 Kč měsíčně), u druhého činí 15 804 Kč (1 317 Kč měsíčně) a v případě vyživování třetího a dalších dětí 17 004 Kč (1 417 Kč měsíčně) na každé dítě. DZV u jednoho a téhož dítěte tak může v průběhu zdaňovacího období dosahovat různé výše.
Příklad 2
Poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění v roce 2015 na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna jen za kalendářní měsíce leden až srpen, neboť syn ukončí v tomto roce studium na střední škole a ve studiu dále nepokračuje a na nezletilou dceru po celý kalendářní rok.
V období leden až srpen vyživuje dvě děti, tzn., že na syna uplatňuje 8 x 1 117 Kč a na dceru 8 x 1 317 Kč, tj. 8 936 + + 10 536 Kč = 19 472 Kč. Dcera je v tomto období druhým vyživovaným dítětem. Od září vyživuje již pouze jedno dítě (dceru) a uplatňuje 4 x 1 117 Kč, tj. 4 468 Kč. Celkem tak za zdaňovací období uplatní slevu ve výši 23 940 Kč.
U více dětí vyživovaných v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníky (typicky rodiče dětí) platí pravidlo, že se posuzují pro účely výše DZV dohromady. Zároveň i nadále platí § 35c odst. 9 ZDP, podle kterého může DZV na společně vyživované dítě v jedné společně hospodařící domácnosti uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden (ale kterýkoliv) z nich. V praxi tak bude zejména ze strany zaměstnavatelů třeba věnovat pozornost tomu, na které své dítě zaměstnanec slevu uplatňuje a jakou výši mu tedy při výpočtu zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zohlednit. Celkově bude kontrola uplatňování DZV jak ze strany plátců daně, tak ze strany správců daně podstatně složitější.
Příklad 3
Manželé X vyživují ve společně hospodařící domácnosti čtyři děti. Otec může uplatňovat DZV např. na první a třetí dítě a matka na druhé a čtvrté dítě. Měsíční výše DZV u otce tak bude činit 2 534 Kč (1 117 + 1 417) a u matky 2 734 Kč (1 317 + 1 417). Uplatnění vyživovaných dětí navíc mohou rodiče v průběhu roku měnit.
V případě dítěte, které je držitelem průkazu ZTP/P, se částka daňového zvýhodnění na toto dítě zvyšuje na dvojnásobek. V kombinaci s různou výší daňového zvýhodnění u více vyživovaných dětí, je v případě vyživovaného dítěte s průkazem ZTP/P třeba věnovat pozornost tomu, za které dítě bude označeno, neboť tato skutečnost bude mít vliv na celkovou výši daňového zvýhodnění a je tak zřejmé, že lze tímto způsobem konečnou výši daně legálně optimalizovat.
Příklad 4
V rodinách poplatníků A a B jsou vyživovány tři děti, z nichž vždy jedno je držitelem průkazu ZTP/P. Zatímco poplatník A uplatnil zdravotně postižené dítě jako první vyživované dítě, poplatník B uplatnil dítě s průkazem ZTP/P jako třetí vyživované dítě. Za předpokladu, že všechny děti jsou uplatňovány jako vyživované po celé zdaňovací období, bude celková výše daňového zvýhodnění činit u poplatníka A 59 616 Kč (26 808 + 15 804 + 17 004), zatímco u poplatníka B 63 216 Kč (13 404 + 15 804 + 34 008) a bude tak o 3 600 Kč vyšší.
V případě, že je dítě poplatníkem vyživováno pouze po část zdaňovacího období, což nastává nejčastěji v roce narození nebo v roce, kdy zletilé dítě ukončí soustavnou přípravu na budoucí povolání, lze v souladu s § 35c odst. 10 poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. V případě narození dítěte, zahájení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, anebo při osvojení dítěte či jeho převzetí do péče nahrazující péči rodičů, lze daňové zvýhodnění uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém některá z uvedených skutečností nastala
Příklad 5
Manželé vyživují ve společně hospodařící domácnosti po celý rok dvě děti. Dne 31. 12. se jim narodilo dítě třetí. Za prosinec tak může jeden z rodičů uplatnit daňové zvýhodnění i na třetí dítě ve výši 1 417 Kč, tj. ve výši 1/12 ročního daňového zvýhodnění na třetí a další dítě.
Daňový
bonus
DZV představuje jediný případ, kdy lze daňové zvýhodnění - slevu čerpat i za situace, že poplatník nevykazuje žádnou daňovou povinnost nebo je výše jeho daňové povinnosti nižší než výše daňového zvýhodnění. V takovém případě platí, že výše DZV až do hodnoty vykázané daňové povinnosti se uplatní formou slevy a zbylá částka DZV potom formou tzv. daňového bonusu, který ve své podstatě představuje zápornou daň. Poplatník může daňový
bonus
uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.Při stanovení podmínek nároku na daňový
bonus
bylo snahou zákonodárce, aby se nejednalo o další formu sociálních dávek rodinám, ve kterých žádný z rodičů dětí nepracuje. ZDP proto v § 35c odst. 4 stanovuje podmínku, že daňový bonus
může uplatnit pouze poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy; přičemž u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do uvedených příjmů se přitom nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů podle § 21g ZDP rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. K 1.1.2015 činí tato výše minimální mzdy 9 200 Kč.
Příklad 6
U tří poplatníků, z nichž každý vyživuje alespoň jedno dítě, je třeba určit, zda za zdaňovací období roku 2015 splňují podmínky pro uplatnění daňového bonusu. Struktura a výše jejich příjmů jsou následující:
a) poplatník A I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Druh příjmů I Příjmy Kč I Výdaje Kč I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Závislá činnost - § 6 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Samostatná činnost - § 7 I 69 000 I 190 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Kapitálový majetek - § 8 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Nájem - § 9 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Ostatní příjmy - § 10 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Celkem I 69 000 I 190 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I b) poplatník B I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Druh příjmů I Příjmy Kč I Výdaje Kč I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Závislá činnost - § 6 I 52 000 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Samostatná činnost - § 7 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Kapitálový majetek - § 8 I 3 000 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Nájem - § 9 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Ostatní příjmy - § 10 I 300 000 I 150 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Celkem I 355 000 I 150 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I c) poplatník C I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Druh příjmů I Příjmy Kč I Výdaje Kč I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Závislá činnost - § 6 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Samostatná činnost - § 7 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Kapitálový majetek - § 8 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Nájem - § 9 I 1 316 000 I 1 410 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Ostatní příjmy - § 10 I 0 I 0 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I I Celkem I 1 316 000 I 1 410 000 I I----------------------------------------I-----------------I-----------------I
Nárok na uplatnění daňového bonusu má pouze poplatník A, neboť jeho příjem ze samostatné činnosti činí 69 000 Kč (dle ZDP je důležitá výše příjmů, nikoliv výše dílčího základu daně). Poplatník B sice vykazuje celkové příjmy ve výši 355 000 Kč a celkový základ daně 205 000 Kč, ale jeho příjmy podle § 6 až 9 činí pouze 55 000 Kč (limit je 55 200 Kč). Může tedy uplatnit DZV ve formě slevy na dani, ale ne ve formě daňového bonusu. Poplatník C sice vykazuje příjmy z nájmu ve výši 1 316 000 Kč, ale protože výdaje převyšují příjmy a jedná se o jediné příjmy poplatníka, nárok na daňový
bonus
nemá.Možnosti optimalizace
Mnozí nízkopříjmoví poplatníci, kteří vyživují jedno nebo více dětí a neměli v minulých letech nárok na daňový
bonus
, mají v průběhu zdaňovacího období příležitostné příjmy ze závislé činnosti, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Jak bylo uvedeno výše, tyto příjmy se do limitu šestinásobku minimální mzdy nezapočítávají, od roku 2015 ovšem s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní, pokud je poplatník zahrne podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny. Sražená daň z těchto příjmů se potom započte na jeho daň a příjmy lze započítat do limitu pro daňový bonus
.Zletilé dítě po uzavření manželství
V praxi se stává, že zletilé dítě uzavře v době, kdy se ještě soustavně připravuje na budoucí povolání, manželství. Pokud se jedná o osobu, jejíž vlastní příjem nepřekročí za zdaňovací období částku 68 000 Kč, přichází v úvahu uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 24 840 Kč ze strany druhého manžela.
Případný souběh této slevy a DZV řeší ZDP v § 35c odst. 8 tak, že pokud zletilé vyživované dítě uzavře manželství a žije ve společně hospodařící domácnosti s druhým z manželů, může tento druhý manžel uplatnit slevu na dani na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) při splnění podmínek tam uvedených. Rodiče, nebo jiné osoby vyživující takové dítě, mohou DZV uplatnit pouze v případě, kdy druhý z manželů nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba. Lze tedy shrnout, že přednost má sleva na manžela uplatňovaná na zletilé dítě - studenta, druhým z manželů.
Výše uvedené platí i v případech, kdy manželství uzavře zletilé dítě, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Spolupráce vyživovaných dětí
Především podnikající rodiče, kterým vyživované děti vypomáhají při výkonu samostatné činnosti, musí pamatovat na to, že podle § 13 ZDP nelze jako spolupracující osoby uplatňovat děti až do ukončení jejich povinné školní docházky, tzn. nelze na tyto děti rozdělovat příjmy a výdaje. V případě spolupracujících a zároveň vyživovaných zletilých dětí se potom může poplatník rozhodnout, zda v daném kalendářním měsíci uplatní na takové děti DZV nebo je bude uplatňovat jako spolupracující osoby. Lze tedy kombinovat uplatnění zletilého dítěte jako vyživované a spolupracující osoby v jednom zdaňovacím období.
Příklad 7
Poplatník vyživuje ve zdaňovacím období zletilého syna, který v srpnu ukončil studium na vysoké škole a od září již nesplňuje podmínky pro uplatnění DZV. Po celý rok spolupracuje s poplatníkem při výkonu jeho samostatné činnosti. Poplatník se může rozhodnout, zda bude uplatňovat syna po celý rok jako spolupracující osobu a neuplatní DZV, nebo zda bude za období leden až srpen uplatňovat syna jako vyživované dítě pro účely DZV a jako spolupracující osobu ho uplatní od září do prosince. Jako spolupracující osobu jej může uplatnit i za jakýkoliv měsíc od ledna do srpna, pokud za daný měsíc nebude uplatňovat DZV.
Kombinace daňového zvýhodnění a paušálních výdajů
ZDP v současnosti obsahuje řadu úprav omezujících současné uplatnění několika daňových výhod. Kromě výše uvedených případů svatby a spolupráce vyživovaných dětí, je uplatnění DZV omezeno rovněž v případě poplatníků využívajících pro stanovení dílčích základů daně ze samostatné činnosti a z nájmu paušální výdaje podle § 7 odst. 7, resp. § 9 odst. 4 ZDP. Zákon v této souvislosti podle § 35ca znemožňuje současné využití DZV a uplatnění paušálních výdajů v případě, kdy součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší, než 50% celkového základu daně. Poplatník proto musí zvážit, zda je pro něj daňově výhodnější uplatnění paušálních výdajů nebo DZV.
Příklad 8
Poplatník A, který má pouze příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, vyživuje ve zdaňovacím období zletilou dceru, která ukončila soustavnou přípravu na budoucí povolání v květnu. Výše DZV, které by mohl za zdaňovací období uplatnit, činí celkem 5 585 Kč. Celková výše jeho příjmů podle § 7 je 1 800 000 Kč a skutečné výdaje dosahují 420 000 Kč. Poplatník vykonává činnost, u které lze uplatnit paušální výdaje ve výši 40% z příjmů, tedy ve výši 720 000 Kč.
Pokud by poplatník A uplatnil skutečné výdaje a DZV, činila by jeho daňová povinnost 201 415 Kč (15% z rozdílu 1 800 000 - 420 000 sníženého o 5 585). Pokud ale použije paušální výdaje a vzdá se tak uplatnění DZV, bude jeho výsledná daňová povinnost pouze 162 000 Kč (15% z rozdílu 1 800 000 - 720 000). Je tak zřejmé, že v daném případě se poplatníkovi vyplatí použití paušálních výdajů i za cenu nemožnosti využití DZV. Navíc je třeba si uvědomit, že DZV může za předpokladu soužití ve společné domácnosti případně využít i druhý z rodičů vyživovaného dítěte.
Daňové zvýhodnění u zaměstnanců
Zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 ZDP může podle § 35d odst. 1 ZDP uplatnit nárok na DZV i při výpočtu zálohy v průběhu zdaňovacího období, a to ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky roční částky (např. 13 404 Kč). V podobě slevy poskytne plátce daně poplatníkovi měsíční DZV maximálně do výše vypočtené zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP.
V případě, kdy je výše zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší, než částka měsíčního DZV, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Tento
bonus
lze potom vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Maximálně lze měsíčně vyplatit bonus
do výše 5 025 Kč. Další podmínkou pro výplatu bonusu ze strany zaměstnavatele je, že úhrn příjmů ze závislé činnosti vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tzn. v roce 2015 4 600 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.Nárok na DZV je poplatník (zaměstnanec) povinen plátci (zaměstnavateli) příslušným způsobem doložit.
Postup u nerezidenta
Fyzické osoby, které jsou podle § 2 odst. 3 ZDP daňovými nerezidenty, mají pouze omezenou možnost využít DZV. Právo DZV uplatnit mají podle § 35c odst. 5 pouze daňoví rezidenti členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor - EHP (kromě členských států EU i Norsko, Island, Lichtenštejnsko) za podmínky, že úhrn všech jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90% všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, případně jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 ZDP. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. Ostatní daňoví nerezidenti, např. daňoví rezidenti zemí mimo EU a EHP, nemohou DZV využít za žádných okolností.
I v případě že rezidenti jiných členských států EU a států EHP splní výše uvedené podmínky, nemohou zaměstnavatelé -plátci daně k DZV podle § 38h odst. 13 ZDP při stanovení záloh přihlédnout. Pokud chtějí tito poplatníci DZV v rámci stanovení daně uplatnit, jsou povinni podle § 38g odst. 2 podat daňové přiznání.
Sleva za umístění dítěte
Zcela novou slevou, kterou mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob uplatnit, je sleva za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. g) ZDP (dále jen „SUD“). Tuto slevu přinesl do ZDP zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který mimo jiné novelizoval i ZDP.
Účelem uvedené novely je daňově podporovat rodiče, kteří pečují o malé děti, ale zároveň vykonávají výdělečnou činnost a část péče o tyto děti svěřují třetím osobám, a dále podporovat zaměstnavatele, kteří péči o předškolní děti zajišťují pro své zaměstnance. Tito zaměstnavatelé mohou podle § 24 odst. 2 písm. zw) ZDP uplatnit jako daňový výdaj náklady v podobě výdajů (nákladů) na provoz vlastního zařízení péče o děti předškolního věku, nebo příspěvku na provoz zařízení péče o děti předškolního věku zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců.
Hlavní daňovou podporu umístění dítěte do zařízení péče o děti předškolního věku potom představuje SUD. Za zmíněné zařízení se podle zákona považuje tzv. dětská skupina. Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely zákona rozumí činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována mimo domácnost dítěte v kolektivu dětí a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte.
Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině může být fyzická nebo právnická osoba, která za zákonem stanovených podmínek poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině rodiči nebo jiné osobě, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů, je-li:
a)
zaměstnavatelem rodiče,
b)
ústavem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho zakládací listinou
c)
právnickou osobou registrovanou nebo evidovanou podle zákona o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jejím předmětem činnosti,
d)
územním samosprávným celkem nebo jím založenou právnickou osobou,
e)
obecně prospěšnou společností, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s její zakládací listinou nebo zakládací smlouvou,
f)
nadací nebo nadačním fondem,
g)
vysokou školou, nebo
h)
spolkem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami.
Poskytovatel může poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině rodiči též na základě dohody se zaměstnavatelem tohoto rodiče a za podmínek, za kterých poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině jinému rodiči.
Výše slevy za umístění dítěte
Výše SUD odpovídá podle § 35bb odst. 1 ZDP výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. SUD ovšem nelze uplatnit, pokud poplatník uplatnil tyto výdaje jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Je třeba si uvědomit, že ZDP umožňuje odečíst pouze výdaje za umístění vyživovaného dítěte, nikoliv tedy jiné výdaje, jako např. poplatky za stravování dítěte v daném zařízení apod. Maximální výše SUD na jedno dítě je omezena výší minimální mzdy, kterou se podle § 21 g ZDP rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. Pro rok 2015 tak činí maximální výše SUD 9 200 Kč na jedno dítě.
Příklad 9
Poplatník B, vyživuje ve zdaňovacím období roku 2015 2 děti ve věku 3 a 5 let. Obě umístil do předškolního zařízení a celková výše poplatků umístění obou dětí činila podle potvrzení poskytovatele za rok 2015 20 000 Kč.
Výše SUD, kterou může poplatník B uplatnit v rámci svého daňového přiznání tak bude činit 18 400 Kč, tj. 2 x 9 200 Kč.
Poplatník opět může uplatnit slevu pouze na dítě, které s ním žije ve společně hospodařící domácnosti. Na rozdíl od DZV nelze SUD uplatnit ze strany prarodičů v případě, kdy rodiče nemají k uplatnění slevy dostatečný příjem. Podle § 35bb odst. 3 mohou prarodiče uplatnit SUD pouze v případě, pokud je vnuk v jejich péči, která nahrazuje péči rodičů.
Pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků (obvykle rodiče), může SUD, obdobně jako DZV, uplatnit ve zdaňovacím období jen jeden z nich.
V případě, kdy SUD bude uplatňovat zaměstnanec, plátce daně, tedy zaměstnavatel, k němu v souladu s ustanovením § 38h odst. 6 ZDP přihlédne až v rámci ročního zúčtování. Daňoví nerezidenti potom mohou SUD uplatňovat za stejných podmínek, jako DZV, tzn., že se musí jednat o daňové rezidenty členského státu Evropské unie nebo státu EHP u kterých platí, že úhrn všech jejich příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP činí nejméně 90% všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 ZDP. Pokud chtějí tito poplatníci SUD uplatnit, jsou opět povinni podat daňové přiznání.
Postup v roce 2014
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, nabyl účinnosti dne 29.11.2014. V souladu s přechodným ustanovením tohoto zákona tak platí, že pro výpočet slevy za umístění dítěte za rok 2014 se vychází z výdajů za umístění dítěte za toto zdaňovací období.
Příklad 10
Poplatník C, vyživoval ve zdaňovacím období roku 2014 1 dítě ve věku 4 roky, za jehož umístění v mateřské škole uhradil za tento rok celkem 9 000 Kč. Za zdaňovací období roku 2014 tak může uplatnit SUV ve výši 8 500 Kč, neboť výše minimální mzdy účinná k 1.1.2014 byla stanovena v této výši.
V praxi tak mohou poplatníci daně z příjmů fyzických osob, za předpokladu splnění dalších podmínek stanovených ZDP, uplatnit SUD ve výši prokázané úhrady za umístění dítěte v příslušném zařízení až do výše 8 500 Kč, již v daňovém přiznání za rok 2014, konkrétně v 5. oddílu označeném „Uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění“ na nově vloženém ř. 69a, případně tuto slevu uplatnit u svého zaměstnavatele při ročním zúčtování za toto období.