Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Dne 17. srpna 2015 byl ve Sbírce zákonů v částce 82/2015 zveřejněn zákon č. 200/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Tato novela je obvykle nazývána jako tzv. transparenční novela. Primární změnou je totiž nově povinnost zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Novela však přináší i některé jiné změny, které mají dopad na pojištěnce a odvod pojistného. Příslušná ustanovení novely nabývají účinnosti již patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Účinnost tedy připadá na 1. září 2015.

K významnému posunu dochází při posuzování pravidel platných pro dlouhodobý pobyt v zahraničí podle § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. V současné době platí možnost provedení prohlášení o dlouhodobém pobytu v zahraničí v případě, kdy je pojištěnec v zahraničí déle než 6 měsíců, je tam zdravotně pojištěn a provede o této skutečnosti prohlášení. V takovém případě může být pojištěnec vyňat ze zdravotního pojištění a nebude hradit pojistné. Tato základní pravidla budou platit i nadále, ale dochází k upřesnění některých skutečností při dokládání zdravotního pojištění v zahraničí a v případě opakujících se pobytů.

Poměrně běžně se stává, že se pojištěnci nepodaří doložit zdravotní pojištění na celý pobyt v zahraničí. Dosud to mohlo znamenat zneplatnění celého aktu odhlášení a zpětné vyčíslení dlužného pojistného včetně penále. Nově se bude pojistné předepisovat jen za ty kalendářní měsíce, v nichž došlo k výpadku doložení zahraničního pojistného vztahu a ani za tyto nebude vymáháno penále. Pokud se nepodaří doložit pojištění v zahraničí vůbec, dojde sice k vyčíslení pojistného, avšak alespoň penále nebude muset pojištěnec hradit.

Další novinka v této oblasti se dotýká opakovaných pobytů v zahraničí. Není nic neobvyklého, že se pojištěnec vrátí z dlouhodobého pobytu v zahraničí a následně se znovu odhlásil. Nezvyklé však je, že pojištěnec neuhradí v podobných případech žádné pojistné. To se stane v případě, kdy pobyt v ČR neobsáhne celý kalendářní měsíc – např. od 5. 11. do 28. 12. Nově bude možné další odhlášení provést až po uplynutí dvou kalendářních měsíců po návratu, bez ohledu na skutečné datum opakovaného odjezdu. Ve výše uvedeném případě by tak bylo možné další odhlášení až ke dni 1. 2. následujícího roku a pojištěnec by musel uhradit pojistné za dva měsíce pojištění.

Svobodná volba zdravotní pojišťovny bude mít odlišný režim v několika ohledech. Dochází k upřesnění příslušnosti ke zdravotní pojišťovně v době narození, ke změně termínů uplatnění volby a také ke zkrácení „čekací doby“ na změnu. Ta nejmenší změna se týká novorozenců – nadále platí, že nově narozený pojištěnec je pojištěn tam, kde je pojištěna v době porodu matka. Když však matka náhodou zdravotně pojištěna nebude, bude se příslušnost odvozovat od pojišťovny otce.

Standardní změna zdravotní pojišťovny bude mít nově dva přestupní termíny: 1. 1. (jako doposud) a nově i 1. 7. Nadále však nebude možné provést změnu častěji než jednou ročně. Změnu bude možné jen k nejbližšímu přestupnímu termínu (tedy nikoli do budoucna) a podání žádosti musí být realizováno nejpozději tři měsíce před přestupním termínem. Nadále však platí jediná možnost volby – pokud pojištěnec podá jednu přihlášku k nejbližšímu přestupnímu termínu, nemůže již podat další.

Paradoxní situace nastává v září 2015. Podle původně platného zákona již nebylo možné přijímat přihlášky k 1.1.2016 (doba podání musela předcházet 6 měsíců před přeregistračním termínem) a nyní je vytvořeno nové přeregistrační „okno“ až do konce září (tedy 3 měsíce před přeregistračním termínem).

Pro všechny zdravotní pojišťovny pak platí zákonný zákaz náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob.

Klíčovou změnou, která dala i pracovní název této novele, je zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb (včetně jejich změn a dodatků, z nichž vyplývá výše úhrady). Tato zásadní změna se týká výhradně poskytovatelů hrazené péče a nemá dopad na plátce pojistného. Proto tuto změnu ponecháme bez hlubšího komentáře.

Vládní návrh zákona se týkal zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a novelizace zákona č. 592/1992 Sb. bude probíhat až na podzim 2015. Přesto se v rámci iniciativy zákonodárců otevřela změna druhého jmenovaného zákona a to v poněkud nezvyklé otázce. Od srpna 2015 budou od odvodu pojistného na zdravotní pojištění znovu taxativně osvobozeny náhrady výdajů poskytované procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům. Přitom od ledna 2015 byly tyto odvody řešeny zcela analogicky společně s daněmi z příjmů a pojistné se z nich odvádělo. Návrat k původní výjimce (sociální pojištění bylo osvobozeno stále) nenahrává komplexní harmonizaci vyměřovacích a daňových základů, ale na druhé straně se dotýká jen úzce vymezené skupiny plátců.