Autorské právo a daň z příjmů v letech 2013 a 2014

Předmětem autorského práva je podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, literární dílo a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav. Autorem je vždy fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

Pokud autor vytvoří dílo v rámci pracovněprávních vztahů, postupuje se z hlediska autorského zákona podle § 58 odst. 1. Zde se stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.

Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor.

Příjmy činnosti autora vykonávané v rámci pracovněprávního vztahu podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti. Tyto příjmy (přiznaná odměna za vytvořené zaměstnanecké dílo) se sečtou v příslušném kalendářním měsíci s příjmy ze závislé činnosti a společně s nimi se zdaňují v rámci zdanění ze superhrubé mzdy. Zaměstnavatel při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských práv zdaňované dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Postup zdanění je v roce 2014 shodný s postupem zdanění těchto příjmů v roce 2013.

Příjmy z autorských práv, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti, jsou vždy zdaňovány podle ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako tzv. příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti. Podle tohoto ustanovení, ve znění zákona do 31.12.2013, se zdaňují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem. Příjmy z autorských práv nelze v žádném případě zdaňovat jako ostatní příjem podle § 10 zákona, i když by se jednalo pouze o příležitostný příjem.

Nejčastějším příjmem z autorských práv budou u fyzické osoby příjmy z publikační činnosti, tedy autorské honoráře. Tyto příjmy, jak jsme již uvedli, podléhají zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a jsou zdaňovány buď zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve smyslu znění § 7 odst. 6 ZDP anebo v rámci daňového přiznání.

Podle ustanovení § 7 odst. 6 ZDP jsou v roce 2013 zdaňovány pouze příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky (ČR) a tyto příjmy jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Zvláštní sazba daně činí dle § 36 odst. 2 písm. t) ZDP 15%. Základ daně se podle § 36 odst. 3 ZDP zaokrouhluje na celé koruny dolů a daň z příjmů vybíraná zvláštní sazbou daně se zaokrouhluje rovněž na celé koruny dolů.

Postup zdanění uvedený v § 7 odst. 6 ZDP se do konce roku 2013 vztahuje výlučně na příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR. Pokud však autor obdrží autorský honorář do výše 7 000 Kč za publikaci, nebylo možno v roce 2013 uplatnit toto ustanovení zákona a nebylo možno použít srážkové daně.

Rovněž tak pokud autor obdrží honorář za příspěvek do novin nebo odborných časopisů vydávaných v zahraničí, nebylo možno postupovat dle znění § 7 odst. 6 ZDP (tento postup zůstává i pro rok 2014).

Provedením zdanění srážkovou daní se zabývá § 38d ZDP. Zde se v odst. 1 stanoví, že srážku daně je povinen provést plátce daně (příslušné vydavatelství, nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je povinen podle znění odst. 3 sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm tato částka daně ve smyslu § 38d odst. 5 ZDP vymáhána jako jeho dluh včetně uplatnění příslušných sankcí dle DŘ. Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, kde se stanoví, že pokud povinnost vybrat nebo srazit daň nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet daně částka, z níž by po sražení daně zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena. Princip znění tohoto ustanovení zůstává i pro rok 2014. V žádném případě nebude tato srážková daň vymáhána správcem daně po autorovi (poplatníkovi daně).

Sražením zvláštní sazby daně z autorského honoráře je autor vypořádán se zdaněním tohoto příjmu, a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou daní v roce 2013 nemohl poplatník zahrnout do svého daňového přiznání. Nevýhodou tohoto postupu zdanění autorských honorářů je, že autor nemůže uplatnit k těmto příjmům žádné výdaje (skutečné nebo paušální výdaje), protože plátcem honoráře je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Tato daňová nevýhoda je však vyvážena na druhé straně skutečností, že tyto honoráře podléhající srážkové dani nevcházejí do vyměřovacího základu poplatníka pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

V případě, že úhrn autorských honorářů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize převýšil v kalendářním měsíci roku 2013 od téhož plátce daně částku 7 000 Kč, je příjem autora zdaňován podle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti a je zahrnut poplatníkem v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP.

V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob nemá kromě autorských honorářů za zdaňovací období jiné zdanitelné příjmy a výše autorských honorářů vyplacených za zdaňovací období nepřesáhne souhrnně částku 15 000 Kč, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Podle § 38g odst. 1 ZDP je totiž povinen podat daňové přiznání každý poplatník daně z příjmů fyzických osob, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně. Tento postup je shodný jak pro rok 2013, tak pro rok 2014.

Fyzická osoba, která podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zahrne autorské honoráře ke zdanění do dílčího základu daně podle § 7 ZDP, může k těmto příjmům uplatnit buď výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů anebo paušální výdaje ve výši stanovené v § 7 odst. 7 písm. c) ZDP. Paušální výdaje činí 40% zdanitelných příjmů, nejvýše lze však uplatnit u příjmů zdaňovaných dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP počínaje rokem 2013 paušální výdaje do částky 800 000 Kč (toto omezení paušálních výdajů platí i v roce 2014).

V rámci optimalizace daňové povinnosti poplatníka lze i v případě autorských honorářů využít institutu spolupracujících osob, kdy příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů anebo provozované za spolupráce manžela a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení lze rozdělit na spolupracující osoby podle § 13 ZDP.

Na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. dochází s účinností od 1.1.2014 k novému vymezení § 7 ZDP, označeného nově jako příjmy ze samostatné činnosti. V odstavci 2 písm. a) tohoto ustanovení dochází k drobné změně v tom smyslu, že pod zdanění dle tohoto písmene je zahrnut „příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem“.

K výrazné změně však dochází v § 7 odst. 6 ZDP. Dle nového znění tohoto ustanovení příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Nově se zavádí povinnost plátce daně vůči poplatníkovi spočívající v tom, že na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za období, za které byl poplatníkovi vyplacen příjem podle věty první.

Důležitá je skutečnost, že zatímco se ustanovení § 7 odst. 6 ZDP, ve znění zákona účinném do 31.12.2013, vztahovalo pouze na příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky, nové znění tohoto ustanovení se vztahuje na veškeré příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.

Dále dochází oproti roku 2013 ke změně v tom smyslu, že dle nového ustanovení § 36 odst. 7 ZDP může (nemusí) zahrnout poplatník příjmy dle § 7 odst. 6 ZDP do daňového přiznání, a pak započte daň sraženou z těchto příjmů na výslednou daňovou povinnost. V tomto ustanovení se uvádí: „zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 6 do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň“.

Pokud se rozhodne poplatník pro tento postup a zahrne příjmy, u kterých byla dle § 7 odst. 6 ZDP sražena plátcem zvláštní sazba daně, do daňového přiznání, může si k těmto příjmům uplatnit skutečné nebo paušální výdaje (40% příjmů). Tato výhoda však je eliminována skutečností, že tyto příjmy a výdaje zahrnuté do dílčího základu daně z příjmů dle § 7 ZDP a zdaňované v rámci daňového přiznání, se zahrnou do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Poplatníkovi mohou vzniknout v průběhu zdaňovacích období příjmy v důsledku zdědění majetkových práv vyplývajících z autorského zákona. Tyto příjmy jsou zdaňovány podle § 10 odst. 1 písm. d) ZDP jako ostatní příjmy a poplatník je zdaní v rámci přiznání k dani z příjmů fyzických osob. V daném případě se nejedná o příjmy autora, ale o příjmy dědice. Daňově uznatelným výdajem na dosažení příjmu ze zděděných majetkových práv jsou pouze prokazatelné výdaje na dosažení tohoto příjmu (nikoliv na jeho zajištění a udržení). Půjde např. o výdaje na cestovné, na právní služby, na spoje apod. Pokud by výdaje převýšily příjmy, k rozdílu se nepřihlédne. K těmto příjmům zdaňovaným dle § 10 ZDP nelze uplatnit paušální výdaje.