Přijetí plné moci zmocněncem

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.1.2014, sp. zn. 5 Afs 12/2012,

www.nssoud.cz

K předpisům:

Chybějící podpis zmocněnce na plné moci není bez dalšího důvodem pro odmítnutí zastupování účastníka řízení ze strany správního orgánu. Plná moc udělená stěžovatelem jeho matce M. T. je datována dnem 28.5.1996, byla tedy udělena v době platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle jehož § 31 a násl. je ji třeba posuzovat. Je přitom třeba rozlišovat mezi dohodou o zastoupení (dohodou o plné moci), která vyžaduje souhlas smluvních stran s jejím zněním (a je-li uzavřena v písemné podobě podpis obou smluvních stran), a plnou moc v užším slova smyslu, která představuje toliko „průkaz“ zastoupení. Plná moc v užším smyslu je jednostranným právním úkonem zmocnitele (v projednávané věci stěžovatele), který není adresován zmocněnci (tj. v této věci M. T.), ale třetím osobám (tj. v projednávané věci finančním orgánům) a kterým se těmto třetím osobám osvědčuje (potvrzuje), že k dohodě o zastoupení došlo. Písemná plná moc je tedy pouze listinou osvědčující uzavření dohody o plné moci, kterou jsou navíc schváleny i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před jejím podpisem (srov. i v této věci použitelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 495/97).

V praxi se lze stále často setkat s tím, že správci daně odmítají zohlednit plné moci, které neobsahují podpis zmocněnce. Takovýto postup však nemůže být bez dalšího, rozuměj bez dalších indicií nasvědčující na podezřelé okolnosti, důvodem pro odmítnutí zastupování účastníka řízení. Ostatně uvedené lze seznat i z novelizace ustanovení § 27 odst. 2 DŘ, která odkaz na přijetí plné moci zmocněncem s účinností o 1.3.2011 výslovně vypustila.