Důkazní břemeno v daňovém řízení

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.10.2013, sp. zn. 8 Afs 39/2012, www.nssoud.cz

K předpisům:

Správce daně je povinen označit konkrétní skutečnosti, kvůli nimž hodnotí předložené evidence jako nevěrohodné, neúplné, neprůkazné či nesprávné. Jen tak může unést své důkazní břemeno.

Otázka důkazních břemen byla již v minulosti mnohokráte diskutována. Obecně platí, že prvotní důkazní břemeno stíhá daňový subjekt, kdy ten toto unese předložením bezvadných účetních dokladů. Následně je to správce daně, kdo je povinen prokazovat pochybnosti o těchto dokladech, chce-li rozporovat tvrzení daňového subjektu. Ohledně těchto pochybností správce daně pak platí, že tyto musí být daňovému subjektu patřičně sděleny a osvětleny. Ohledně kvality sdělení pak lze odkázat na citaci rozsudku. Bez naplnění tam uvedených podmínek pak nedojde k unesení důkazního břemene správce daně, a tudíž vzniku důkazního břemene na straně daňového subjektu.