Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013

Vydáno: 25 minut čtení
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013
Ing.
Jiří
Vychopeň
Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob přinesly novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), pro zdaňovací období roku 2013 tyto hlavní změny:
-
Do § 7 odst. 7 písm. c) ZDP, které poplatníkům daně z příjmů fyzických osob umožňuje u příjmů podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, tj. u příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, a u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 písm. a) až d) ZDP s výjimkou příjmů podle odstavce 6 uplatnit výdaje ve výši 40% z dosažených příjmů, bylo doplněno, že nejvýše lze v tomto případě uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
-
Do § 7 odst. 7 písm. d) ZDP, které poplatníkům daně z příjmů fyzických osob umožňuje u příjmů podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP, tj. u příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, uplatnit výdaje ve výši 30% z dosažených příjmů, bylo doplněno, že nejvýše lze v tomto případě uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.
-
Do § 9 odst. 4 písm. d) ZDP, které poplatníkům daně z příjmů fyzických osob umožňuje u příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 1 ZDP uplatnit výdaje ve výši 30% z dosažených příjmů, bylo doplněno, že nejvýše lze v tomto případě uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.
-
Podle § 15 odst. 5 písm. a) ZDP lze nadále od základu daně ve zdaňovacím období odečíst v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností; přitom nově platí, že částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.
-
Do § 15 odst. 5 ZDP bylo doplněno nové písm. c), podle kterého lze od základu daně ve zdaňovacím období odečíst v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč příspěvek zaplacený poplatníkem na doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; přitom platí, že částka, kterou je možno takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.
-
Podle nového § 16a ZDP se při výpočtu podle § 16 daň zvýší o solidární zvýšení daně, které činí 7% z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Solidární zvýšení daně podle nového § 16a ZDP se týká pouze příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 (v tomto případě jsou rozhodující dosažené příjmy, nikoliv dílčí základ daně) a příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 (v tomto případě je rozhodující dílčí základ daně).
Podle vyhlášky MPSV č. 324/2012 Sb., která stanoví výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího za rok 2011, vyplývá pro rok 2013 průměrná mzda ve výši 25 884 Kč, tudíž 48násobek průměrné mzdy pro toto zdaňovací období činí 1 242 432 Kč.
-
Podle nového § 38ha ZDP se při výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 38h odst. 2 ZDP záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy, které činí 7% z kladného rozdílu mezi:
a)
příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a
b)
4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Pro zdaňovací období 2013 činí 4násobek průměrné mzdy 103 536 Kč.
-
Do § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, podle kterého se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16 ZDP snižuje o částku 24 840 Kč na poplatníka, bylo doplněno, že daň se o tuto částku nesnižuje u poplatníka, který k 1.1. zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
-
Za § 35c ZDP se vkládá nový § 35ca ZDP, podle kterého poplatník, který uplatní u dílčího základu daně podle § 7 ZDP výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP nebo u dílčího základu daně podle § 9 ZDP výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně, nemůže:
a)
snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP,
b)
uplatnit daňové zvýhodnění.
-
Podle bodu 8. Přechodných ustanovení novely ZDP přijaté zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. se pro zdaňovací období let 2013 až 2015 nepoužije ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, v účinném znění. To znamená, že ve zdaňovacím období roku 2013 se použije osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí od daně podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP i v těch případech, kdy u poplatníka přesáhne součet příjmů podle § 6 ZDP a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP částku 840 000 Kč.
Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Podle § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Podle uvedeného ustanovení je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Podle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není rovněž povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.
Jestliže však měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Daňové přiznání je také povinen podat:
-
poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacích obdobích, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.
S účinností od 1.1.2013 platí podle § 38g odst. 4 ZDP, že daňové přiznání je povinen podat i poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Podle § 38g odst. 3 ZDP poplatník v daňovém přiznání uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění.
Poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR) nebo postupují podle příslušného § 38f ZDP.
Podle § 38f odst. 4 ZDP mohou fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem tohoto smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, a byly v tomto smluvním státě zdaněny, uplatnit jako metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice i v případě, že z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem zdroje příjmu vyplývá pro daný účel použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. To znamená, že pokud byly jedinými příjmy poplatníka v roce 2013 příjmy ze závislé činnosti z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly v tomto smluvním státě zdaněny, nemusí poplatník v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
Při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí také zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně, přičemž podle § 13 odst. 1 písm. a) daňového řádu se místní příslušnost u poplatníka daně z příjmů fyzické osoby řídí místem jeho pobytu, není-li dále stanoveno jinak. Pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje. Při případné změně místní příslušnosti se postupuje se podle § 16 daňového řádu.
Podle § 136 odst. 5 daňového řádu je poplatník povinen sdělit správci daně i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob, je-li k této dani registrován. Tuto skutečnost je daňový subjekt povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 musí být podáno nejpozději do 1.4.2014, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 zpracovává a předkládá poradce, musí být toto daňové přiznání podáno nejpozději do 1.7.2014, přičemž v tomto případě musí být nejpozději do 1.4.2014 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Lhůta pro podání daňového přiznání do 1.7.2014 platí i pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2013 ověřenou auditorem.
Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud poplatník zemře dříve, než bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, dochází k přechodu jeho daňové povinnosti zpravidla na dědice. V případě, že ke smrti zůstavitele došlo v roce 2013, použijí se na přechod jeho daňové povinnosti § 239 a 245 daňového řádu, ve znění účinném do 31.12.2013. Dojde-li ke smrti zůstavitele v roce 2014, řídí se přechod jeho daňové povinnosti již § 239a až 239d daňového řádu, ve znění účinném od 1.1.2014.
Podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu je upraveno v § 244 daňového řádu (pro tato daňová přiznání platí zvláštní pravidla podle § 38gb ZDP).
Důsledky nepodání daňového přiznání nebo jeho opožděného podání
Jestliže poplatník nepodá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:
-
0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně,
-
0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty.
Od roku 2013 platí, že pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového přiznání se nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 částku menší než 200 Kč. Pokud ale daňový subjekt nepodá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvá, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle odstavce 1 stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.
Od 1.1.2014 platí podle § 250 odst. 7 daňového řádu, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:
a)
daňový subjekt podá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b)
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.
Postup při nepodání daňového přiznání
Nepodá-li poplatník za zdaňovací období řádné daňové přiznání, bude k tomu podle § 145 odst. 1 daňového řádu vyzván správcem daně, který mu za tím účelem stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může podle § 145 odst. 2 daňového řádu správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Podle § 72 daňového řádu lze daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo odst. 3 daňového řádu. Bližší informace k tomu lze nalézt na webové adrese www.daneelektronicky.cz.
Pro zdaňovací období roku 2013 byl Ministerstvem financí České republiky vydán nový základní tiskopis DAP:
-
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis 25 5405 MFin 5405 - vzor č. 20) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis 25 5045/1 MFin 5405/1 - vzor č. 21).
Součástí tiskopisu DAP pro zdaňovací období roku 2013 jsou tyto přílohy:
-
Příloha č. 1 (tiskopis 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - vzor č. 9) Slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP.
-
Příloha č. 2 (tiskopis 25 5405/P2 MFin 5405/P2 - vzor č. 9) Slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP.
-
Příloha č. 3 (tiskopis 25 5405/P3 MFin 5405/P3 - vzor č. 9) Použije se při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí.
Podle § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list Přílohy č. 3 (tiskopis 25 5405a MFin 5405a - vzor č. 3).
Dalšími tiskopisy jsou:
-
Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP (tiskopis 25 5405c MFin 5405c - vzor č. 7) Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle ustanovení § 35 odst. 2 ZDP.
-
Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (tiskopis 25 5405/P6 MFin 5405/P6 - vzor č. 1) Tuto přílohu použije poplatník pouze v případě, že ve zdaňovacím období roku 2013 uplatní na ř. 44 základního tiskopisu DAP jako položku odčitatelnou od základu daně daňovou ztrátu (část daňové ztráty) za předcházející zdaňovací období. Podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
Po formální i obsahové stránce se tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 příliš neliší od tiskopisů vydaných Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2012. V základním tiskopisu DAP ale došlo k několika obsahovým změnám, a to:
-
v 2. oddílu je řádek 43 (dříve neobsazen) nově použit pro uvedení poměrné části základu daně v procentním vyjádření pro účely prominutí úhrady daně z důvodu mimořádné události - vztahuje se pouze na poplatníky, kteří uplatňují prominutí úhrady daně z příjmů fyzických osob podle rozhodnutí ministra financí čj. MF-65647/2013/3901,
-
ve 4. oddílu je řádek 59 (dříve neobsazen) nově použit pro uvedení solidárního zvýšení daně podle § 16a zákona - uvede se částka ve výši 7% z kladného rozdílu mezi součtem hodnot na ř. 31 a ř. 37 po vynětí a částkou 1 242 432 Kč,
-
v 7. oddílu je doplněn nový řádek 84a pro uvedení částky promíjené úhrady na daň z příjmů - uvede se částka vypočtená podle vzorce ř. 74/100 x ř. 43, maximálně ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy podle § 7 nebo § 9, v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav, přičemž výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny (je-li majetek pojištěn) nebo posudkem znalce (není-li majetek pojištěn),
-
do Příloh DAP bylo nově doplněno Pojistné přiznání a Posudek pojišťovny nebo znalce k prokázání výše skutečné škody v důsledku mimořádné události (povodně) na území, pro které byl vyhlášen nouzový stav.
V daňovém přiznání se částky uvádí v české měně, a to v celých Kč. Při přepočtu částek v cizí měně na českou měnu se poplatníci, kteří vedou účetnictví, řídí účetními předpisy. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, mohou při přepočtu cizí měny na českou měnu použít jednotný kurs (tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období), pokud nevyužijí kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů. Podle § 38 ZDP ale poplatník nemůže v jednom zdaňovacím období použít současně jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů.
Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti (např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením pro výpočet částky slevy na dani podle § 35 ZDP) se zaokrouhlují s přesností na dvě platná desetinná místa (postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné). Daň se v daňovém přiznání zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Příklad na vyplnění přiznání k DPFO za zdaňovací období 2013
JUDr. Aleš Vavrečka (RČ 750921/1777) má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2386/1, je rozvedený a ve společné domácnosti s ním žije nezletilý syn Jiří (RČ 980321/7777), který je držitelem průkazu ZTP/P.
Od roku 2008 JUDr. Vavrečka samostatně podniká jako advokát, přičemž nevede účetnictví ani daňovou evidenci. Eviduje jen příjmy z provozování advokátní kanceláře a výdaje uplatňuje ve stanovené procentní výši, tj. 40% z dosažených příjmů.
JUDr. Vavrečka vlastní dva byty v Olomouci, které pronajímá. Také v tomto případě uplatňuje výdaje ve stanovené procentní výši, tj. 30% z dosažených příjmů.
V roce 2013 vykonával JUDr. Vavrečka funkci předsedy dozorčí rady a.s., za kterou mu byla podle příslušné smlouvy poskytována měsíčně odměna ve výši 40 000 Kč.
Ve zdaňovacím období roku 2013 měl JUDr. Vavrečka tyto zdanitelné příjmy:
-
podle potvrzení o příjmech ze závislé činnosti činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (odměna za výkon funkce předsedy dozorčí rady a.s.) za období leden až prosinec 2013 celkem 480 000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem celkem 163 200 Kč a záloha na daň celkem 71 640 Kč,
-
podle evidence příjmů z provozování advokátní kanceláře činily tyto příjmy v roce 2013 celkem 2 500 000 Kč,
-
podle výpisů z běžného účtu pro podnikání činily úroky připsané na tomto účtu v bance celkem 3 235,95 Kč.
-
za pronájem bytů obdržel JUDr. Vavrečka celkem 250 000 Kč,
-
za prodaný pozemek obdržel JUDr. Vavrečka částku 150 000 Kč (pozemek koupil v roce 2010 za 190 000 Kč).
Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 má JUDr. Vavrečka k dispozici ještě tyto další podklady:
-
potvrzení od penzijního fondu, podle kterého zaplatil na rok 2013 na své penzijní připojištění se státním příspěvkem částku ve výši 12 000 Kč,
-
potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2013 pojistné ve výši 24 500 Kč,
-
potvrzení od banky, že jí v roce 2013 zaplatil úroky z hypotéčního úvěru poskytnutého a použitého na koupi bytu, které po snížení o státní příspěvek činily 120 000 Kč,
-
darovací smlouvu, podle které poskytl v roce 2013 jako peněžní dar politické straně částku ve výši 300 000 Kč.
V roce 2013 zaplatil JUDr. Vavrečka dvě zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a to dne 12.6.2013 ve výši 48 000 Kč a dne 14.12.2013 ve výši 51 000 Kč.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 podá JUDr. Vavrečka nejpozději do 1.4.2014 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku.
V důsledku dopadu změn v ZDP bude daňová povinnost JUDr. Vavrečky za rok 2013 oproti minulému roku, ve kterém měl obdobné příjmy, podstatně vyšší, neboť:
-
u příjmů z podnikání nelze v daném případě uplatnit výdaje v plné výši 40% z dosažených příjmů (tj. 1 000 000 Kč), ale jen 800 000 Kč (viz ř. 102 v Příloze č. 1 k DAP),
-
JUDr. Vavrečky se týká solidární zvýšení daně, jelikož součet jeho příjmů podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 činí 2 180 000 Kč (480 000 + 1 700 000), což převyšuje 48násobek průměrné mzdy o 937 568 Kč (2 180 000 - 1 242 432) a z toho je na ř. 59 DAP vypočteno solidární zvýšení daně ve výši 65 629,76 Kč (7% z 937 568 Kč),
-
z částky 12 000 Kč zaplacené na penzijní připojištění se státním příspěvkem nelze ve zdaňovacím období 2013 odečíst od základu daně žádnou částku, zatímco v minulém zdaňovacím období mohlo být z částky 12 000 Kč uplatněno ke snížení základu daně 6 000 Kč,
-
vzhledem k tomu, že ve zdaňovacím období roku 2013 je dílčí základ daně podle § 7, u kterého jsou uplatňovány výdaje v procentní výši z dosažených příjmů, vyšší než 50% celkového základu daně, nelze v tomto zdaňovacím období uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě (daňové zvýhodnění činí v případě dítěte, které je držitelem průkazu ZTP/P, 26 808 Kč).
Z hodnoty poskytnutého daru je na ř. 46 DAP uplatněna částka 252 143 Kč (podle ustanovení § 15 odst. 1 ZDP lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně).
Redakční poznámky: Vyplněný tiskopis daňového přiznání včetně Příloh č. 1 a 2 naleznete na portálu Daňaři online.
V DaP č. 1/2014 na straně 4 následuje za Příkladem 3 věta „Podle nového znění ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) je možno uplatnit jako daňové výdaje také výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený ...“. Správně zde mají být použita slova „nelze uplatnit“. Za chybu se omlouváme.