Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob přinesly novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), pro zdaňovací období roku 2013 tyto hlavní změny:

Solidární zvýšení daně podle nového § 16a ZDP se týká pouze příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 (v tomto případě jsou rozhodující dosažené příjmy, nikoliv dílčí základ daně) a příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 (v tomto případě je rozhodující dílčí základ daně).

Podle vyhlášky MPSV č. 324/2012 Sb., která stanoví výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího za rok 2011, vyplývá pro rok 2013 průměrná mzda ve výši 25 884 Kč, tudíž 48násobek průměrné mzdy pro toto zdaňovací období činí 1 242 432 Kč.

Pro zdaňovací období 2013 činí 4násobek průměrné mzdy 103 536 Kč.

Podle § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Podle uvedeného ustanovení je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Podle § 38g odst. 2 ZDP není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není rovněž povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Jestliže však měl poplatník ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Daňové přiznání je také povinen podat:

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP, nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.

S účinností od 1.1.2013 platí podle § 38g odst. 4 ZDP, že daňové přiznání je povinen podat i poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Podle § 38g odst. 3 ZDP poplatník v daňovém přiznání uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 ZDP. V daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění.

Poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání jak příjmy ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR) nebo postupují podle příslušného § 38f ZDP.

Podle § 38f odst. 4 ZDP mohou fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem tohoto smluvního státu nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, a byly v tomto smluvním státě zdaněny, uplatnit jako metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice i v případě, že z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem zdroje příjmu vyplývá pro daný účel použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. To znamená, že pokud byly jedinými příjmy poplatníka v roce 2013 příjmy ze závislé činnosti z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly v tomto smluvním státě zdaněny, nemusí poplatník v České republice podat za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí také zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně, přičemž podle § 13 odst. 1 písm. a) daňového řádu se místní příslušnost u poplatníka daně z příjmů fyzické osoby řídí místem jeho pobytu, není-li dále stanoveno jinak. Pro účely správy daní se místem pobytu fyzické osoby rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republiky, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince, a nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba převážně zdržuje. Při případné změně místní příslušnosti se postupuje se podle § 16 daňového řádu.

Podle § 136 odst. 5 daňového řádu je poplatník povinen sdělit správci daně i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob, je-li k této dani registrován. Tuto skutečnost je daňový subjekt povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 musí být podáno nejpozději do 1.4.2014, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 zpracovává a předkládá poradce, musí být toto daňové přiznání podáno nejpozději do 1.7.2014, přičemž v tomto případě musí být nejpozději do 1.4.2014 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování. Lhůta pro podání daňového přiznání do 1.7.2014 platí i pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2013 ověřenou auditorem.

Podle § 36 odst. 4 daňového řádu může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Pokud poplatník zemře dříve, než bylo podáno daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, dochází k přechodu jeho daňové povinnosti zpravidla na dědice. V případě, že ke smrti zůstavitele došlo v roce 2013, použijí se na přechod jeho daňové povinnosti § 239 a 245 daňového řádu, ve znění účinném do 31.12.2013. Dojde-li ke smrti zůstavitele v roce 2014, řídí se přechod jeho daňové povinnosti již § 239a až 239d daňového řádu, ve znění účinném od 1.1.2014.

Podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu je upraveno v § 244 daňového řádu (pro tato daňová přiznání platí zvláštní pravidla podle § 38gb ZDP).

Jestliže poplatník nepodá přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, která podle § 250 odst. 1 daňového řádu činí:

Od roku 2013 platí, že pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového přiznání se nepředepíše a daňovému subjektu nevznikne povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 částku menší než 200 Kč. Pokud ale daňový subjekt nepodá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvá, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle odstavce 1 stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Od 1.1.2014 platí podle § 250 odst. 7 daňového řádu, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

Nepodá-li poplatník za zdaňovací období řádné daňové přiznání, bude k tomu podle § 145 odst. 1 daňového řádu vyzván správcem daně, který mu za tím účelem stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může podle § 145 odst. 2 daňového řádu správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.

Podle § 72 daňového řádu lze daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo odst. 3 daňového řádu. Bližší informace k tomu lze nalézt na webové adrese www.daneelektronicky.cz.

Pro zdaňovací období roku 2013 byl Ministerstvem financí České republiky vydán nový základní tiskopis DAP:

Součástí tiskopisu DAP pro zdaňovací období roku 2013 jsou tyto přílohy:

Podle § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list Přílohy č. 3 (tiskopis 25 5405a MFin 5405a - vzor č. 3).

Dalšími tiskopisy jsou:

Po formální i obsahové stránce se tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 příliš neliší od tiskopisů vydaných Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2012. V základním tiskopisu DAP ale došlo k několika obsahovým změnám, a to:

V daňovém přiznání se částky uvádí v české měně, a to v celých Kč. Při přepočtu částek v cizí měně na českou měnu se poplatníci, kteří vedou účetnictví, řídí účetními předpisy. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, mohou při přepočtu cizí měny na českou měnu použít jednotný kurs (tento kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období), pokud nevyužijí kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů. Podle § 38 ZDP ale poplatník nemůže v jednom zdaňovacím období použít současně jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů.

Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti (např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením pro výpočet částky slevy na dani podle § 35 ZDP) se zaokrouhlují s přesností na dvě platná desetinná místa (postupné zaokrouhlování ve dvou nebo více stupních je nepřípustné). Daň se v daňovém přiznání zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

JUDr. Aleš Vavrečka (RČ 750921/1777) má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2386/1, je rozvedený a ve společné domácnosti s ním žije nezletilý syn Jiří (RČ 980321/7777), který je držitelem průkazu ZTP/P.

Od roku 2008 JUDr. Vavrečka samostatně podniká jako advokát, přičemž nevede účetnictví ani daňovou evidenci. Eviduje jen příjmy z provozování advokátní kanceláře a výdaje uplatňuje ve stanovené procentní výši, tj. 40% z dosažených příjmů.

JUDr. Vavrečka vlastní dva byty v Olomouci, které pronajímá. Také v tomto případě uplatňuje výdaje ve stanovené procentní výši, tj. 30% z dosažených příjmů.

V roce 2013 vykonával JUDr. Vavrečka funkci předsedy dozorčí rady a.s., za kterou mu byla podle příslušné smlouvy poskytována měsíčně odměna ve výši 40 000 Kč.

Ve zdaňovacím období roku 2013 měl JUDr. Vavrečka tyto zdanitelné příjmy:

Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 má JUDr. Vavrečka k dispozici ještě tyto další podklady:

V roce 2013 zaplatil JUDr. Vavrečka dvě zálohy na daň z příjmů fyzických osob, a to dne 12.6.2013 ve výši 48 000 Kč a dne 14.12.2013 ve výši 51 000 Kč.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 podá JUDr. Vavrečka nejpozději do 1.4.2014 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku.

V důsledku dopadu změn v ZDP bude daňová povinnost JUDr. Vavrečky za rok 2013 oproti minulému roku, ve kterém měl obdobné příjmy, podstatně vyšší, neboť:

Z hodnoty poskytnutého daru je na ř. 46 DAP uplatněna částka 252 143 Kč (podle ustanovení § 15 odst. 1 ZDP lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně).

Redakční poznámky: Vyplněný tiskopis daňového přiznání včetně Příloh č. 1 a 2 naleznete na portálu Daňaři online.

V DaP č. 1/2014 na straně 4 následuje za Příkladem 3 věta „Podle nového znění ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) je možno uplatnit jako daňové výdaje také výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený ...“. Správně zde mají být použita slova „nelze uplatnit“. Za chybu se omlouváme.