Fyzická osoba získala dědictvím velké finanční prostředky, založila s. r. o., základní kapitál 200 000 Kč, hlavní předmět činnosti - poskytování peněžních půjček (půjčky budou zajištěny nemovitostmi dlužníků), ostatní činnost bude prováděna do budoucna - realitní, společník půjčí do společnosti bezúročné půjčky, aby činnost mohl uskutečňovat. Je nutné dodržet nějaké další předpisy, zákony týkající se této činnosti, co bude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH?
Předmět podnikání - půjčování peněz
Ing.
Martin
Děrgel
Související předpisy:
-
Firmě poskytující ve velkém měřítku půjčky veřejnosti lze obecně doporučit konzultaci s právníkem zejména ohledně případného střetu se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (spotřebitelským úvěrem se rozumí i půjčka poskytovaná spotřebiteli věřitelem) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (hlavně v otázce zajištění nemovitostí).
Co se týče DPH, tak je třeba předeslat, že zde narážíme na všeobecný problém s nejistým právním vymezením základních pojmů, přičemž v daném případě - obrat pro účely zvláštního režimu malých podniků, resp. pro osvobození od registrace k DPH - jde navíc o tzv. pojem evropského práva, který může závazně (pro všechny státy EU) vymezit pouze Soudní dvůr Evropské unie. Podle mi známých převažujících odborných výkladů se úplatou za službu v podobě poskytnuté půjčky považuje pouze sjednaný úrok, případně poplatky spojené s uzavřením smlouvy o půjčce. Půjčenou jistinu totiž nelze ani ekonomicky chápat jako úplatu, což podpůrně potvrzuje i její účtování pouze v rámci zúčtovacích vztahů (jako pohledávka) a nikoli výsledkově (coby výnos). Například při bezúročné půjčce by proto úplatou byla nula.
Určitou pomocnou argumentaci lze dovodit např. z následujících dvou Koordinačních výborů (uznávané odborné jednání zástupců MF, resp. GFŘ a Komory daňových poradců), které se zabývalo tzv. maržovými obchody. Tedy specifickými druhy finančních činností, při jejichž poskytování není samostatně stanovena úplata za službu, ale celková odměna je zpravidla dána jistou úrokovou marží.
-
184/27.06.07 - Vymezení pojmu obrat ve vztahu k některým finančním činnostem osvobozeným od DPH a jejich zohlednění při výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2 zákona o DPH Autor: Mgr. Ing. Radek Halíček, Ing. Petr Potomský, datum vydání: 26.1.2008;
-
248/29.10.08 Vymezení pojmu obrat ve vztahu k některým finančním činnostem osvobozeným od DPH a jejich zohlednění při výpočtu koeficientu podle § 76 odst. 2 zákona o DPH - Rozšíření příspěvku č. 184/27.06.07 Autor: Petra Pospíšilová, Jakub Dostálek, datum vydání: 23.9.2008.
V dotazovaném případě poskytování půjček sice je finanční činností osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet podle § 54 odst. 1 písm. c) zákona o DPH, ovšem jelikož není činností pouze doplňkovou uskutečňovanou příležitostně, zahrnuje se příslušná úplata do obratu pro účely DPH (viz § 4a zákona o DPH). Nicméně pokud dotyčná osoba povinná k dani (se sídlem v tuzemsku) uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně - ať už je úplata za ně zahrnuje do obratu nebo ne -nestává se povinně plátcem při překročení limitu obratu 1 000 000 Kč za nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, jak vyplývá z § 6 zákona o DPH. A v návaznosti na § 6f zákona o DPH se nemůže ani dobrovolně registrovat k DPH jako plátce. Pokud ovšem dotyčná osoba povinná k dani začne uskutečňovat zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, pak se již při překročení zmíněného limitu obratu stává ze zákona automaticky plátcem DPH.
Podle § 51 odst. 2 zákona o DPH se plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně uvádějí do přiznání (do řádku 50) za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat plnění. Což je ke dni jejich uskutečnění nebo ke dřívějšímu dni přijetí úplaty. Dle § 21 odst. 10 zákona o DPH se ohledně dne uskutečnění plnění osvobozených od daně obecně uplatňují pravidla dne uskutečnění tuzemských zdanitelných plnění uvedená v § 21 odst. 2 až 9 zákona o DPH. Mám za to, že u půjčky se sjednanými úroky hrazenými průběžně - například měsíčně - je možno uplatnit režim tzv. dílčího plnění podle § 21 odst. 8 zákona o DPH. Přičemž tato dílčí plnění se považují za uskutečněná dnem uvedeným ve smlouvě, což by tedy bylo zřejmě ke dni splatnosti příslušného (měsíčního) úroku za dotčený měsíc trvání půjčky. Pokud je dohodnuta úhrada úroků jednorázově při splatnosti půjčené jistiny (její části), pak bude dnem uskutečnění plnění právě tento den. Jak bylo výše uvedeno, osvobozené plnění se do přiznání uvádí buď ke dni uskutečnění, nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Dodejme, že jelikož se nejedná o finanční činnost uskutečňovanou pouze doplňkově a příležitostně, zůstává částka zahrnuta do krátícího koeficientu podle § 76 odst. 4 zákona o DPH. Což znamená, že poskytnuté půjčky, resp. úroky z nich ovlivní (sníží) krátící koeficient plátce (věřitele). Neuvede se proto v přiznání do řádku 51.