Smlouva o výkonu funkce jednatele

Vydáno: 13 minut čtení

Rekodifikace soukromého práva, konkrétně zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), upravuje poměrně podrobně (v porovnání s úpravou v obchodním zákoníku se jedná o mnohem podrobnější úpravu) smlouvu o výkonu funkce, které je věnován tento příspěvek.

Smlouva o výkonu funkce jednatele
Ing.
Pavel
Běhounek
Úprava smlouvy o výkonu funkce v ZOK
ZOK smlouvu o výkonu funkce upravuje v § 59 a násl., tedy v obecné úpravě pro členy orgánů všech obchodních korporací. Pro smlouvu o výkonu funkce jednatele tedy platí stejná pravidla jako pro tuto smlouvu mezi akciovou společností a členem jejího představenstva či dozorčí rady. Pokud by měla s. r. o. dobrovolně zřízenu dozorčí radu, uplatnila by se úprava smlouvy o výkonu funkce i na vztah s. r. o. k členovi její dozorčí rady.
Stejně jako tomu bylo před 1.1.2014, ani nově není uzavření smlouvy o výkonu funkce nutné. Jinými slovy, funkci jednatele lze vykonávat i bez smlouvy o výkonu funkce. Zásadní novinkou však je, že ZOK přiznává členovi orgánu „nárok na odměnu za výkon funkce pouze za předpokladu, že je odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené v souladu se ZOK“ (§ 59 odst. 3 ZOK), tedy ve smlouvě schválené valnou hromadou.
Pro odměnu jednatele stále platí, že bez podkladu k odměně schváleného valnou hromadou, se nelze (až na výjimky) odměny domáhat. Novinkou tedy v tomto ohledu je pouze to, že jediným podkladem pro nárokovou (právně vymahatelnou) odměnu je smlouva o výkonu funkce.
Do 31.12.2013 neměl jednatel právo na odměnu, která nebyla alespoň dodate