Smlouva o výkonu funkce jednatele

ZOK smlouvu o výkonu funkce upravuje v § 59 a násl., tedy v obecné úpravě pro členy orgánů všech obchodních korporací. Pro smlouvu o výkonu funkce jednatele tedy platí stejná pravidla jako pro tuto smlouvu mezi akciovou společností a členem jejího představenstva či dozorčí rady. Pokud by měla s. r. o. dobrovolně zřízenu dozorčí radu, uplatnila by se úprava smlouvy o výkonu funkce i na vztah s. r. o. k členovi její dozorčí rady.

Stejně jako tomu bylo před 1.1.2014, ani nově není uzavření smlouvy o výkonu funkce nutné. Jinými slovy, funkci jednatele lze vykonávat i bez smlouvy o výkonu funkce. Zásadní novinkou však je, že ZOK přiznává členovi orgánu „nárok na odměnu za výkon funkce pouze za předpokladu, že je odměna sjednána ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené v souladu se ZOK“ (§ 59 odst. 3 ZOK), tedy ve smlouvě schválené valnou hromadou.

Pro odměnu jednatele stále platí, že bez podkladu k odměně schváleného valnou hromadou, se nelze (až na výjimky) odměny domáhat. Novinkou tedy v tomto ohledu je pouze to, že jediným podkladem pro nárokovou (právně vymahatelnou) odměnu je smlouva o výkonu funkce.

Do 31.12.2013 neměl jednatel právo na odměnu, která nebyla alespoň dodatečně schválena valnou hromadou -§ 66 odst. 2 ObchZ předepisoval, že smlouva o výkonu funkce musela být schválena valnou hromadou; nebyla-li odměna obsažena ve smlouvě o výkonu funkce, bylo rozhodování o odměně jednatele ve výlučné působnosti valné hromady [§ 125 odst. 1 písm. f) ObchZ].

Nová úprava tedy nepřináší z hlediska požadavku na potvrzení odměny jednatele valnou hromadou žádnou převratnou změnu - nová úprava je jednoznačnější, srozumitelnější a přehlednější. Zákaz výplaty odměny jednatele, která není schválena valnou hromadou, není třeba složitě prokazovat a potvrzovat jej judikaturou. Neplatnost odměny jednatele vyplácené bez souhlasu valné hromady, tedy v rozporu s ObchZ, konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4566/2009 ze dne 16.11.2010 (část 1) - K nároku žalobce na odměnu za výkon funkce člena představenstva. V uvedeném případě se jednalo o nárok na odměnu požadovanou na základě smlouvy o výkonu funkce, která nebyla schválena valnou hromadou.

Před 1.1.2014 sice platilo, že podmínkou pro nárok na odměnu jednatele bylo schválení této odměny valnou hromadou (např. v rámci smlouvy o výkonu funkce, kterou i před 1.1.2013 musela schvalovat valná hromada), ale tato podmínka měla určitá omezení. Pokud totiž valná hromada o odměně jednatele nerozhodla, mohl se jednatel odměny v obvyklé výši domáhat - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 994/2005 ze dne 31.1.2007, podle kterého se jednatel domohl svého práva na odměnu (v obvyklé výši), i když valná hromada o jeho odměně nerozhodla resp. i když nebyla uzavřena (a nebyla tudíž schválena valnou hromadou) smlouvu o výkonu funkce, která by stanovovala výši odměny.

Nová úprava dává menší prostor na prolomení podmínky souhlasu valné hromady. Nově platí, že pokud není uzavřena smlouva o výkonu funkce a není v ní sjednána odměna za výkon funkce, nemůže se jednatel domáhat práva na odměnu, protože mu žádné právo na odměnu nevzniká (před 1.1.2014 mu vznikalo na základě přiměřeného použití mandátní smlouvy). ZOK v § 59 odst. 3 výslovně a jednoznačně stanovuje, že není-li odměna za výkon funkce sjednána v souladu se ZOK ve smlouvě o výkonu funkce, je výkon funkce bezplatný. Z uvedeného pravidla je však stanovena zákonná výjimka.

Výjimkou, kdy nově vznikne jednateli nárok na odměnu i bez platného ujednání ve smlouvě o výkonu funkce, je situace popsaná v § 59 odst. 4 ZOK:

"Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní , odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával."

Podle staré úpravy (do 31.12.2013) bylo třeba odlišovat neplatně sjednanou odměnu (např. ve smlouvě o výkonu funkce, která nebyla schválena valnou hromadou), na kterou zákonný nárok nebyl, od odměny v obvyklé výši (na tu byl nárok vždy, nejednalo-li se o nárok již promlčený) - viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2379/2010 ze dne 26.10.2011.

Od 1.1.2014 je nárok na odměnu statutára podmíněn platným ujednáním ve smlouvě o výkonu funkce. Nebude-li nárok ve smlouvě o výkonu funkce platně sjednán, bude možno se nároku na odměnu v obvyklé výši dožadovat pouze za podmínek § 59 odst. 4 ZOK.

Po formální stránce neklade ZOK na smlouvu o výkonu funkce (např. v porovnání s úpravou do 31.12.2013 v § 66 odst. 2 ObchZ) žádné mimořádné požadavky. Podle § 59 odst. 2 ZOK musí být u s. r. o. (stejně jako u akciové společnosti) smlouva o výkonu funkce uzavřena v písemné podobě a musí být schválena valnou hromadou. Smlouvu doporučuji, stejně jako do 31.12.2013, označovat jako smlouvu o výkonu funkce. Nejedná se o příkaz, byť se smlouva o příkazu na vztah jednatele ke společnosti přiměřeně použije - stejně jako se před 1.1.2014 nejednalo o mandátní smlouvu, byť se podle obchodního zákoníku vztah jednatele a společnosti řídil přiměřeně úpravou mandátní smlouvy.

Aby byly příslušné nároky jednatele platné, musí smlouva o výkonu funkce podle § 60 ZOK obsahovat také tyto údaje o odměňování:

Podle § 59 odst. 5 ZOK může jednatel ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Jakým způsobem oznamuje odstupující jednatel své odstoupení společnosti a kdy funkce zaniká, může řešit společenská smlouva anebo právě smlouva o výkonu funkce - jinak oznamuje své odstoupení valné hromadě, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li valná hromada na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. U společnosti s jediným společníkem skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li si jiný okamžik zániku funkce.

Do 31.12.2013 se výkon funkce jednatele řídil přiměřeně mandátní smlouvou (§ 66 odst. 2 ObchZ), což zakládalo zákonný nárok jednatele na odměnu (viz výše). Nově se podle § 59 odst. 1 ZOK výkon funkce řídí přiměřeně smlouvou o příkazu, kterou upravuje nový občanský zákoník (NOZ) v § 2430 a násl. Z právní úpravy smlouvy o příkazu jednak nárok na odměnu přímo neplyne (srovnej § 2438 NOZ), jednak obsahuje jasnou úpravu ZOK (viz výše). Odměnu za výkon funkce již nelze od 1.1.2014 považovat za zákonný nárok.

Zákonným nárokem nadále zůstává nárok jednatele na úhradu nákladů spojených s výkonem funkce - tento nárok plyne z přiměřeného použití smlouvy o příkazu. Podle § 2436 NOZ nahradí příkazce příkazníkovi náklady účelně vynaložené při provádění příkazu. Těmito náklady mohou být např. náklady vynaložené na cesty konané v souvislosti s výkonem funkce - jízdné, náklady na pohonné hmoty, náklady na ubytování apod.; stravné s odkazem na zákoník práce lze doporučit sjednat ve smlouvě o výkonu funkce či ve vnitřním předpisu (schváleném valnou hromadou).

Obchodní zákoník omezoval výplatu jiných plnění jednatelům, konkrétně to bylo v § 66 odst. 3 ObchZ. Jednalo se typicky o odstupné, možnost využití služebního vozidla i k soukromým účelům, poskytnutí rodinné rekreace, vstupu na kulturní či sportovní akce apod.

ObchZ podmiňoval poskytnutí „nenárokových“ plnění souhlasem valné hromady, popř. vnitřním předpisem. Určitým nedostatkem bylo, že u vnitřního předpisu nebylo výslovně uvedeno, že musí být schválen valnou hromadou.

ZOK v § 61 principy ObchZ přebírá, pouze je důslednější. Například u vnitřního předpisu je výslovně uveden požadavek schválení valnou hromadou.

Nově lze za nenárokové plnění považovat i odměnu za výkon funkce, není-li upravena smlouvou o výkonu funkce. Jednatel tedy za výkon funkce může odměnu platně dostat, i když tak nestanoví smlouva o výkonu funkce. S ohledem na § 59 odst. 3 ZOK se však jedná o plnění, které valná hromada jednateli přiznat nemusela. Do doby, než se ustálí odborné názory na daný problém, bych tuto cestu nedoporučoval, protože tato „nenároková“ odměna by mohla být zpochybněna např. z pohledu daňové uznatelnosti. Nejednalo by se o odměnu vyplacenou v rozporu se zákonem, ale o odměnu, u které nelze stoprocentně zaručit, že se jedná o odměnu vynaloženou na dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu.

Podle § 66 odst. 3 ObchZ společnost plnění neposkytla, jestliže výkon funkce jednatele zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. ObchZ byl v daném ohledu nejednoznačný a nebylo zcela zřejmé, zda se úprava vztahovala na jakékoli plnění (tedy např. i na odměnu za výkon funkce) anebo jen na „nenároková plnění“.

ZOK uvedený problém řeší naprosto jednoznačně - podle § 61 odst. 2 ZOK platí, že pokud výkon funkce jednatele zřejmě (není tedy nutno prokazovat, stačí pouze vyslovit hodnověrný předpoklad) přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku, s. r. o. neposkytne ani plnění podle smlouvy o výkonu funkce (tedy např. odměnu za výkon funkce), ani „nenárokové“ plnění odsouhlasené valnou hromadou. ZOK dává v případě, kdy výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům, pravomoc valné hromadě, aby i v tomto případě s. r. o. plnění poskytla. Pokud by valná hromada této pravomoci využila a pro rozhodnutí by nehlasovali jednomyslně všichni společníci, mohl by menšinový společník (§ 212 odst. 2 NOZ) toto hlasování zpochybnit.

ZOK zavádí jako důležitou novinku § 61 odst. 3, podle kterého platí, že na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i jednatelem, se vztahuje podmínka odsouhlasení tohoto plnění valnou hromadou. Pokud jde o mzdu, ZOK zde výslovně připouští sjednání pracovněprávního vztahu mezi s. r. o. a jejím jednatelem. Jedná se však o pracovněprávní vztah nekolidující s výkonem funkce (souběh funkcí je samostatným problémem).

Souhlasu valné hromady tak podléhá např. i nájemné, pokud by jednatel pronajímal společnosti určitou věc apod.

Velice důležité je, že souhlas valné hromady je nutný i na jakékoli plnění vyplácené osobě blízké jednateli. Nejedná se pouze o mzdu vyplácenou zaměstnanci, plnění vyplácené v souvislosti s touto mzdou (např. příspěvek zaměstnavatele do 3. pilíře důchodového zabezpečení), ale i plnění z dalších vztahů (např. fakturace dle obchodního vztahu).

Podle § 62 odst. 1 ZOK platí, že pokud je rozhodnuto o úpadku s. r. o. (insolvenční řízení přitom není zahájeno na návrh této s. r. o., ale na návrh jiné osoby), může insolvenční správce vyzvat jednatele, aby vydali prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku. Podmínkou pro uvedenou možnost přiznanou ZOK insolvenčnímu správci je, že jednatelé věděli nebo měli a mohli vědět, že je společnost v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.

Podle § 62 odst. 3 se uvedené omezení vztahuje i na bývalé jednatele, tedy na jednatele, kteří byli jednateli v okamžiku, kdy měly být činěny kroky k odvrácení úpadku.

Podle § 68 ZOK se jednatel při úpadku společnosti může dostat do postavení ručitele, pokud tak na návrh insolvenčního správce rozhodne soud. Tato úprava se (stejně jako § 62 odst. 1 ZOK) použije, pokud jednatelé věděli nebo měli a mohli vědět, že je společnost v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Toto riziko ručení nehrozí tomu jednateli, který byl do funkce ustanoven za účelem odvrácení úpadku či jiné nepříznivé hospodářské situace společnosti a svou funkci vykonává s péčí řádného hospodáře.

Vztah s. r. o. a jejího jednatele se od 1.1.2014 plně řídí ZOK a NOZ, a to i u společností existujících před 1.1.2014. Podle § 777 odst. 3 mají jednatelé 6 měsíců na to, aby si příslušné nároky upravili ve smlouvě o výkonu funkce. Jinak bude od 1.7.2014 výkon jejich funkce považován za bezplatný. Pokud mají jednatelé odměnu a jiná plnění zakotvena ve smlouvě o výkonu funkce uzavřené před 1.1.2014 a dohodnutá pravidla neodporují nové úpravě, není nutné smlouvy o výkonu funkce nijak měnit.