Daň z příjmů fyzických osob
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling
Ph.D.
Ing.
Marta
Ženíšková
ODPOVĚĎ z hlediska sociálního a zdravotního pojištění
Může důchodce mít další příjem mimo dohody o provedení práce (10 000 Kč), ze kterých neodvádí
sociální a zdravotní pojištění a ani daň? Tím je myšleno třeba příjem z provozu solární elektrárny
nebo nájem. Nesčítají se tyto příjmy a pak se z celku neodvádí sociální a zdravotní pojištění a daň
z příjmu?
ODPOVĚĎ
Nejdříve se na otázku podíváme z perspektivy zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o daních z
příjmů“).
Obecně platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen
podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000
Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou
předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu
(§ 38g odst. 1 zákona o daních z
příjmů).
Vyjdeme-li tedy z předpokladu, že se v daném případě jedná o starobního
důchodce, pak jeho pravidelně vyplácený starobní důchod je od daně z příjmů fyzických osob
osvobozen, pokud v úhrnné výši nepřekročí 36násobek minimální mzdy
[§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů].
Pro rok 2015 je tedy limit osvobození pravidelně vyplácených důchodů stanoven na 331 200
Kč.
Je-li výše starobního důchodu do uvedené částky, pak si může starobní
důchodce vydělat dalších 15 000 Kč příjmů, ze kterých není srážena srážková daň, bez povinnosti
podat daňové přiznání. V tuto chvíli ponecháme stranou příjmy ze závislé činnosti, ze kterých se
jednak (vyjma dohod o provedení práce do 10 000 Kč) sráží záloha na daň, a dále podléhají sociálnímu
a zdravotnímu pojištění, což není předmětem zájmu tazatele.
Pokud další příjmy, z nichž není vybírána srážková daň, přesáhnou částku 15
000 Kč, vzniká sice povinnost podat daňové přiznání, avšak vzniká současně nárok na slevy na dani. V
první řadě vzniká nárok na v minulosti tolik diskutovanou slevu na dani na poplatníka v aktuální
výši 24 840 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona o
daních z příjmů]. Při sazbě daně 15% to tedy znamená, že poplatník může vedle osvobozeného
starobního důchodu dosáhnout základu daně ve výši 165 600 Kč, aniž by zaplatil daň z příjmů
fyzických osob. Sleva na dani ve výši 24 840 Kč je totiž právě 15% z částky 165 600 Kč. Je třeba
zdůraznit, že v daném případě hovoříme o základu daně a nikoliv o příjmech. V dané konstrukci tak
může starobní důchodce např. z podnikání dosáhnout libovolné výše příjmů, avšak po odečtu daňově
uznatelných výdajů mu musí pro nulovou daň zůstat základ daně právě ve výši 165 600 Kč. V závislosti
na dalších okolnostech (invalidita, průkaz ZTP/P atd.) může vzniknout nárok na další slevy na dani.
V takovém případě se také zvyšuje částka základu daně, ze kterého vypočtená daň může být slevami na
dani snížena až na nulovou úroveň.
V úvaze nad částkou 165 600 Kč ještě budeme pokračovat. Jedná se o základ
daně. Ten je podle zákona o daních z příjmů
konstruován jako součet dílčích základů daně. Směřuji tedy k upozornění, že pokud by starobní
důchodce dosahoval např. příjmů z nájmu a současně by v daném zdaňovacím období dosáhl např. příjmů
z prodeje nemovité věci, který není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, oba dílčí základy
daně (tj. částky rozdílů mezi příjmy a výdaji) bude sčítat. Pro uplatnění teze o nulové dani tento
součet nesmí převýšit částku 165 600 Kč.
Závěrem pro starobní důchodce ještě jedno upozornění. Pokud by součet příjmů
ze závislé činnosti a dílčích základů daně ze samostatné činnosti a z nájmu u poplatníka přesáhl ve
zdaňovacím období (tj. kalendářní rok) částku 840 000 Kč, pak se neuplatní shora uvedený limit pro
osvobození pravidelně vypláceného důchodu (tj. aktuálně pro rok 2015 částka 331 200 Kč za rok). To
by tedy znamenalo, že při překročení uvedeného limitu 840 000 Kč by starobní důchodce musel zdanit
celou výši ročního starobního důchodu, a to i přesto, že nedosáhl výše 331 200 Kč za rok. Povinné
pojistné by se však z takto dodaňovaného starobního důchodu neplatilo.
U povinného pojistného je však v porovnání s daní z příjmů situace poněkud
odlišná. V zásadě záleží na tom, z jaké činnosti starobní důchodce dosahuje zdanitelných příjmů.
Pokud by dosahoval zdanitelných příjmů ze samostatné činnosti (např. z podnikání), pak by tyto
příjmy mohly podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění, a to i v situaci, kdy se z nich např. díky
slevě na dani na poplatníka daň z příjmů fyzických osob neplatí. Důvodem je odlišná konstrukce
vyměřovacích základů povinného pojistného od základu daně z příjmů fyzických osob. V zásadě
povinnému pojistnému podléhají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti
(např. podnikání).
Z uvedeného vyplývá, že lze najít mnoho kombinací příjmů, ze kterých se
neplatí daň z příjmů fyzických osob, ani povinné pojistné. V dotaze jsou uvedeny dva zdroje příjmů,
a to příjmy z provozu solární elektrárny a příjmy z nájmu. Výrobce elektřiny musí mít licenci ve
smyslu aktuálního znění energetického zákona a své
příjmy zdaňuje jako příjmy z podnikání. V daném případě tyto příjmy v zásadě podléhají dani z příjmů
fyzických osob (díky slevě na dani může být tato daň i nulová, viz výše) a povinnému pojistnému.
Příjmy z nájmu podléhají dani z příjmů fyzických osob [včetně příležitostného nájmu movitých věcí,
kde je však v § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z
příjmů zaveden limit pro osvobození těchto příjmů do výše 30 000 Kč za rok], ale do
vyměřovacího základu povinných pojistných se nezahrnují.
ODPOVĚĎ z hlediska sociálního a zdravotního pojištění
Ing. Marta Ženíšková
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se platí jen z příjmů ze závislé
činnosti a z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, pokud u příjemce takového příjmu jsou splněny
podmínky pro odvod pojistného. Jde o příjmy podléhající zdanění podle
§ 6 a 7
zákona o daních z příjmů. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se proto neplatí z
příjmů z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů, tj. příjmů podléhajících zdanění podle
§ 8 až 10 zákona o daních z příjmů.
Z příjmů ze závislé činnosti se neplatí pojistné, kromě příjmů z dohod o
provedení práce do 10 000 Kč zúčtovaných do kalendářního měsíce, ještě například z dohod o pracovní
činnosti, pokud příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce je nižší než 2 500 Kč; pojistné na zdravotní
pojištění se z takového příjmu neplatí nikdy, pojistné na sociální pojištění se z takového příjmu
neplatí, pokud činnost vykonávaná na základě dohody o pracovní činnosti je považována za zaměstnání
malého rozsahu.
Z příjmů za samostatné výdělečné činnosti se platí pojistné na zdravotní
pojištění vždy. Na sociální pojištění platí osoba, která je považována za osobu vykonávající
vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pojistné jen v případě, že byla v kalendářním roce povinně
účastna důchodového pojištění anebo se dobrovolně přihlásila k důchodovému pojištění v takovém roce.
Poživatel starobní důchodu nebo invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) je považován
za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Taková OSVČ byla v roce 2014 povinně
účastná důchodového pojištění, to znamená, že byla za tento rok povinna platit pojistné na sociální
pojištění, pokud její daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) činil aspoň 62 261 Kč. Pro rok
2015 činí tato částka 63 865 Kč. Tyto hranice příjmů pro vznik povinné účasti na důchodovém
pojištění platí pro OSVČ, která byla ve všech 12 kalendářních měsících považována za OSVČ. Pokud
nebyla OSVČ ve všech kalendářních měsících, tak se tato částka poměrně snižuje (za rok 2014 o 5 189
Kč a za rok 2015 o 5 323 Kč za každý měsíc, v němž nebyla OSVČ).
Jak se daní odměna jednatele ze zisku s. r. o. (u jednatele i s. r. o.)?
ODPOVĚĎ
Vycházím z předpokladu, že uvedený jednatel je daňovým rezidentem České
republiky.
Obecně platí, že odměna člena orgánu právnické osoby je na straně tohoto
člena orgánu právnické osoby příjmem ze závislé činnosti a zdaněn v režimu
§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů. Z takového příjmu bude vybírána záloha na daň z příjmů fyzických osob v
režimu § 38h uvedeného zákona o daních z příjmů.
Na straně s. r. o. by se jednalo o výdaj daňový.
Vzhledem k tomu, že tazatel v dotazu zdůrazňuje, že se jedná o odměnu ze
zisku s. r. o., lze dovodit, že se tazatel zabývá otázkou určitého podílu na zisku s. r. o., který
lze za podmínek § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012
Sb., o obchodních korporacích, (tj. připouští-li to společenská smlouva) distribuovat i
jednatelům. V takovém případě je potřeba upozornit na to, že z hlediska jednatele se na věci v
zásadě nic nemění, neboť i v tomto případě se bude jednat o příjem ze závislé činnosti a jako takový
bude také v režimu § 6 uvedeného zákona o daních z
příjmů zdaňován. V případě distribuce zisku se však na straně s.r.o. jedná o výdaj nedaňový
[§ 25 odst. 1 písm. e) výše uvedeného zákona o daních
z příjmů].