Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů fyzických osob

ODPOVĚĎ

Nejdříve se na otázku podíváme z perspektivy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Obecně platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (§ 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů).

Vyjdeme-li tedy z předpokladu, že se v daném případě jedná o starobního důchodce, pak jeho pravidelně vyplácený starobní důchod je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, pokud v úhrnné výši nepřekročí 36násobek minimální mzdy [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů]. Pro rok 2015 je tedy limit osvobození pravidelně vyplácených důchodů stanoven na 331 200 Kč.

Je-li výše starobního důchodu do uvedené částky, pak si může starobní důchodce vydělat dalších 15 000 Kč příjmů, ze kterých není srážena srážková daň, bez povinnosti podat daňové přiznání. V tuto chvíli ponecháme stranou příjmy ze závislé činnosti, ze kterých se jednak (vyjma dohod o provedení práce do 10 000 Kč) sráží záloha na daň, a dále podléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění, což není předmětem zájmu tazatele.

Pokud další příjmy, z nichž není vybírána srážková daň, přesáhnou částku 15 000 Kč, vzniká sice povinnost podat daňové přiznání, avšak vzniká současně nárok na slevy na dani. V první řadě vzniká nárok na v minulosti tolik diskutovanou slevu na dani na poplatníka v aktuální výši 24 840 Kč [§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů]. Při sazbě daně 15% to tedy znamená, že poplatník může vedle osvobozeného starobního důchodu dosáhnout základu daně ve výši 165 600 Kč, aniž by zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Sleva na dani ve výši 24 840 Kč je totiž právě 15% z částky 165 600 Kč. Je třeba zdůraznit, že v daném případě hovoříme o základu daně a nikoliv o příjmech. V dané konstrukci tak může starobní důchodce např. z podnikání dosáhnout libovolné výše příjmů, avšak po odečtu daňově uznatelných výdajů mu musí pro nulovou daň zůstat základ daně právě ve výši 165 600 Kč. V závislosti na dalších okolnostech (invalidita, průkaz ZTP/P atd.) může vzniknout nárok na další slevy na dani. V takovém případě se také zvyšuje částka základu daně, ze kterého vypočtená daň může být slevami na dani snížena až na nulovou úroveň.

V úvaze nad částkou 165 600 Kč ještě budeme pokračovat. Jedná se o základ daně. Ten je podle zákona o daních z příjmů konstruován jako součet dílčích základů daně. Směřuji tedy k upozornění, že pokud by starobní důchodce dosahoval např. příjmů z nájmu a současně by v daném zdaňovacím období dosáhl např. příjmů z prodeje nemovité věci, který není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, oba dílčí základy daně (tj. částky rozdílů mezi příjmy a výdaji) bude sčítat. Pro uplatnění teze o nulové dani tento součet nesmí převýšit částku 165 600 Kč.

Závěrem pro starobní důchodce ještě jedno upozornění. Pokud by součet příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně ze samostatné činnosti a z nájmu u poplatníka přesáhl ve zdaňovacím období (tj. kalendářní rok) částku 840 000 Kč, pak se neuplatní shora uvedený limit pro osvobození pravidelně vypláceného důchodu (tj. aktuálně pro rok 2015 částka 331 200 Kč za rok). To by tedy znamenalo, že při překročení uvedeného limitu 840 000 Kč by starobní důchodce musel zdanit celou výši ročního starobního důchodu, a to i přesto, že nedosáhl výše 331 200 Kč za rok. Povinné pojistné by se však z takto dodaňovaného starobního důchodu neplatilo.

U povinného pojistného je však v porovnání s daní z příjmů situace poněkud odlišná. V zásadě záleží na tom, z jaké činnosti starobní důchodce dosahuje zdanitelných příjmů. Pokud by dosahoval zdanitelných příjmů ze samostatné činnosti (např. z podnikání), pak by tyto příjmy mohly podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění, a to i v situaci, kdy se z nich např. díky slevě na dani na poplatníka daň z příjmů fyzických osob neplatí. Důvodem je odlišná konstrukce vyměřovacích základů povinného pojistného od základu daně z příjmů fyzických osob. V zásadě povinnému pojistnému podléhají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (např. podnikání).

Z uvedeného vyplývá, že lze najít mnoho kombinací příjmů, ze kterých se neplatí daň z příjmů fyzických osob, ani povinné pojistné. V dotaze jsou uvedeny dva zdroje příjmů, a to příjmy z provozu solární elektrárny a příjmy z nájmu. Výrobce elektřiny musí mít licenci ve smyslu aktuálního znění energetického zákona a své příjmy zdaňuje jako příjmy z podnikání. V daném případě tyto příjmy v zásadě podléhají dani z příjmů fyzických osob (díky slevě na dani může být tato daň i nulová, viz výše) a povinnému pojistnému. Příjmy z nájmu podléhají dani z příjmů fyzických osob [včetně příležitostného nájmu movitých věcí, kde je však v § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů zaveden limit pro osvobození těchto příjmů do výše 30 000 Kč za rok], ale do vyměřovacího základu povinných pojistných se nezahrnují.

ODPOVĚĎ z hlediska sociálního a zdravotního pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se platí jen z příjmů ze závislé činnosti a z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, pokud u příjemce takového příjmu jsou splněny podmínky pro odvod pojistného. Jde o příjmy podléhající zdanění podle § 6 a 7 zákona o daních z příjmů. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se proto neplatí z příjmů z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů, tj. příjmů podléhajících zdanění podle § 8 až 10 zákona o daních z příjmů.

Z příjmů ze závislé činnosti se neplatí pojistné, kromě příjmů z dohod o provedení práce do 10 000 Kč zúčtovaných do kalendářního měsíce, ještě například z dohod o pracovní činnosti, pokud příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce je nižší než 2 500 Kč; pojistné na zdravotní pojištění se z takového příjmu neplatí nikdy, pojistné na sociální pojištění se z takového příjmu neplatí, pokud činnost vykonávaná na základě dohody o pracovní činnosti je považována za zaměstnání malého rozsahu.

Z příjmů za samostatné výdělečné činnosti se platí pojistné na zdravotní pojištění vždy. Na sociální pojištění platí osoba, která je považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pojistné jen v případě, že byla v kalendářním roce povinně účastna důchodového pojištění anebo se dobrovolně přihlásila k důchodovému pojištění v takovém roce. Poživatel starobní důchodu nebo invalidního důchodu (bez ohledu na stupeň invalidity) je považován za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Taková OSVČ byla v roce 2014 povinně účastná důchodového pojištění, to znamená, že byla za tento rok povinna platit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) činil aspoň 62 261 Kč. Pro rok 2015 činí tato částka 63 865 Kč. Tyto hranice příjmů pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění platí pro OSVČ, která byla ve všech 12 kalendářních měsících považována za OSVČ. Pokud nebyla OSVČ ve všech kalendářních měsících, tak se tato částka poměrně snižuje (za rok 2014 o 5 189 Kč a za rok 2015 o 5 323 Kč za každý měsíc, v němž nebyla OSVČ).

ODPOVĚĎ

Vycházím z předpokladu, že uvedený jednatel je daňovým rezidentem České republiky.

Obecně platí, že odměna člena orgánu právnické osoby je na straně tohoto člena orgánu právnické osoby příjmem ze závislé činnosti a zdaněn v režimu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Z takového příjmu bude vybírána záloha na daň z příjmů fyzických osob v režimu § 38h uvedeného zákona o daních z příjmů. Na straně s. r. o. by se jednalo o výdaj daňový.

Vzhledem k tomu, že tazatel v dotazu zdůrazňuje, že se jedná o odměnu ze zisku s. r. o., lze dovodit, že se tazatel zabývá otázkou určitého podílu na zisku s. r. o., který lze za podmínek § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (tj. připouští-li to společenská smlouva) distribuovat i jednatelům. V takovém případě je potřeba upozornit na to, že z hlediska jednatele se na věci v zásadě nic nemění, neboť i v tomto případě se bude jednat o příjem ze závislé činnosti a jako takový bude také v režimu § 6 uvedeného zákona o daních z příjmů zdaňován. V případě distribuce zisku se však na straně s.r.o. jedná o výdaj nedaňový [§ 25 odst. 1 písm. e) výše uvedeného zákona o daních z příjmů].