Právní úprava zdravotního pojištění doznala změn jak v průběhu roku 2013, tak jsou již známé některé změny, ke kterým dojde s účinností od 1.1.2014. Nejprve si ještě v krátkosti připomeňme důsledky nejpodstatnější změny, tedy zvýšení minimální mzdy k datu 1.8.2013, která se změnila po více než šesti letech (naposledy k datu 1.1.2007) a návazně ovlivnila ve zdravotním pojištění následující oblasti.
Změny ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je minimální mzda, jejíž výše činí od 1.8.2013 částku 8 500 Kč. Toto minimum nemusí být dodrženo u osob vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v případě příjmů z více zaměstnání provádí tento dopočet a doplatek tehdy, je-li zaměstnancem pro tento účel pověřen.
Příslušný doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek na straně organizace (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Jestliže se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části.
Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů (OBZP) se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:
-
nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění), a
-
není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. - blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a ani
-
není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.
Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není v tomto měsíci OBZP.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5% z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1.8.2013 částku 1 148 Kč, do července činila tato platba 1 080 Kč.
Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné (obdobně jako OSVČ při placení záloh) nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním úhrady na příslušný účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.
Nekolidující zaměstnání
Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, může uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 250 Kč.
U zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je minimální mzda i po datu 1.8.2013 určena částkou 8 000 Kč. To znamená, že maximální výše příjmu této osoby může v tzv. nekolidujícím zaměstnání činit nejvýše 4 000 Kč.
Naproti tomu není ve zdravotním pojištění u pojištěnce přípustný souběh výkonu samostatné výdělečné činnosti a registrace uchazeče o zaměstnání.
Průměrná mzda a změny ve zdravotním pojištění od 1.1.2014
Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Podle vyhlášky č. 296/2013 Sb. ze dne 19.9.2013 představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012 hodnotu 25 903 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0015. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení průměrnou mzdu pro rok 2014 ve výši 25 942 Kč.
Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a osob samostatně výdělečně činných a ovlivňuje čtyři následující oblasti.
Vznik zaměstnání u vybraných skupin zaměstnanců
Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u třech níže uvedených skupin osob tehdy, je-li jim zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho výše činí alespoň 2 500 Kč. V těchto případech přetrvává od roku 2008 (v podstatě jako jediná) určitá návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovšem pouze co se týká výše příjmu.
V letech 2009-2011 byly touto rozhodnou částkou 2 000 Kč, s účinností od 1.1.2012 se tato částka zvýšila na 2 500 Kč a platí i pro rok 2014. Pro účely zdravotního pojištění je tento postup legislativně upraven v ustanovení § 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s Nařízením vlády č. 410/2011 Sb.
Dosažením příjmu 2 500 Kč vzniká od 1.1.2014 zaměstnání u:
1)
osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti
Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce částky 2 500 Kč, nepovažuje se osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance. Zaměstnavatel takovou osobu u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje a je-li jako zaměstnanec přihlášena, musí ji na příslušný kalendářní měsíc odhlásit. Pro posouzení této situace (vzniku zaměstnání) není důležité, zda osoba pracovala po celý kalendářní měsíc, nebo jen po jeho část, rozhoduje výhradně zúčtovaná výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Současně platí, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. Ve zdravotním pojištění není právní opora pro sčítání takových příjmů.
2)
členů družstev ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.
V roce 2014 se ve zdravotním pojištění za zaměstnance nepovažuje člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč. V této souvislosti platí, že i výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší.
3)
dobrovolných pracovníků pečovatelské služby
Jedná se o nepříliš početnou skupinu osob - zaměstnanců, u kterých je taktéž rozhodnou částkou 2 500 Kč.
Minimum OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2014 je určen sazbou 50% z částky průměrné mzdy 25 942 Kč, tj. 12 971 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2014 se vypočte jako 13,5% z částky 12 971 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2014 z dosavadních 1 748 Kč na 1 752 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy na měsíc leden 2014 ve výši 1 752 Kč je 10.2.2014 (8.2.2014 připadá na sobotu). Maximální výše zálohy OSVČ není v roce 2014 omezena horní hranicí - viz dále. Dnem úhrady je připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny, případně platba v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Alespoň minimální zálohu 1 752 Kč nemusí od ledna 2014 platit ty OSVČ:
-
pro které je při souběhu se zaměstnáním jejich samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, a
-
pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Maximální vyměřovací základ
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo k faktickému zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let nejsou účinná ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Podle stávající platné právní úpravy tak budou zaměstnavatelé i OSVČ odvádět pojistné nanejvýš z maxima až v rozhodném období kalendářního roku 2016.
V roce 2014 budou zdravotní pojišťovny s ohledem na promlčecí dobu řešit případně podané žádosti o vrácení přeplatku na pojistném z titulu překročení maximálního vyměřovacího základu, který vznikl v některém z roků 2009-2012. Pro účely vrácení přeplatku na pojistném, vzniklém v tomto období, potvrzují zaměstnavatelé na žádost zaměstnance úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.
Pravděpodobné pojistné
Při stanovení pravděpodobné výše pojistného nehraje roli přímo průměrná mzda, ale výše všeobecného vyměřovacího základu. Ve zdravotním pojištění rozlišujeme dva druhy Přehledů. Zaměstnavatelé, pro příjmovou stránku systému rozhodující plátci, předkládají zdravotní pojišťovně měsíčně „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“. Osoby samostatně výdělečně činné pak po skončení kalendářního roku podávají „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné“.
I když většina zaměstnavatelů i OSVČ tuto svoji zákonnou povinnost plní, stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného.
Pokud nemá zdravotní pojišťovna
relevantní
informace o pohledávkách vůči zaměstnavateli nebo osobě samostatně výdělečně činné (to znamená, že nepodají požadovaný Přehled), může rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného ve smyslu ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže zdravotní pojišťovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2014 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2012, což je výše uvedená hodnota 25 903 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 38 854,50 Kč (1,5 x 25 903), 13,5% pojistného pak po zaokrouhlení 5 246 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 623 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného, včetně navazujícího penále, je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.V příštím čísle přineseme informace o dalších změnách účinných ve zdravotním pojištění od 1.1.2014.