Společnost s ručením omezeným v roce 2014

Nový občanský zákoník (NOZ) právnické osoby, které jsou tvořeny společenstvím osob, označuje jako . Korporací ve smyslu NOZ je tedy i společnost s ručením omezeným (s. r. o.), a to i v případě, kdy má jediného společníka. Konkrétní speciální úpravu s. r. o. obsahuje zákon o obchodních korporacích (ZOK).

Zákon o obchodních korporacích řadí s. r. o. mezi obchodní společnosti (ZOK pro ně používá legislativní zkratku „společnosti“) a spolu s akciovou společností ji zařazuje mezi „kapitálové společnosti“ (na rozdíl od veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti tvořící množinu „obchodních společností“).

Zákon o obchodních korporacích s pojmy kapitálová či obchodní společnost pracuje, např. kapitálovým společnostem umožňuje, aby měly jen jediného společníka (§ 11). Osobní společnosti mohou být založeny pouze za účelem podnikání nebo za účelem správy vlastního majetku (§ 2 ZOK). Dále je např. podle § 34 ZOK podíl na zisku v kapitálových společnostech splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky valnou hromadou (pokud společenská smlouva nebo rozhodnutí valné hromady neurčí jinak), v osobních společnostech je splatný do 6 měsíců od skončení účetního období (pokud společenská smlouva neurčí jinak).

Úprava s. r. o. byla dosud upravena téměř výhradně v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), starý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., dále také „ObčZ“) totiž obsahoval jen velice strohou úpravu právnických osob (§ 18 až 21 ObčZ s tím, že § 20f až 20k byly věnovány zájmovým sdružením právnických osob) a pro s. r. o. se použila např. úprava sídla podle § 19c ObčZ (ta navíc byla do 31.12.2001 obsažena v obchodním zákoníku).

Rekodifikace soukromého práva v uvedeném ohledu přináší změnu v tom, že NOZ obsahuje poměrně rozsáhlou obecnou úpravu právnických osob, která se pochopitelně vztahuje i na s. r. o. ZOK je chápán jako předpis vůči NOZ speciální a obsahuje tedy pouze úpravu vztahující se na obchodní , úpravu platnou pro všechny právnické osoby je třeba nově hledat v NOZ a nikoli v ZOK.

Společnost s r. o. je z hlediska systematiky NOZ řazena mezi . NOZ obsahuje zvláštní úpravu korporací, vedle jejich stručné obecné úpravy obsahuje také podrobnou úpravu spolků (ta se výjimečně použije i na s. r. o.). Krom toho NOZ obsahuje také obecnou úpravu osob, která je pro s. r. o. významná v otázce úpravy spojených osob. NOZ korporaci charakterizuje jako společenství osob (§ 210), s. r. o. tedy stejně jako jakákoli jiná musí mít společníka. Stejně jako dnes však může mít s. r. o. i jen jediného společníka (§ 11 ZOK), tento jediný společník však logicky nemůže ze společnosti vystoupit (§ 211 NOZ).

Obchodní zákoník v § 56a zakazuje zneužití většiny, ale i menšiny hlasů. Dále zakazuje jakékoli jednání, jehož cílem je některého ze společníků zneužívajícím způsobem znevýhodnit. NOZ v § 212 zavazuje společníka, aby se vůči společnosti choval čestně a aby zachovával vnitřní řád společnosti. nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy. NOZ reaguje na problémy dosavadní úpravy § 56a obchodního zákoníku, která svádí k dojmu, že poškozená strana má pouze právo na náhradu škody - NOZ v § 212 odst. 2 stanovuje, že pokud společník zneužije své hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do 3 měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo. Soud tedy podle nové úpravy může (na návrh poškozené osoby) v konkrétním případě rozhodnout, že k zneužívajícím hlasům nebude přihlédnuto.

Posledním ustanovením obecné úpravy korporací v NOZ je § 213 řešící důsledky situace, kdy jednatel či společník způsobí protiprávním činem společnosti škodu a kdy se tato škoda projeví i v majetkové sféře jednotlivých společníků snížením hodnoty jejich podílů. Poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.

Úprava spolků (NOZ je podrobně upravuje v § 214 až 302) se podle § 3 ZOK použije jen výjimečně, pokud tak stanoví ZOK. ZOK se na úpravu spolků odvolává u vyloučení společníka ze společnosti z důvodu prodlení se splácením vkladu (§ 151 odst. 2 ZOK) a u přezkumu usnesení valné hromady (§ 191 a 192 ZOK).

NOZ v § 590 obsahuje pojistku proti vyvádění majetku, kterého se dlužník účelově zbavuje. Mimo jiné se může poškozený věřitel domáhat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních 2 letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby. Uvedená ochrana věřitele neplatí pro případy, kdy druhé straně nebyl znám a ani znám být nemusel dlužníkův úmysl zkrátit věřitele. Podle § 22 odst. 2 NOZ platí následující:

"Stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti."

NOZ tedy v uvedeném případě (pro něj zákon stanovuje k ochraně třetích osob zvláštní podmínky pro převody majetku) považuje za osobu blízko u např. fyzickou osobu X a s. r. o. Y, je-li jeho jednatelem dítě osoby X nebo pokud dítě osoby X s. r. o. podstatně ovlivňuje.

Z daňového hlediska se nabízí otázka, zda se v daném případě jedná o osoby blízké z pohledu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o daních z příjmů“), (úprava základu daně z příjmů při transakcích mezi spojenými osobami za ceny odchylující se od cen běžných). Tuto otázku není třeba řešit, protože i v roce 2014 se uvedená úprava základu daně bude vztahovat také na transakce mezi osobami ovládajícími a ovládanými a do tohoto okruhu transakcí se i v roce 2014 budou řadit (stejně jako dosud) transakce mezi s. r. o. a osobou toto s. r. o. ovládající (tedy i vztah mezi s. r. o. a otcem jednatele, pokud není prokázáno, že nejednají ve shodě) - problematiku osob ovládajících a ovládaných (problematika podnikatelských uskupení) ZOK upravuje v § 71 a násl. Například se podle § 78 ZOK má za to (může tedy být prokázán opak), že osoby blízké jednají ve shodě. Ovládající osobou není pouze jednatel, ale i veškeré osoby jednající s ním ve shodě, tj. např. i rodič jednatele. To znamená, že i v roce 2014 se bude úprava základu daně mezi spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů vztahovat i na transakce mezi s. r. o. a rodičem jejího jednatele, ledaže by společnost (nebo jednatel, podle toho, zda by se jednalo o úpravu základu daně u společnosti nebo u jednatele) prokázala, že jednatel nejedná se svými rodiči ve shodě.

Nutno podotknout, že pravidlo obsažené v § 22 odst. 2 NOZ není žádnou věcnou novinkou. Dosud však nebylo uvedené pravidlo výslovně zakotveno a se musela k ochraně věřitelů před vyváděním majetku na osoby blízké složitě propracovávat (konstrukcí, že i právnická osoba může mít osobu blízkou).

NOZ obsahuje tato obecná ustanovení pro všechny právnické osoby, která se pochopitelně uplatní i na s. r. o.:

Pokud jde o systematiku úpravy s. r. o. v ZOK, je obdobná, jako tomu bylo v obchodním zákoníku - tj. společná úprava pro veškeré obchodní (§ 1 až 94) a následně speciální úprava pro jednotlivé obchodní společnosti (pro s. r. o. v § 132 až 242) a pro družstva. Obchodní zákoník se v rámci úpravy s. r. o. často odkazoval na právní úpravu pro akciové společnosti. Obchodní zákoník např. pro s. r. o. výslovně nezakazoval vyplácet zálohy na podíly na zisku, tento zákaz obsahovala zvláštní úprava pro akciové společnosti (§ 178 odst. 1 věta třetí) s tím, že zvláštní úprava pro s. r. o. (§ 123 odst. 2) nařizovala přiměřené použití § 178 odst. 1 věty třetí. ZOK již touto cestou nejde a úprava s. r. o. již na úpravu akciových společností odkazuje jen výjimečně (např. v § 194 - viz níže k obchodnímu vedení jednatelů).

V obecné úpravě NOZ společné pro všechny právnické osoby nalezneme např. tyto novinky:

Jak je výše uvedeno, podle obecné úpravy právnických osob v NOZ jsou jednatelé nově vždy považováni za členy statutárního orgánu. Na tuto úpravu navazuje § 156 NOZ, podle kterého kolektivní orgán rozhoduje o záležitostech právnické osoby (v případě obchodní se jedná o obchodní vedení) ve sboru, který je usnášeníschopný za přítomnosti většiny členů orgánu a rozhoduje nadpoloviční většinou zúčastněných členů. Podle § 44 ZOK se obecně každý jednotlivý jednatel považuje za statutární orgán, což by nemělo být chápáno jako průlom pravidla NOZ, že každý jednatel je členem statutárního orgánu. Úprava § 44 ZOK byla přijata Poslaneckou sněmovnou na základě pozměňovacích návrhů a vazba na NOZ není příliš povedená. Úprava je však vůči úpravě NOZ speciální v tom, že více jednatelů podle § 195 ZOK nerozhoduje o obchodním vedení ve sboru, ale většinou, pokud společenská smlouva nestanoví jinak anebo pokud netvoří sbor jednatelů (v praxi označováno jako „jednatelstvo“). Uvedené řešení je převzato z § 134 obchodního zákoníku a není věcnou změnou.

Společenská smlouvě může nově určit, že jednatelé tvoří kolektivní orgán (§ 44 odst. 5 a § 194 odst. 2 ZOK), tedy zmíněný sbor jednatelů (jednatelstvo). V tomto případě by se na obchodní vedení použila obecná úprava rozhodování kolektivního orgánu právnické osoby ve sboru dle výše zmíněného § 156 NOZ, resp. úprava rozhodování představenstva akciové společnosti dle § 440 a 444 ZOK, která se v tomto případě použije (§ 194 odst. 2 ZOK).

Rozhodování o obchodním vedení nelze zaměňovat s jednáním za společnost, ke kterému je oprávněn každá jednatel jednotlivě (§ 164 NOZ), pokud společenská smlouva nebo zakladatelská listina jiný způsob jednání za společnost.

Zásadním způsobem se uvolňují pravidla zákazu konkurence upraveného v § 5 a 199 ZOK. Zatímco obchodní zákoník určitá jednání (např. být jednatelem v jiné s. r. o. s obdobným předmětem podnikání) striktně zakazoval (§ 136 obchodního zákoníku), ZOK § 199 konkurenční jednání zakazuje jen pro případy, kdy nemá jednatel svolení všech společníků (podle obchodního zákoníku se jednalo o konkurenční jednání i v případě souhlasu všech společníků).

ZOK pravidla zákazu konkurence doplňuje o pravidla střetu zájmů v § 54 a násl.:

Uvolnění pravidel zákazu konkurence ZOK vyvažuje posílením odpovědnosti jednatelů, např.:

Zásadní novinkou je, že nová úprava již neobsahuje žádnou obdobu § 196a obchodního zákoníku, který limitoval např. uzavírání smluv o úvěru a půjčce mezi společností a jejím jednatelem.

Tento příspěvek je úvodním komentářem k problematice s. r. o. od 1.1.2014. Dalším novinkám, jako je např. zrušení povinné tvorby rezervního fondu, novým pravidlům pro rozdělování zisku umožňujícím (při splnění určitých podmínek) výplatu záloh na podíly na zisku, smlouvě o výkonu funkce včetně otázky souběhu funkcí, bude věnována pozornost v dalších příspěvcích.