Ke smlouvě o úvěru a poplatkům za vedení účtu

Vydáno: 33 minut čtení

Úvěr je současně pojmem ekonomickým i právním. Úvěrové vztahy můžeme definovat jako vztahy vznikající při návratném poskytování peněžních prostředků mezi subjekty za dohodnutých podmínek.

Ke smlouvě o úvěru a poplatkům za vedení účtu
prof. JUDr.
Karel
Marek
CSc.
 
K pojmu úvěr a k druhům úvěrů
Za úvěr v nadepsaném smyslu nepovažujeme časový rozdíl mezi plněním závazku (například převzetí zboží kupujícím), event. přijetím vyúčtování - faktury a zaplacením. Pro tento časový rozdíl se používá pojmu obchodní úvěr. Přestože v současné době obchodní úvěr - s delší dobou jeho poskytnutí - zásadně u nás nebývá sjednán, fakticky k němu v řadě případů dochází.
Účelem poskytování úvěru podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), je zajištění úrokového výnosu z úvěrové sumy.
Tím se tento úvěr, označovaný někdy jako umísťovací, liší od úvěru obchodního.
Nezbytnost úvěrování je dána tím, kromě případů zahajování činnosti podnikatelů s možnými nadějnými podnikatelskými záměry, že při koloběhu peněžních prostředků dochází k nerovnoměrnostem a časovému nesouladu jejich pohybu.
Pokud půjde o bankovní úvěr, pak bude začasté obsah smlouvy určen odkazem na bankovní podmínky, a to v souladu s ustanovením § 273 obchodního zákoníku. Tyto podmínky však musí být stranám známé nebo k návrhu přiložené. Podmínky zásadně připravuje věřitel (banka). Je přitom v zájmu klienta, aby se s těmito podmínkami (tak jako to platí i pro jiné druhy smluv) řádně seznámil a event. se pokusil některé otázky dohodnout ve smlouvě jinak.
Průběh bankovní úvěrové operace se zpravidla skládá z následujících etap1):
-
ústní informativní jednání mezi bankou a žadatelem o úvěr (zjišťují se možnosti poskytnutí úvěru, jeho příp. druh, čerpání, splatnost, majetkové poměry a popř. podnikatelský záměr žadatele, hospodářské výsledky),
-
podání písemné žádosti o poskytnutí úvěru podávané většinou na tiskopisech banky (žádost zpravidla obsahuje základní údaje a další údaje o žadateli, které umožňují ověřit jeho tzv. bonitu, údaje o požadovaném druhu úvěru a údaje o závazcích klienta, přílohu žádosti pak tvoří výpisy z katastru nemovitostí, znalecké posudky, finanční výkazy apod.),
-
posouzení žádosti bankou,
-
uzavření úvěrové smlouvy,
-
kontrola plnění úvěrových podmínek,
-
splnění závazků ze smlouvy,
-
případné uplatnění sankčních a zajišťovacích prostředků.
Z obecného hlediska je možno úvěry, resp. příslušné obchody, třídit na:
-
získávané (banka si opatřuje peníze, zejména nakupuje různé druhy vkladů)
-
poskytované (banka úvěry poskytuje - „prodává“).
Za získávané se považují mimo jiné:
Vklady na požádání jsou peníze, které si ukládá vkladatel na svůj běžný účet u peněžního ústavu a běžně je využívá ke svému hospodaření.
U úsporných vkladů se na rozdíl od vkladů na požádání vyplácí vyšší úrok. Vklad se provádí na delší období, může však být kdykoli vybrán.
Při termínovaných vkladech se sjednává pevný termín výplaty vkladu anebo výpovědní lhůta.
Jako prostředek k získání peněžních částek slouží přitom někdy i depozitní certifikáty, které vydává banka při „nákupu vkladu“. Mívají kratší lhůtu splatnosti.
Bankovní
obligace
(dluhopisy) slouží pak k opatření dlouhodobějších zdrojů. Jde o cenný papír, který banka „prodává“. Má delší dobu splatnosti.
Nákupy vkladů a uzavírání úvěrových sml