Daň z přidané hodnoty
Ing.
Václav
Benda
Ing.
Ludmila
Dvořáčková
ODPOVĚĎ z hlediska DPPO
Plátce daně, který provozuje v tuzemsku hotel, v něm poskytuje vedle ubytovacích služeb také
stravovací služby a tzv. wellness služby. Hotel nabízí svoje služby formou balíčků, tj. zákazníkovi
je poskytnuto buď pouze ubytování, nebo ubytování včetně snídaně, dále ubytování včetně polopenze,
plné penze atd. Případně může být v balíčku zahrnuto i poskytnutí wellness služeb. Je možno v rámci
uvedených balíčků služeb účtovat sníženou sazbu 15%, protože převažující službou je ubytovaní nebo
je třeba základ daně rozdělovat podle jednotlivých služeb?
ODPOVĚĎ
Podle výkladu Generálního finančního ředitelství (GFŘ), který byl zveřejněn
v roce 2013 na webových stránkách finanční správy
(http://www.financnisprava.cz/assets/cs/
prilohy/d-seznam-dani/Ubytovani_se_stravovanim.pdf), jsou ubytovací služby v hotelích a podobných
zařízeních zařazeny v kódu 55 Klasifikace produkce CZ-CPA, který je zahrnut do služeb v příloze č. 2
k zákonu, u nichž se uplatňuje snížená sazba daně ve výši 15%. Tyto služby zahrnují zpravidla vedle
samotného ubytování, také každodenní úklid, snídaně, parkování, recepční služby, ev. další služby v
případě, že jsou poskytovány jedním subjektem a jsou zahrnuty v ceně ubytování a může je bez rozdílu
využívat každý ubytovaný host, aniž by za ně zvlášť platil. Znamená to, že poskytování těchto služeb
je součástí ceny ubytování bez ohledu na to, zda si jejich poskytnutí host vyžádal, zda je využije
či nikoliv.
Pokud však jde o další služby, je nutné posoudit, zda souvisí s ubytováním
jako jednotné plnění nebo zda jde o samostatně poskytnuté služby. Podle právního názoru GFŘ se při
kombinování stravovacích služeb se službami ubytovacími ať již formou polopenze nebo plné penze
jedná o dvě samostatné služby, tj. stravování a ubytování. Podle názoru GFŘ nelze stravování
považovat za plnění vedlejší ve vztahu k ubytování jako plnění hlavnímu. Jako plnění vedlejší k
ubytování je tedy možno považovat snídani zahrnutou v ceně ubytování, ale nikoliv další poskytnuté
stravovací služby, které může využívat každý ubytovaný host, i když za ně nemusí zvlášť platit. O
cenu za poskytnuté hostem vybrané stravování ve formě polopenze či plné penze je prakticky navýšena
cena za služby ubytovacího zařízení. Znamená to, že při poskytnutí ubytování spolu s polopenzí či
plnou penzí se základ daně ve smyslu výše uvedeného rozdělí tak, že u ubytování se uplatní snížená
sazba daně a u stravování se uplatní sazba daně základní.
U poskytování wellness balíčků, kdy je hotelem poskytováno ubytování spolu
se stravováním a dalšími wellness službami, nejde podle názoru GFŘ také o služby vedlejší, které
souvisí se službou hlavní, kterou je ubytování. Tyto služby jsou službami samostatnými, neposkytují
se každému ubytovanému hostovi v souvislosti s ubytováním a jako samostatné musí být také
posuzovány. Základ daně se proto rozdělí obdobně jako při poskytování polopenze nebo plné penze, tj.
ubytování se zdaní sníženou sazbou daně a masážní, sportovní a další služby (např. pronájem
sportovního vybavení) se zdaní příslušnou sazbou daně.
Fyzická osoba, která je plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, vystavila dne 30.12.2014 několik
opravných daňových dokladů na smluvní
bonus
za odběr zboží za 4. čtvrtletí 2014. Hned dne 30.12.2014
odešly úhrady těchto opravných daňových dokladů z účtu fyzické osoby. Do firem odběratelů však byl
opravný daňový doklad doručen poštou až začátkem ledna 2015. Ve kterém zdaňovacím období má fyzická
osoba jako dodavatel zahrnout tyto opravné daňové doklad doklady do přiznání DPH?ODPOVĚĎ
Podle § 42 odst. 3 zákona o
DPH je oprava základu daně a výše daně chápána jako samostatné zdanitelné plnění, které se
považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou
základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu. Jestliže plátce touto opravou snižuje daň na
výstupu a při uskutečnění původního plnění či poskytnutí úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat
daň, měl povinnost vystavit daňový doklad, provádí opravu ve zdaňovacím období, kdy příjemce
původního plnění obdržel opravný daňový doklad. V uvedeném případě to tedy znamená, že opravu
základu daně ve vztahu k firmám, jimž došel daňový doklad až v lednu 2015, může plátce jako
dodavatel provést až v daňovém přiznání za měsíc leden 2015.
Firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně dodala zboží do Maďarska jako jiného členského
státu. Odběratelem zboží je firma, která je osobou registrovanou k dani v Maďarsku. Na tuto
maďarskou firmu je dodavatelem vystavena faktura. Zboží je však na základě dohody s maďarským
odběratelem přepraveno přímo do Francie. Je možno v tomto případě uplatnit osvobození od daně s
nárokem na odpočet daně podle § 64 zákona o
DPH?
ODPOVĚĎ
Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle
§ 64 zákona o DPH, je-li zboží dodáno osobě
registrované k dani v jiném členském státě a je prokazatelně odesláno nebo přepraveno z tuzemska
plátcem nebo jeho pořizovatelem. Pro osvobození od daně není tedy podstatné, zda bude uvedené zboží
přepraveno do Maďarska či jiného členského státu např. Francie. Pokud tedy plátce může prokázat, že
zboží bylo přepraveno z tuzemska do Francie a fakturováno osobě registrované k dani v Maďarsku, jsou
podmínky pro osvobození od daně splněny. Povinnost přiznat daň při pořízení zboží ve Francii bude
vznikat obecně osobě registrované k dani v Maďarsku, pokud nebudou touto osobou splněny podmínky pro
osvobození od daně ve Francii v rámci zjednodušeného postupu formou třístranného obchodu.
Firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, provádí pro stavební firmy na stavbách v
tuzemsku geodetické práce. Uplatní se u těchto geodetických prací vztahujících se k výstavbě v
tuzemsku přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění?
ODPOVĚĎ
Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění se podle
§ 92e zákona o DPH uplatní u stavebních a
montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Geodetické
práce nejsou stavebními ani montážními pracemi a jsou zařazeny v číselném kódu klasifikace CZ-CPA
71.12.34, a proto se na ně režim přenesení daňové povinnosti nevztahuje. Plátce, který poskytuje
jinému plátci pouze geodetické práce, je tedy účtuje standardně včetně DPH v základní sazbě daně ve
výši 21%. Pro plátce, který provádí stavební práce a který nakoupí jako subdodávku od jiného plátce
geodetické práce, jsou geodetické práce vedlejším výdajem, který zahrne do základu daně za prováděné
stavební práce. Pouze v rámci základu daně za stavební práce, které podléhají režimu přenesení
daňové povinnosti, budou i náklady na geodetické práce vztahující se k výstavbě podléhat režimu
přenesení daňové povinnosti.
Firma, která je osobou registrovanou k dani se sídlem na Slovensku, fakturuje firmě se sídlem v
tuzemsku, která je také plátcem daně, službu spočívající v revizi strojního zařízení. Tato revize je
slovenskou firmou prováděna na Slovensku. Bude tato služba osvobozena od daně nebo jí bude slovenská
firma účtovat včetně slovenské DPH? Jak vykáže přijetí takové služby česká forma v přiznání k
DPH?
ODPOVĚĎ
V uvedeném případě se jedná o službu, u níž se určí místo plnění podle
§ 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle tzv.
základního pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, které
vyplývá z článku 44 směrnice o DPH. Podle
tohoto pravidla je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba
své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že pro slovenskou firmu, která je plátcem daně na
Slovensku, bude místo plnění podle sídla příjemce služby v České republice. Slovenská firma by tedy
měla revizi strojního zařízení firmě, která je plátcem se sídlem v České republice účtovat bez DPH,
protože místo plnění je podle sídla příjemce v České republice. Česká firma jako příjemce služby
musí podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH
přiznat daň z této přijaté služby v tuzemsku a návazně ji vzniká za splnění podmínek uvedených v
§ 72 a §
73 zákona o DPH nárok na odpočet daně. Daň přizná česká firma v řádku 5 přiznání k DPH za
zdaňovací období, kdy byla služba poskytnuta a nárok na odpočet daně může uplatnit ve stejném
zdaňovacím období v řádku 43 přiznání k DPH.
Firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, se chce zbavit neprodejného zboží, kterým jsou
ocelové trubky a profily. Tyto výrobky jsou neprodejné z důvodu poškození nebo se jedná o odřezky,
které firma prodává do šrotu. Jak má v těchto případech postupovat při uplatnění DPH na vstupu nutné
se pak vypořádat s uplatněným odpočtem DPH na výstupu a na vstupu?
ODPOVĚĎ
Plátce je podle § 72 odst. 1
zákona o DPH oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci
svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely, tj. zejména pro uskutečňování
zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, pro plnění s místem plnění mimo
tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku. Pokud tedy
plátce pořídil uvedené zboží (ocelové trubky a profily) pro výše uvedené účely, měl při jejich
pořízení nárok na odpočet daně. V souvislosti s prodejem odřezků či poškozených kusů těchto výrobků,
nevzniká podle mého názoru důvod ke změně dříve uplatněného odpočtu. Při prodeji železného šrotu
jinému plátci se jedná o zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, které plátce vykáže
v ř. 25 přiznání k DPH jako plnění s nárokem na odpočet daně. Daň z nakoupeného železného šrotu
přizná plátce, který železný šrot vykoupil
Fyzická osoba, která plátcem daně, obdržela od německého podnikatele objednávku na poskytnutí
software. Po realizaci objednávky bude fyzická osoba vystavovat fakturu. Německý podnikatel není
uveden v registru osob registrovaných k dani. Znamená to, že na faktuře musí podnikatel uvést
DPH?
ODPOVĚĎ
V uvedeném případě se jedná o poskytnutí služby osobě povinné k dani, u
které se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o
DPH. To znamená, že místem plnění je místo, kde má příjemce služby své sídlo. Místo plnění je
tedy v Německu a poskytnutí služby nepodléhá DPH v České republice a daň by měl přiznat ve své zemi
příjemce služby na principu reverse-charge. Podle výkladu Ministerstva financí je důkazní břemeno,
že příjemce služby je osobou povinnou k dani, na daňovém subjektu. Pokud tedy není uvedený
podnikatel uveden v registru osob registrovaných k dani, měl by mít plátce jiné důkazní prostředky
např. výpis z obchodního rejstříku, potvrzení finančního úřadu z Německa nebo alespoň čestné
prohlášení uvedeného podnikatele, že je osobou povinnou k dani. Pokud tedy plátce vykáže uvedenou
službu v řádku 26 přiznání k DPH jako službu s místem plnění mimo tuzemsko a nepřizná daň a nebude
schopen uvedenými důkazními prostředky v případě kontroly prokázat správci daně, že příjemce služby
je osobou povinnou k dani, bude mu hrozit doměření daně.
Firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, obdržela fakturu od slovenské firmy, která je
na Slovensku plátcem daně za provizi z prodaného zboží. Faktura je vystavena slovenskou firmou bez
daně. Vzniká české firma z přijaté služby povinnost přiznat daň a zároveň také nárok na odpočet
daně?
ODPOVĚĎ
V uvedeném případě se z hlediska české firmy, která je plátcem daně se
sídlem v tuzemsku, jedná o přijetí služby, u níž se určí místo plnění podle
§ 9 odst. 1 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce je
místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba jako příjemce
služby své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění je v České republice podle sídla
plátce jako příjemce služby. Prakticky to znamená, že slovenský plátce bude takovou službu oprávněně
účtovat bez DPH a daň z této služby na principu reverse-charge přizná v tuzemsku česká firma, a to k
datu jejího poskytnutí. Jedná se o službu v základní sazbě 21%, z níž se daň přiznává v řádku 5
přiznání k DPH a nárok na odpočet daně se uplatní v řádku 43 přiznání k DPH.
Firma, která je plátcem, je příjemcem služeb veterinárních lékařů. Při ošetření zvířat
veterinární lékaři poskytují léky a zdravotnické prostředky. Firma se setkává s rozdílným způsobem
účtování těchto služeb z hlediska uplatnění sazeb DPH. Někteří veterináři vystavují daňový doklad,
na němž jsou uvedeny tři základy a sazby daně, tj. pro léky 10%, zdravotnické prostředky 15% a
službu 21%. Jiní veterináři vystavují daňový doklad s jedním základem a sazbou daně ve výši 21%.
Který z uvedených postupů je v souladu se zákonem o
DPH?
ODPOVĚĎ
Podle § 36 odst. 3 písm. d)
zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí služby i materiál přímo související s
poskytovanou službou. Z toho podle mého názoru vyplývá, že plátce musí do základu daně za
veterinární službu, která podléhá základní sazbě daně 21%, zahrnout i léky a zdravotnický materiál.
Z toho vyplývá, že správně postupuje veterinární lékař, který vystaví jeden daňový doklad se
základní sazbou daně 21% a touto sazbou zdaní jak svůj zdravotní výkon, tak i související léky a
zdravotnické prostředky. Plátce, který uměle rozdělí základ daně, zkracuje daň a zjistí-li tuto
skutečnost správce daně, doměří mu ji.
Vzdělávací agentura má živnostenské oprávnění na vzdělávací činnost a provádí vzdělávací kurzy
pro techniky provádějící technické kontroly motorových vozidel. Provádění tohoto školení účtuje se
základní sazbou daně ve výši 21%. Vzdělávací agentura získala akreditaci ministerstva školství na
rekvalifikační kurz. Má ho fakturovat s DPH nebo se jedná o plnění osvobozená od daně bez nároku na
odpočet daně?
ODPOVĚĎ
Vzdělávací činnosti jsou obecně pro účely
zákona o DPH poskytováním služeb, na které se vztahuje
základní sazba daně ve výši 21%. U výchovných a vzdělávacích činností uvedených v
§ 57 zákona o DPH se uplatňuje osvobození od daně
bez nároku na odpočet daně. Toto osvobození je povinné, tj. plátce, který uskutečňuje některou z
činností uvedených v § 57 zákona o DPH, ji nemůže
zdaňovat a uplatňovat vůči ní nárok na odpočet daně. Osvobození od daně bez nároku na odpočet
fakticky znamená, že se u těchto plnění neuplatňuje daň na výstupu a nelze uplatnit nárok na odpočet
daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním. Podle
§ 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH je od daně
osvobozena činnost prováděná za účelem rekvalikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k
provádění rekvalifikace podle příslušných předpisů. Dále také rekvalifikace poskytovaná osobami,
které ji provádí k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné
způsobilosti pro výkon pracovní činnosti podle příslušných předpisů, pokud tyto osoby mají
akreditované vzdělávací programy. Akreditovanými zařízeními jsou podle vyhlášky č.
524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, zařízení pověřená Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy k provádění rekvalifikace pro vymezenou pracovní činnost podle
vzdělávacího programu a k vydávání osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.
Firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, osazuje desky plošných spojů procesory, a
vyrábí finální výrobek, který je řídící jednotka. Tyto řídící jednotky firma prodává odběrateli,
který je plátcem daně a který řídící jednotky zamontuje do svého finálního výrobku. Uplatní se v
uvedených případech režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění podle
§ 925f zákona o DPH a navazujícího prováděcího
nařízení vlády č. 361/2014 Sb.?
ODPOVĚĎ
Podle § 92f odst. 1 zákona o
DPH se při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu
plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnost, pokud tak vláda stanoví svým prováděcím
nařízením č. 361/2014 Sb. Podle tohoto nařízení se s
účinností od 1.4.2015 uplatní režim přenesení daňové povinnosti při dodání vybraného zboží, pokud
celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 000 Kč, tj.
prakticky fakturovaná částka za zdanitelné plnění převýší částku 100 000 Kč bez daně. Tímto vybraným
zbožím se rozumí také integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky,
uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito
obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele. Prakticky to
znamená, že plátce použije režim přenesení daňové povinnosti, pokud dodává některý z uvedených
výrobků jinému plátci a fakturovaná částka za zdanitelné plnění překročí částku 100 000 Kč bez daně.
Pokud však plátce dodává jiný výrobek, jehož součástí se stal některý z výše uvedených vybraných
výrobků, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. V případě pochybností, zda se jedná či
nejedná o vybraný výrobek je možno využít postup podle
§ 92f odst. 2 zákona o DPH. Podle tohoto
odstavce se uplatní zásada, podle níž mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce,
pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně, tj. v dobré víře za to, že příslušné
zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle
§ 92f odst. 1 zákona o DPH, a tento režim k
tomuto plnění ve shodě použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu
přenesení daňové povinnosti.
Společnost s r. o., plátce DPH, svoji polovinu domu zrekonstruovalo a provozuje zde autoservis.
Může si s. r. o. zahrnout celé odpisy technického zhodnocení do nákladů a uplatnit nárok na odpočet
DPH z veškerých nákladů na rekonstrukci? Jak v dalších letech postupovat u oprav do 40 000 Kč
provedených pouze v části patřící s. r. o. z hlediska daně z příjmu a z hlediska DPH? Jaká má být u
těchto oprav uplatňována sazba DPH?
ODPOVĚĎ z hlediska DPH
Jedná-li se o podílové spoluvlastnictví, plátce může obecně uplatnit nárok
na odpočet daně v poměrné výši § 75 zákona o DPH
odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Pokud by bylo dohodou spoluvlastníků stanoveno, kterou
část domu fyzicky využívá plátce pro své podnikání, bylo by podle mého názoru možno u stavebních a
montážních prací spojených s rekonstrukcí této části domu nárok na odpočet daně uplatnit za podmínek
uvedených v § 72 a
§ 73 zákona o DPH.
U oprav prováděných pouze v části domu, kterou bude využívat plátce pro své
podnikání, bude možno nárok na odpočet daně uplatnit za podmínek uvedených v
§ 72 a §
73 zákona o DPH.
Pokud dům splňuje definici rodinného domu podle
§ 48 zákona o DPH, uplatní se stavebních a
montážních prací spojených s jeho rekonstrukcí snížená sazba daně ve výši 15%. Rodinným domem pro
účely zákona o DPH se podle tohoto ustanovení rozumí
stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé
bydlení a je k tomuto účelu určena. Pokud dům nesplňuje definici rodinného domu podle
§ 48 zákona o DPH, uplatní se stavebních a
montážních prací spojených s jeho rekonstrukcí základní sazba daně ve výši 21%.
ODPOVĚĎ z hlediska DPPO
Ing. Ludmila Dvořáčková
Podle § 29 odst. 5 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDP“), platí, že vstupní cenou hmotného majetku ve
spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle
§ 29 odst. 1 ZDP ve výši hodnoty jeho
spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve
spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického
podílu.
Pokud tedy společnost s ručením omezeným má spoluvlastnický podíl ve výši
50%, provedla na hmotném majetku technické zhodnocení ve výši 200 000 Kč, pak zvýší vstupní cenu
hmotného majetku o 100 000 Kč. Zároveň vzniká této právnické osobě pohledávka ve výši 100 000 Kč za
druhým spoluvlastníkem – fyzické osobě nepodnikateli.