Dotazy a odpovědi: Daň z přidané hodnoty

ODPOVĚĎ

Podle výkladu Generálního finančního ředitelství (GFŘ), který byl zveřejněn v roce 2013 na webových stránkách finanční správy (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/ prilohy/d-seznam-dani/Ubytovani_se_stravovanim.pdf), jsou ubytovací služby v hotelích a podobných zařízeních zařazeny v kódu 55 Klasifikace produkce CZ-CPA, který je zahrnut do služeb v příloze č. 2 k zákonu, u nichž se uplatňuje snížená sazba daně ve výši 15%. Tyto služby zahrnují zpravidla vedle samotného ubytování, také každodenní úklid, snídaně, parkování, recepční služby, ev. další služby v případě, že jsou poskytovány jedním subjektem a jsou zahrnuty v ceně ubytování a může je bez rozdílu využívat každý ubytovaný host, aniž by za ně zvlášť platil. Znamená to, že poskytování těchto služeb je součástí ceny ubytování bez ohledu na to, zda si jejich poskytnutí host vyžádal, zda je využije či nikoliv.

Pokud však jde o další služby, je nutné posoudit, zda souvisí s ubytováním jako jednotné plnění nebo zda jde o samostatně poskytnuté služby. Podle právního názoru GFŘ se při kombinování stravovacích služeb se službami ubytovacími ať již formou polopenze nebo plné penze jedná o dvě samostatné služby, tj. stravování a ubytování. Podle názoru GFŘ nelze stravování považovat za plnění vedlejší ve vztahu k ubytování jako plnění hlavnímu. Jako plnění vedlejší k ubytování je tedy možno považovat snídani zahrnutou v ceně ubytování, ale nikoliv další poskytnuté stravovací služby, které může využívat každý ubytovaný host, i když za ně nemusí zvlášť platit. O cenu za poskytnuté hostem vybrané stravování ve formě polopenze či plné penze je prakticky navýšena cena za služby ubytovacího zařízení. Znamená to, že při poskytnutí ubytování spolu s polopenzí či plnou penzí se základ daně ve smyslu výše uvedeného rozdělí tak, že u ubytování se uplatní snížená sazba daně a u stravování se uplatní sazba daně základní.

U poskytování wellness balíčků, kdy je hotelem poskytováno ubytování spolu se stravováním a dalšími wellness službami, nejde podle názoru GFŘ také o služby vedlejší, které souvisí se službou hlavní, kterou je ubytování. Tyto služby jsou službami samostatnými, neposkytují se každému ubytovanému hostovi v souvislosti s ubytováním a jako samostatné musí být také posuzovány. Základ daně se proto rozdělí obdobně jako při poskytování polopenze nebo plné penze, tj. ubytování se zdaní sníženou sazbou daně a masážní, sportovní a další služby (např. pronájem sportovního vybavení) se zdaní příslušnou sazbou daně.

ODPOVĚĎ

Podle § 42 odst. 3 zákona o DPH je oprava základu daně a výše daně chápána jako samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu. Jestliže plátce touto opravou snižuje daň na výstupu a při uskutečnění původního plnění či poskytnutí úplatu, z níž vznikla povinnost přiznat daň, měl povinnost vystavit daňový doklad, provádí opravu ve zdaňovacím období, kdy příjemce původního plnění obdržel opravný daňový doklad. V uvedeném případě to tedy znamená, že opravu základu daně ve vztahu k firmám, jimž došel daňový doklad až v lednu 2015, může plátce jako dodavatel provést až v daňovém přiznání za měsíc leden 2015.

ODPOVĚĎ

Dodání zboží do jiného členského státu je osvobozeno od daně podle § 64 zákona o DPH, je-li zboží dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě a je prokazatelně odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo jeho pořizovatelem. Pro osvobození od daně není tedy podstatné, zda bude uvedené zboží přepraveno do Maďarska či jiného členského státu např. Francie. Pokud tedy plátce může prokázat, že zboží bylo přepraveno z tuzemska do Francie a fakturováno osobě registrované k dani v Maďarsku, jsou podmínky pro osvobození od daně splněny. Povinnost přiznat daň při pořízení zboží ve Francii bude vznikat obecně osobě registrované k dani v Maďarsku, pokud nebudou touto osobou splněny podmínky pro osvobození od daně ve Francii v rámci zjednodušeného postupu formou třístranného obchodu.

ODPOVĚĎ

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění se podle § 92e zákona o DPH uplatní u stavebních a montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43. Geodetické práce nejsou stavebními ani montážními pracemi a jsou zařazeny v číselném kódu klasifikace CZ-CPA 71.12.34, a proto se na ně režim přenesení daňové povinnosti nevztahuje. Plátce, který poskytuje jinému plátci pouze geodetické práce, je tedy účtuje standardně včetně DPH v základní sazbě daně ve výši 21%. Pro plátce, který provádí stavební práce a který nakoupí jako subdodávku od jiného plátce geodetické práce, jsou geodetické práce vedlejším výdajem, který zahrne do základu daně za prováděné stavební práce. Pouze v rámci základu daně za stavební práce, které podléhají režimu přenesení daňové povinnosti, budou i náklady na geodetické práce vztahující se k výstavbě podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.

ODPOVĚĎ

V uvedeném případě se jedná o službu, u níž se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle tzv. základního pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, které vyplývá z článku 44 směrnice o DPH. Podle tohoto pravidla je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že pro slovenskou firmu, která je plátcem daně na Slovensku, bude místo plnění podle sídla příjemce služby v České republice. Slovenská firma by tedy měla revizi strojního zařízení firmě, která je plátcem se sídlem v České republice účtovat bez DPH, protože místo plnění je podle sídla příjemce v České republice. Česká firma jako příjemce služby musí podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH přiznat daň z této přijaté služby v tuzemsku a návazně ji vzniká za splnění podmínek uvedených v § 72 a § 73 zákona o DPH nárok na odpočet daně. Daň přizná česká firma v řádku 5 přiznání k DPH za zdaňovací období, kdy byla služba poskytnuta a nárok na odpočet daně může uplatnit ve stejném zdaňovacím období v řádku 43 přiznání k DPH.

ODPOVĚĎ

Plátce je podle § 72 odst. 1 zákona o DPH oprávněn uplatnit odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro vyjmenované účely, tj. zejména pro uskutečňování zdanitelných plnění, osvobozených plnění s nárokem na odpočet daně, pro plnění s místem plnění mimo tuzemsko, u nichž by měl plátce nárok na odpočet, pokud by se uskutečnila v tuzemsku. Pokud tedy plátce pořídil uvedené zboží (ocelové trubky a profily) pro výše uvedené účely, měl při jejich pořízení nárok na odpočet daně. V souvislosti s prodejem odřezků či poškozených kusů těchto výrobků, nevzniká podle mého názoru důvod ke změně dříve uplatněného odpočtu. Při prodeji železného šrotu jinému plátci se jedná o zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, které plátce vykáže v ř. 25 přiznání k DPH jako plnění s nárokem na odpočet daně. Daň z nakoupeného železného šrotu přizná plátce, který železný šrot vykoupil

ODPOVĚĎ

V uvedeném případě se jedná o poskytnutí služby osobě povinné k dani, u které se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. To znamená, že místem plnění je místo, kde má příjemce služby své sídlo. Místo plnění je tedy v Německu a poskytnutí služby nepodléhá DPH v České republice a daň by měl přiznat ve své zemi příjemce služby na principu reverse-charge. Podle výkladu Ministerstva financí je důkazní břemeno, že příjemce služby je osobou povinnou k dani, na daňovém subjektu. Pokud tedy není uvedený podnikatel uveden v registru osob registrovaných k dani, měl by mít plátce jiné důkazní prostředky např. výpis z obchodního rejstříku, potvrzení finančního úřadu z Německa nebo alespoň čestné prohlášení uvedeného podnikatele, že je osobou povinnou k dani. Pokud tedy plátce vykáže uvedenou službu v řádku 26 přiznání k DPH jako službu s místem plnění mimo tuzemsko a nepřizná daň a nebude schopen uvedenými důkazními prostředky v případě kontroly prokázat správci daně, že příjemce služby je osobou povinnou k dani, bude mu hrozit doměření daně.

ODPOVĚĎ

V uvedeném případě se z hlediska české firmy, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, jedná o přijetí služby, u níž se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba jako příjemce služby své sídlo. V uvedeném případě to znamená, že místo plnění je v České republice podle sídla plátce jako příjemce služby. Prakticky to znamená, že slovenský plátce bude takovou službu oprávněně účtovat bez DPH a daň z této služby na principu reverse-charge přizná v tuzemsku česká firma, a to k datu jejího poskytnutí. Jedná se o službu v základní sazbě 21%, z níž se daň přiznává v řádku 5 přiznání k DPH a nárok na odpočet daně se uplatní v řádku 43 přiznání k DPH.

ODPOVĚĎ

Podle § 36 odst. 3 písm. d) zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou. Z toho podle mého názoru vyplývá, že plátce musí do základu daně za veterinární službu, která podléhá základní sazbě daně 21%, zahrnout i léky a zdravotnický materiál. Z toho vyplývá, že správně postupuje veterinární lékař, který vystaví jeden daňový doklad se základní sazbou daně 21% a touto sazbou zdaní jak svůj zdravotní výkon, tak i související léky a zdravotnické prostředky. Plátce, který uměle rozdělí základ daně, zkracuje daň a zjistí-li tuto skutečnost správce daně, doměří mu ji.

ODPOVĚĎ

Vzdělávací činnosti jsou obecně pro účely zákona o DPH poskytováním služeb, na které se vztahuje základní sazba daně ve výši 21%. U výchovných a vzdělávacích činností uvedených v § 57 zákona o DPH se uplatňuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Toto osvobození je povinné, tj. plátce, který uskutečňuje některou z činností uvedených v § 57 zákona o DPH, ji nemůže zdaňovat a uplatňovat vůči ní nárok na odpočet daně. Osvobození od daně bez nároku na odpočet fakticky znamená, že se u těchto plnění neuplatňuje daň na výstupu a nelze uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním. Podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o DPH je od daně osvobozena činnost prováděná za účelem rekvalikace poskytovaná osobami, které získaly akreditaci k provádění rekvalifikace podle příslušných předpisů. Dále také rekvalifikace poskytovaná osobami, které ji provádí k získání kvalifikačních požadavků podle státních norem nebo k získání odborné způsobilosti pro výkon pracovní činnosti podle příslušných předpisů, pokud tyto osoby mají akreditované vzdělávací programy. Akreditovanými zařízeními jsou podle vyhlášky č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání, zařízení pověřená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k provádění rekvalifikace pro vymezenou pracovní činnost podle vzdělávacího programu a k vydávání osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností.

ODPOVĚĎ

Podle § 92f odst. 1 zákona o DPH se při dodání zboží nebo poskytnutí služby uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnost, pokud tak vláda stanoví svým prováděcím nařízením č. 361/2014 Sb. Podle tohoto nařízení se s účinností od 1.4.2015 uplatní režim přenesení daňové povinnosti při dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 000 Kč, tj. prakticky fakturovaná částka za zdanitelné plnění převýší částku 100 000 Kč bez daně. Tímto vybraným zbožím se rozumí také integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky, uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 8542 31 a desky plošných spojů osazené těmito obvody, které jsou dodávány ve stavu před zabudováním do výrobků pro konečné uživatele. Prakticky to znamená, že plátce použije režim přenesení daňové povinnosti, pokud dodává některý z uvedených výrobků jinému plátci a fakturovaná částka za zdanitelné plnění překročí částku 100 000 Kč bez daně. Pokud však plátce dodává jiný výrobek, jehož součástí se stal některý z výše uvedených vybraných výrobků, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. V případě pochybností, zda se jedná či nejedná o vybraný výrobek je možno využít postup podle § 92f odst. 2 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce se uplatní zásada, podle níž mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně, tj. v dobré víře za to, že příslušné zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92f odst. 1 zákona o DPH, a tento režim k tomuto plnění ve shodě použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.

ODPOVĚĎ z hlediska DPH

Jedná-li se o podílové spoluvlastnictví, plátce může obecně uplatnit nárok na odpočet daně v poměrné výši § 75 zákona o DPH odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Pokud by bylo dohodou spoluvlastníků stanoveno, kterou část domu fyzicky využívá plátce pro své podnikání, bylo by podle mého názoru možno u stavebních a montážních prací spojených s rekonstrukcí této části domu nárok na odpočet daně uplatnit za podmínek uvedených v § 72 a § 73 zákona o DPH.

U oprav prováděných pouze v části domu, kterou bude využívat plátce pro své podnikání, bude možno nárok na odpočet daně uplatnit za podmínek uvedených v § 72 a § 73 zákona o DPH.

Pokud dům splňuje definici rodinného domu podle § 48 zákona o DPH, uplatní se stavebních a montážních prací spojených s jeho rekonstrukcí snížená sazba daně ve výši 15%. Rodinným domem pro účely zákona o DPH se podle tohoto ustanovení rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Pokud dům nesplňuje definici rodinného domu podle § 48 zákona o DPH, uplatní se stavebních a montážních prací spojených s jeho rekonstrukcí základní sazba daně ve výši 21%.

ODPOVĚĎ z hlediska DPPO

Ing. Ludmila Dvořáčková

Podle § 29 odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), platí, že vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle § 29 odst. 1 ZDP ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.

Pokud tedy společnost s ručením omezeným má spoluvlastnický podíl ve výši 50%, provedla na hmotném majetku technické zhodnocení ve výši 200 000 Kč, pak zvýší vstupní cenu hmotného majetku o 100 000 Kč. Zároveň vzniká této právnické osobě pohledávka ve výši 100 000 Kč za druhým spoluvlastníkem – fyzické osobě nepodnikateli.