Změny v právní úpravě smlouvy o dílo

Vydáno: 64 minut čtení

Přestože jsme ke zpracování tohoto tématu pro různé publikační zdroje oslovováni poměrně často, rádi jsme zpracovali náš dnešní příspěvek. Navazujeme v něm ostatně na naše předchozí uveřejněné poznatky.

Změny v právní úpravě smlouvy o dílo
prof. JUDr.
Karel
Marek
CSc.
V současné době je možno říci, že obchodní zákoník, tj. zákon č. 513/1991 Sb. (dnes ve znění jeho novel) účinný k 1.1.1992, resp. jeho ustanovení, budou ještě po určitou dobu realizována a aplikována (viz § 3028 nového občanského zákoníku).
Nový občanský zákoník vydaný pod č. 89/2012 Sb., u kterého je dnes stanovena účinnost k 1.1.2014, je pak již předpisem platným a je tedy třeba se v současné době také zajímat o jeho obsah. Přitom je třeba vycházet i z obchodních zvyklostí, které se v praxi uplatňují. U stavebních i strojně-technologických dodávek se bohatě uplatňují a s jejich uplatněním se počítá i v novém občanském zákoníku (dále také „NOZ“).
Smlouva o dílo je upravena v obchodním zákoníku v § 536 až 565. Řadíme ji mezi „obchody relativní“, tzn., že při jejím obecném užití půjde o závazkový vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti tak, jak to stanoví § 261 odst. 1 obchodního zákoníku. Obecně se široce využívá této smlouvy i v závazkových vztazích podle ustanovení § 261 odst. 2; připomeňme, že podle tohoto ustanovení se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb (například při výstavbě a rekonstrukci stavebních objektů). K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.
Ustanovení § 262 obchodního zákoníku umožňuje také pro závazkový vztah uzavřený jako smlouvu o dílo dohodu stran o užití obchodního zákoníku i pro případy, kdy by se jinak nejednalo o obchodněprávní vztah dle § 261.
Co se týká právní úpravy v NOZ, je pak zcela zřejmé, že se vychází (s některými změnami) z dnešní úpravy v obchodním zákoníku.
Dílo je podle důvodové zprávy NOZ pojato jako činnost (práce), přičemž práce jako plnění smlouvy o dílo se od práce poskytované zaměstnancem na základě pracovní smlouvy liší zejména tím, že podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnosti samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, přičemž nepodléhá ani soustavnému dozoru ani řízení objednatele.
K tomu je možno uvést, že je přitom celá řada případů, a to zejména ve výstavbě, kdy jde dnes o obchodněprávní vztah a je zde prováděn průběžně technický dozor.
Úprava v NOZ pak shodně s obchodním zákoníkem vychází z toho, že zhotovitel může pověřit k provádění díla jinou osobu (jiné osoby), odpovídá však jakoby dílo prováděl sám. Shodné mezi oběma úpravami je i to, že objednatel má právo činnost průběžně kontrolovat.
Povinnosti jsou zhotovitelem splněny zásadně dokončením díla a jeho předáním, finálním plněním povinností objednatele je zaplacení ceny.
Základní ustanovení v NOZ určuje, že zhotovitel se zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.
Oproti znění Základního ustanovení v obchodním zákoníku je tedy text obohacen o provedení na náklad a nebezpečí zhotovitele, což byl text určený v obchodním zákoníku až v ustanovení § 537, které na základní ustanovení navazovalo. Text Základního ustanovení NOZ byl pak obohacen i o zařazení povinnosti převzít dílo, která byla rovněž v obchodním zákoníku v § 537.
Jinak je v Základním ustanovení NOZ upravena cena. Určuje se, že cena díla je sjednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Připomínáme, že uzavírání smlouvy vůlí stran bez určení ceny díla nemůžeme doporučit zejména u rozsáhlé atypické průmyslové výstavby.
V obchodním zákoníku bylo určení díla vymezeno v Základním ustanovení v § 536, ve vztahu k Základnímu ustanovení kupní smlouvy § 409 a k ustanovení § 410.
V NOZ se této otázce věnuje § 2587 a určuje, že dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba nebo úprava stavby nebo její části.
Smlouva o dílo se začasté využívá právě ve výstavbě, kde je třeba zvládat pojmový aparát, který se vytvořil a kde použití příslušného pojmu s jeho daným obsahem vytvořeným jako obchodní zvyklost může být východiskem pro stanovení povinnosti některé ze smluvních stran.
Pro smlouvu o dílo podle obchodního zákoníku je předepsáno, že zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou. Formulací „na svůj náklad a nebezpečí“ je mimo jiné vyjádřeno, že pokud by nebylo dohodnuto jinak, nese rizika zvýšení nákladů na zhotovení zásadně zhotovitel (to se týká například zvýšení cen subdodávek oproti předpokladu).
Doba plnění je u smlouvy o dílo stanovena ve prospěch zhotovitele. I když bylo dílo provedeno před sjednanou dobou - platí to i pro provedení v době sjednané - je objednatel povinen provedené dílo převzít.
Doba plnění nebude mnohdy sjednávána jen jedna - celková, ale bude začasté sjednávána doba pro dílčí plnění a protiplnění. Konkrétní smlouva by měla tyto otázky upravit určitým způsobem.
Podle dohodnutého rozsahu plnění může být u dodávek pro výstavbu sjednáno, jaké předá objednatel zhotoviteli podklady, pokud bude projekty zpracovávat zhotovitel (je-li to dohodnuto, může zhotovitel zajistit i vydání stavebního povolení). Zčásti však bude také sjednáno, že příslušné projekty a stavební povolení zajistí a předá zhotoviteli objednatel.
Bude-li však jednotlivé stupně (druhy) dokumentace dodávat zhotovitel zajišťující i hmotné dodávky, lze dohodnout při možnosti dílčího plnění, jaké dokumentace předá objednateli a v jaké době. Jednotlivé druhy dokumentace přitom mohou mít dílčí doby plnění, například i pro jednotlivé stavební objekty a provozní soubory.
Vhodné je též dohodnout, v jakém místě dojde ke splnění jednotlivých projektových prací a jaká jednání mezi smluvním