Daň z příjmu fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
Otec a syn podnikají na živnostenské listy ve Sdružení fyzických osob (starý
název). Oba jsou plátci DPH. Zisk ze Sdružení si rozdělují stejným dílem. Syn, který vede daňovou
evidenci, zaměstnává svou matku na dohodu o provedení práce (DPP), max. 300 hod. v roce a do 10 000
Kč měsíčně.
Může otec svůj podíl ze zisku ve Sdružení ještě rozdělit na svou manželku
jako spolupracující osobu podílem 50:50, i když ji syn zaměstnává na DPP?
ODPOVĚĎ
Manžel na spolupracující manželku příjmy a výdaje ze samostatné činnosti
podle § 7 zákona o daních z příjmů rozdělit může, a
to i v případě, že manželka je zaměstnána u syna na dohodu o provedení práce, zákon tomu nebrání.
Ustanovení § 13 zákona o daních z příjmů stanoví
mimo jiné, že příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s
výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou
být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí:
a)
spolupracující manžel,
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící
domácnosti,
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.
V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje
rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50%
a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje,
činila:
1.
za
zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč
a
2.
za
každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000
Kč.
Za svoji matku syn odváděl z dohody o provedení práce v roce 2013 a 2014
srážkovou daň ve výši 15% na účet FÚ 7720. Na základě rozhodnutí US je možné daň získat zpátky.
Finanční úřad však vrácení odmítá s tím, že srážková daň se nevrací. Domnívám se, že v tomto případě
je jedno, na jaký účet byla daň zaslána.
ODPOVĚĎ
Jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti, které pobíral poplatník v roce
2013 s tím, že na zdaňovací období 2013 u plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 zákona, byl plátce daně podle v
souladu s § 6 odst. 4 zákona povinen z těchto
příjmů, jejichž úhrnná výše za kalendářní měsíc nepřesáhla částku 5 000 Kč, srazit bez přihlédnutí k
daňovým úlevám konečnou daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně
[§ 36 odst. 2 písm. p) zákona].
Do 31.12.2013 bez ohledu na skutečnost, o jakého poplatníka se jedná (např.
poživatele starobního důchodu, studenta nebo jiného poplatníka), nebylo možné u příjmů, u nichž byla
daňová povinnost vypořádána sraženou daní, uplatnit daňové úlevy a tedy ani základní slevu na
poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a)
zákona. Jedinou možností jak daňové úlevy uplatnit byl postup podle
§ 38k odst. 7 a
§ 38d odst. 4 zákona. Na základě těchto
ustanovení byl plátce daně v roce 2013 oprávněn přihlédnout dodatečně ke slevě na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona u poplatníka s
příjmy ze závislé činnosti uvedenými v § 6 odst. 4
zákona, ale jen v případě, že takový zaměstnanec nejpozději do 15.2.2014 požádal o roční zúčtování
záloh a dodatečně u tohoto plátce podepsal prohlášení k dani. Vzhledem k tomu, že tato lhůta již
uplynula, žádný poplatník s příjmy ze závislé činnosti již nemůže zpětně podepsat prohlášení k dani
na rok 2013 a dodatečně ještě uplatnit uvedenou slevu na dani u plátce daně.
Uvedenou slevu za rok 2013 nelze uplatnit ani dodatečně prostřednictvím
daňového přiznání, neboť příjmy ze závislé činnosti zdaněné konečnou daní vybíranou srážkou podle
zvláštní sazby daně v souladu s § 6 odst. 4 zákona
do daňového přiznání podaného za rok 2013 nebylo možno v souladu s
§ 5 odst. 5 a
§ 38g odst. 3 zákona zahrnout. Nový způsob
započtení daně vybírané srážkou zvláštní sazbou na celkovou daňovou povinnost poplatníka v daňovém
přiznání byl pro příjmy ze závislé činnosti uvedené v § 6
odst. 4 zákona zaveden v § 36 odst. 7
zákona až s účinností pro zdaňovací období roku 2014.
Z uvedených důvodů proto poplatníci s příjmy ze závislé činnosti uvedenými v
§ 6 odst. 4 zákona, zdaněnými konečnou srážkovou
daní, včetně poplatníků, kteří k 1.1.2013 pobírali starobní důchod, nemohou za rok 2013 dodatečně
uplatnit žádné daňové úlevy, tj. ani základní slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona, v daňovém
přiznání a nemůže tak jim být vrácen přeplatek na dani.
Zákonem č. 267/2014 Sb. bylo v
§ 10 odst. 1 písm. g) dosavadní znění „nebo
další podíl na majetku transformovaného družstva“ nahrazeno novým zněním „podíl na majetku
transformovaného družstva...“. Není nám jasné, co ve svých důsledcích tato změna znamená. Z
původního znění bylo zřejmé, že tzv. „restituční“ část majetkového podílu není ostatním příjmem a
zdanění tudíž nepodléhá, což z nového znění zcela zřejmé není.
V § 36 odst. 2 písm. o) zákona
o daních z příjmů je sice uvedeno, že zvláštní sazba daně ve výši 15% se odvání „z
vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního právního předpisu...“, z
čehož by bylo možné dovodit, že tzv. „restituční“ část majetkového podílu zdanění nepodléhá. Nicméně
se domníváme (s ohledem na výše uvedenou změnu), že by mohlo docházet k rozdílným
výkladům.
Podléhá tedy tzv. „restituční“ část majetkového podílu zdanění či
nikoliv?
ODPOVĚĎ
Počínaje rokem 2015 příjmem podle
§ 10 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů
je vypořádací podíl při zániku účasti člena v obchodní korporaci, s výjimkou společníka veřejné
obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, podíl na majetku transformovaného
družstva, vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní
kapitál
nebo těmto plněním obdobná
plnění.V návaznosti na vypuštění nadbytečného rozlišování dalšího podílu v
transformovaném družstvu v § 4 odst. 1 písm. r)
zákona, z důvodu, že právní úprava obchodní
korporace
zahrnuje od 1. ledna 2014 i právní úpravu
transformovaného družstva, tj. i tento další podíl, byl obdobně upraven i
§ 10 odst. 1 písm. g) zákona. Termín „další
podíl na majetku transformovaného družstva“ do konce roku 2014 podle tohoto ustanovení zahrnuje
počínaje rokem 2015 termín „podíl na majetku transformovaného družstva“. Uvedený další podíl na
majetku transformovaného družstva podléhá i nadále zdanění podle
§ 36 odst. 2 písm. o) zákona, tj. daní srážkou,
která činí 15%. V této souvislosti je třeba připomenout, že předmětem daně nejsou příjmy oprávněné
osoby (podle § 4 zákona č. 42/1992 Sb.) z vydání
dalšího podílu na majetku družstva plynoucí z transformace
(§ 7 zákona č. 42/1992 Sb.), pokud jsou vydány v
nepeněžní podobě.