Judikatura k technickému zhodnocení

Vydáno: 42 minut čtení

Technické zhodnocení majetku bývá častým zdrojem sporů mezi daňovými subjekty a správci daně. Judikaturou z této oblasti se zabývá následující příspěvek. Spory o technické zhodnocení jsou poměrně logické, směřují převážně do oblasti posouzení, zda jde o opravu majetku či právě o technické zhodnocení. Důvod je zřejmý - zatímco opravu je možno zahrnout do daňových nákladů v podstatě ihned, technické zhodnocení nikoli a do daňového základu se promítá někdy až desítky let.

Judikatura
k technickému zhodnocení
Ing.
Zdeněk
Burda
daňový poradce, BD Consult, s.r.o.
 
Z judikatury
 
1. Havarijní stav majetku, rozsah změny technických parametrů
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu 8 Afs 4/2012-39 ze dne 27. dubna 2012, zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí NSS 9/2012 pod č. 2653/2012.)
 
Komentář k judikátu č. 1
V daném případě šlo o výměnu potrubí, původní čyřtrubkové bylo nahrazeno za dvoutrubkové o jiné světlosti. Dle názoru soudu tak došlo ke změně parametrů a tudíž o technické zhodnocení. Pro posouzení věci pak není podstatná skutečnost, že původní potrubí bylo v havarijním stavu ani to, že daná akce byla motivována zvýšením hospodárnosti provozu celé soustavy. Soud dále došel k názoru, že není nutno, aby byla změna parametrů provedena na 100% majetku, v daném případě postačilo 73%. Přestože soud stížnosti nevyhověl, uvedl ale též, že technické zhodnocení nemusí nastat v případě, že ke změně technických parametrů dojde z důvodů přirozeného technického pokroku. Po uplynutí řady let se totiž již původní materiál nemusí vyrábět a nový obvykle mívá lepší parametry. Pokud daňový subjekt nahradí z těchto důvodů původní materiál prokazatelně nejbližším materiálem na trhu, nedojde automaticky k technickému zhodnocení.
 
Právní věty
I.
Havarijní stav hmotného majetku sám o sobě nepředurčuje, zda bude odstraněn prostou opravou nebo kvalitativně odlišným technickým zhodnocením ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. O opravu se bude jednat pouze tehdy, pokud odstranění havarijního stavu nevedlo k technickému zhodnocení.
II.
Pro určení, zda došlo k rekonstrukci majetku (§ 33 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), je třeba posoudit změnu technických parametrů ve vztahu k celku, nemusí však dojít ke změně technických parametrů u 100% daného majetku. Změna technických parametrů musí ovšem představovat dostatečně závažný zásah do majetku, který přinesl jeho technické zhodnocení.
    
Shrnutí k judikátu
V posuzované věci je sporné, zda výdaje vynaložené stěžovatelem na výměnu potrubí sekundárního rozvodu tepla byly opravou, tedy daňovým výdajem ve smyslu § 24 zákona o daních z příjmů, který bylo možno jednorázově odečíst od základu daně, či zda šlo o výdaje na rekonstrukci, a tedy technické zhodnocení ve smyslu § 33 uvedeného zákona, které podle § 25 odst. 1 písm. p) téhož zákona nelze uznat za daňové výdaje, ale lze je uplatnit pouze postupně formou daňových odpisů.
Správce daně posoudil předmětné výdaje jako technické zhodnocení (konkrétně rekonstrukci), proto je vyloučil z výdajů uplatněných stěžovatelem jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Stěžovatel naopak namítl neoprávněnost tohoto vyloučení, protože se podle něj jednalo o opravu, která byla vyvolána havarijním stavem potrubí.
Správní orgány posoudily provedené stavební práce jako rekonstrukci, kterou se podle § 33 odst. 2 zákona o daních z příjmů rozumí "zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů". Splnění první podmínky podle § 33 odst. 1 uvedeného zákona (minimální výše výdajů 40 000 Kč) nebylo sporné, protože celkové výdaje na výměnu sekundárního rozvodu tepla činily 18 939 697,80 Kč v roce 2006 a 8 391 668,52 Kč v roce 2007. Spornou zůstala otázka, zda došlo ke změně účelu stavby nebo jejích technických parametrů (druhá podmínka § 33 odst. 1 ve spojení s odstavcem 2 téhož ustanovení), a zda se jednalo o rekonstrukci, nebo opravu.
Oproti technickému zhodnocení, které přináší významnější kvalitativní a kvantitativní změny stávajícího majetku, bývá oprava pouze reprodukcí dřívějších užitných hodnot nebo drobnějším zhodnocením.
Samotný pojem "oprava" není v zákoně o daních z příjmů ani v žádném jiném daň