Od 1.1.2012 pracují zaměstnavatelé s novými podmínkami u dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. K tomuto datu se jednak zvýšila částka rozhodná pro účast na zdravotním pojištění u dohod o pracovní činnosti z dřívějších 2 000 Kč na 2 500 Kč, jednak se zaměstnanci z pohledu zdravotního pojištění staly i osoby pracující na základě dohody o provedení práce, ovšem za podmínky, že zúčtovaný příjem přesáhnul 10 000 Kč. V této souvislosti podotýkám, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů. V následujícím textu si blíže rozebereme některé situace, se kterými se u těchto dohod mohli zaměstnavatelé setkat na přelomu let 2012/2013.
Dohody a zdravotní pojištění na přelomu let 2012/2013
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad 1
Dohoda o provedení práce končí k datu 31.12.2012. V měsíci listopadu byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a v měsíci prosinci 9 000 Kč. Od 2.1.2013 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí 10 000 Kč.
Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 30.11.2012. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2013 převyšovat částku 10 000 Kč. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh. Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát (například jako uchazeč o zaměstnání), případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
Příklad 2
Dohoda o provedení práce skončila k datu 31.12.2012, příjem v prosinci činil 12 000 Kč. Počínaje dnem 14.1.2013 byla uzavřena nová dohoda o provedení práce, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2013 převýší 10 000 Kč.
V tomto případě doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na realitu, tedy jako první možnost zaměstnance k datu 14. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku, pak jej zpětně kódem "O" ke stejnému datu odhlásit. Tuto variantu preferuji. Alternativou je zaměstnace nepřihlásit, a poté, jakmile bude známa výše příjmu, zaměstnance neprodleně se zpětnou platností přihlásit, pokud taková potřeba vznikne. V takovém případě by zdravotní pojišťovna neměla plátci tento postup vytýkat, nebo jej dokonce sakncionovat, protože v době nástupu zaměstnance do zaměstnání nebylo jednoznačně známo, resp. nebylo možno předpokládat, že příjem rozhodnou částku 10 000 Kč převýší.
Příklad 3
Příjem na dohodu o provedení práce činil v roce 2012 stabilně 10 000 Kč. Tento pracovněprávní vztah byl od ledna změněn na pracovní smlouvu.
Příjem zúčtovaný na základě dohody o provedení práce nezakládal v roce 2012 povinnost placení pojistného, neboť výší dosaženého příjmu nevzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání. Co se týká pracovní smlouvy, lze za této situace z hlediska řešení pojistného vztahu konstatovat, že v podstatě není důležité, ke kterému datu je pracovní smlouva uzavřena. V takovém případě totiž platí, že zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, který je v této pracovní smlouvě uveden jako den nástupu do práce, což může být třeba i státní svátek 1.1.2013 [blíže viz ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce].
U pracovní smlouvy se odvádí pojistné z jakékoli výše zúčtovaného příjmu, případně i s přihlédnutím k povinnosti zaměstnavatele zabezpečit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že se na zaměstnance tato povinnost vztahuje. Jelikož příjem činí 10 000 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné v úhrnné výši 1 350 Kč, a zákonné minimum 8 000 Kč tak "neřeší".
Příklad 4
Dohoda o provedení práce byla sjednána na období od 1.8.2012 do 31.12.2012 s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce ledna byla na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč.
Příjem 8 000 Kč nezakládal v roce 2012 účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se (bez ohledu na minimální mzdu) z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:
-
v posledním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů "P" k datu 1.12.2012 a "O" k datu 31.12.2012,
-
podat za měsíc prosinec opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém bude navýšen počet zaměstnanců,
-
za měsíc leden 2013 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 12 000 Kč ve výši 1 620 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20.2.2013, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.
Vzhledem k tomu, že 1.1.2013 je datem, ke kterému mohli pojištěnci standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti věnovali zvýšenou pozornost. Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k uvedenému datu zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 620 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1.1.2013 přestoupil.
Příklad 5
Žena na rodičovské dovolené pracuje od září 2012 na zkrácený pracovní úvazek na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 6 000 Kč. Tato dohoda pokračuje i v roce 2013 s tím, že rodičovská dovolená je ukončena dnem 4.1.2013.
Do data 4.1.2013 je tato zaměstnankyně evidována u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát.
V souvislosti s ukončením rodičovské dovolené oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně za použití kódu "U" k datu 4.1.2013.
Z hlediska placení pojistného neplatil pro tuto osobu v měsících září až prosinci minimální vyměřovací základ a zaměstnavatel odváděl pojistné ze skutečné výše přijmu 6 000 Kč, k dopočtu do minima 8 000 Kč nebyl v tomto případě důvod. Tato situace se změnila ukončením rodičovské dovolené v měsíci lednu. V souladu s ustanovením § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být v měsíci lednu zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již nebyla registrována ve "státní" kategorii.
Tato poměrná část minima činí 6 967,74 Kč [(27 / 31) x x 8 000] a při výpočtu částky pojistného postupuje zaměstnavatel následovně:
PČ min VZ = (27 / 31) x 8000 = 6 967,74 Kč kde: PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu 27 = počet kalendářních dnů mimo "státní" kategorii měsíci lednu 2013 31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci 8 000 = výše minimální mzdy v roce 2013
To znamená, že při sazbě 13,5% z částky 6 967,74 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 941 Kč (6 967,74 x 0,135). S ohledem na příjem (6 000 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 810 Kč. Jedna třetina (270 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (540 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel postupoval v souladu se zákonem, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5% z rozdílové částky 967,74 Kč, tj. 131 Kč. Tento doplatek, tedy 131 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace, kdy by byl vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 zákoníku práce.
Z celkové částky pojistného 941 Kč zaplatí zaměstnanec 401 Kč (270 + 131) a zaměstnavatel 540 Kč. Tímto postupem je ve věci odvodu pojistného zajištěn postup podle zákona.
Příklad 6
S poživatelem starobního důchodu byla na období 1.10.2012-31.12.2012 uzavřena dohoda o pracovní činnosti s měsíčním příjmem 2 300 Kč. Tato dohoda byla obnovena k datu 1.1.2013 s příjmem 2 600 Kč, do práce nastoupil tento důchodce dne 2.1.2013.
Výší příjmu v roce 2012 nezaložila tato dohoda účast na zdravotním pojištění, proto se zaměstnavatel touto situací z pohledu zdravotního pojištění nemusel zabývat. Jelikož však částka 2 600 Kč, dohodnutá po 1.1.2013, již účast na zdravotním pojištění zakládá, musí zaměstnavatel:
-
v zákonné osmidenní lhůtě přihlásit zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny kódem "P" ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, tedy k 2.1.2013,
-
odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu.
Kdyby v měsíci lednu nebylo (například z důvodu nemoci) dosaženo částky vyměřovacího základu alespoň 2 500 Kč, provedl by zaměstnavatel storno této přihlášky kódem "O" k datu 2.1.2013 a zaměstnance by přihlásil 1. dnem toho kalendářního měsíce, ve kterém příjem dosáhne alespoň 2 500 Kč. V průběhu trvání dohody v roce 2013 by zaměstnavatel zaměstnance odhlásil na příslušný kalendářní měsíc i tehdy, kdyby příjem poklesl pod "rozhodnou" částku 2 500 Kč. Je sice pravdou, že neodhlášením by zaměstnanci nevznikl problém v souvislosti s řešením jeho pojistného vztahu, nicméně zaměstnavatel by tímto postupem porušil oznamovací povinnost.
Příklad 7
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od května 2012 na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 7 800 Kč, zaměstnavatel provádí dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Dne 10.1.2013 byl zaměstnanci přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Zaměstnavatel zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Z textu příkladu vyplývá, že zaměstnavatel i zaměstnanec splňují již v lednu podmínky pro uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Vzhledem k tomu, že v měsíci lednu není zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, po celý kalendářní měsíc, musí být v tomto případě - se zohledněním odpočtu - zajištěn odvod pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu tímto postupem:
-
při použití odpočtu od dosaženého příjmu ve výši 5 355 Kč činí rozdílová částka vyměřovacího základu 2 445 Kč (7 800 - 5 355),
-
aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet, musí být tato částka (tedy 2 445 Kč) vyšší, než poměrná část minimálního vyměřovacího základu s ohledem na 9 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec nebyl ve "státní" kategorii: [(9 / 31) x 8 000] = 2 322,58 Kč, což je splněno, tímto postupem je dodrženo ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb.,
-
z částky 2 445 Kč bude odvedeno pojistné v úhrnné výši 13,5%, tj. 331 Kč. Pokud by rozdílová částka činila méně než 2 322,58 Kč, musel by zaměstnavatel provést příslušný dopočet.