Nečinnost x nezákonný zásah

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19.12.2012, sp. zn. 2 Ans 15/2012.

www.nssoud.cz

K předpisům:

Nezákonnost zásahu lze posuzovat jen v rámci žaloby podle § 82 s. ř. s.; jen zde je soud oprávněn určit, že zásah je nebo byl nezákonný, a pokud trvá, může jej soud i zakázat (§ 87 odst. 2 s. ř. s.). V rámci žaloby na ochranu před nečinností soud zkoumá, zda správní orgán není nečinný, či zda činnost neefektivními úkony pouze nepředstírá; deklarace nezákonnosti úkonu, který má charakter zásahu, tomuto žalobnímu typu nepřísluší. Stěžovatel v podstatě požaduje, aby soud v rámci jednoho žalobního typu provedl i žalobní typ jiný, a to jako posouzení předběžné otázky. Nelze mu ani přisvědčit v názoru, že i při úspěšné zásahové žalobě by mu nezbylo, než na ochranu před nečinností žalovat následně; tento názor je pouhou spekulací. Pokud tedy krajský soud rozhodující o žalobě proti nečinnosti žalovaného dospěl k závěru, že není důvodná, neboť v jejím rámci nelze posuzovat, zda probíhající daňová kontrola je nezákonným zásahem, je třeba mu přisvědčit. Nejvyšší správní soud tak neuznal důvodnost ani kasačního důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Soudní řád správní umožňuje za určitých okolností dovolávat se soudní ochrany ještě před tím, než je vydáno konečné rozhodnutí. Nezákonnosti v postupech správců daně je se pak možno dovolávat formou nečinnostních či zásahových žalob. A byť se to na první pohled nezdá, tak je velmi nesnadné se v těchto dvou typech žalob patřičně zorientovat a použít tu správnou. To ostatně dokládá citace rozsudku, kde žalobce požadoval, aby správce daně ukončil svou nečinnost ve formě pokračujícímu prověřování jeho daňových povinností (jednalo se o postup k odstranění pochybností, který byl "překlopen" na daňovou kontrolu), a vydal platební výměr.

Dle Nejvyššího správního soudu pak byla na místě ochrana před nezákonným zásahem, jelikož postup k odstranění pochybností nemusí vždy končit vydáním platebního výměru. Stěžejním argumentem soudu pak bylo, že v případě připuštění žaloby na ochranu před nečinností by soud musel nejdříve posoudit otázku nezákonného zásahu, a teprve následně by se mohl vyjádřit k otázce nečinnosti. Takovéto sloučení dvou žalobních typů do jednoho však odmítl.