Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky

Vydáno: 34 minut čtení

Příprava a vznik zákona č. 17/2012 Sb. souvisí s realizací naplnění koncepce vytvoření jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů (dále jen „JIM“), stanovené vládou České republiky, resp. Ministerstvem financí, coby gestorem projektu JIM. Nový zákon č. 17/2012 Sb. , o Celní správě České republiky (dále jen „ZCS“), byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 5 dne 17. 1. 2012 a jeho účinnost je stanovena od 1. 1. 2013. Účinností zákona č. 17/2012 Sb. současně zaniká účinnost dosavadního zákona č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky), účinného od 1. 5. 2004.

Nový zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky
Tomáš
Hájíček
 
Koncepce právní úpravy
Na činnost celních orgánů je možné nahlížet ve dvou základních rovinách:
1.
Celní orgány působí na svěřeném úseku veřejné (státní)
správy coby správní orgány při výkonu dozorových, kontrolních a správních činností
v rámci působnosti odvětví správního práva (například správa cel a daní, ochrana duševního vlastnictví, ochrana spotřebitele, státní odborný dozor v silniční dopravě, kontrolní činnosti vykonávané v souvislosti se správou elektronického mýtného).
2.
Celní orgány působí
v postavení bezpečnostního sboru
, kdy příslušníci celní správy (coby „silového“ mocenského orgánu) jsou vybaveni celou škálou kompetencí a oprávnění k ochraně veřejného zájmu, a to jak při kontrolních činnostech v rámci provádění státního dozoru ve vymezených oblastech, tak například prostřednictvím realizace vymezených činností v rámci trestního řízení. Pro existenci a činnosti bezpečnostních sborů (kromě celní správy se jedná například o Policii České republiky či o Vězeňskou a justiční stráž) je charakteristické, že jejich příslušníci (coby fyzické osoby) jsou ve vztahu k České republice nikoliv v pracovním, ale
ve služebním poměru
, který je upraven zákonem č. 361/2003 Sb. (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a jsou zákonem zmocněni k provádění tzv. služebních zákroků, při nichž dochází
k přímému vynucování
splnění povinnosti za použití donucovacích prostředků nebo zbraně1.
V současnosti jsou
kompetence
a oprávnění celních orgánů, stanovené k výkonu celnictví2, upraveny cca 150 zákony3, přičemž se jedná zejména o působnost celních orgánů v rámci veřejné správy, tedy o realizaci správních činností (krom toho je působnost celních orgánů upravena v řadě přímo použitelných právních předpisů komunitárního práva, resp. práva Evropské unie). Dvěma základními právními předpisy (zákony), které upravují činnost celních orgánů z hlediska institucionálně organizačního a z hlediska základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a práv a povinností celníků, jsou v současné době (do 31. 12. 2012, tedy do začátku účinnosti nového zákona č. 17/2012 Sb.) zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) a zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon).
Stávající struktura základní právní úpravy kompetencí celních orgánů a oprávnění celníků (s účinností do 31. 12. 2012) je založena tak, že zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) upravuje
organizačně personální uspořádání celních orgánů, zpracovávání osobních údajů a informací a částečně základní
kompetence
(v rozsahu stanovení základních činností, delegovaných na Generální ředitelství cel, celní úřady a celní ředitelství)4. Kromě toho zákon č. 13/1993 Sb. (Celní zákon) v současně účinném znění (
do 31. 12. 2012
, do účinnosti zákona č. 17/2012 Sb.) upravuje
kromě otázek, souvisejících se správou cel (s celním řízením a s mezinárodním obchodem se třetími zeměmi)
, tyto oblasti:
*
způsoby označování Celní správy, celníků a služebních motorových vozidel (Hlava druhá Celního zákona),
*
základní povinnosti a oprávnění celníků při provádění služebních úkonů a služebních zákroků, povinnost mlčenlivosti celníků a civilních zaměstnanců Celní správy (Hlava třetí Celního zákona),
*
náhradu škody způsobené při výkonu kompetencí celních orgánů (Hlava čtvrtá celního zákona).
Nutno poznamenat, že Celní zákon před vstupem České republiky do Evropské unie, tedy do 30. 4. 2004, před účinností zákona o Celní správě České republiky č. 185/2004 Sb., upravoval taktéž organizační uspořádání Celní správy.
Novou právní úpravou, zákonem č. 17/2012 Sb., který zcela zrušuje dosavadní zákon č. 185/2004 Sb. (Zákon o Celní správě České republiky) ke dni 1. 1. 2013 (a v plném rozsahu jej nahrazuje),
dochází i ke zrušení těch ustanovení Celního zákona
(zákona č. 13/1993 Sb.),
která upravují výše uvedené oblasti
(tedy Hlavy druhé, třetí a čtvrté Celního zákona - srov. část sedmá, § 83 zákona č.