Úrok z půjčky

Společník a s. r. o. jsou prakticky vždy v roli „spojených osob“ ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP [a to bez ohledu na výši jejich podílů, podle § 66b odst. 3 písm. a) obchodního zákoníku jsou totiž společníci považováni za osoby jednající ve shodě, a tedy za osoby ovládající s. r. o.]. Ale daňová úskalí úroků z půjček od společníků mohou pramenit i odjinud. Pro daňovou uznatelnost úroků z půjček stanoví ZDP sedm podmínek neboli testů:

Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl:

Bez postihu správce daně by u půjčky mezi spojenými osobami byly pouze sjednané úroky nižší, než „obvyklé“ mezi nezávislými osobami, pokud je věřitelem:

V případě půjček od společníků pro s. r. o. jsou - podle tohoto testu - daňově „bezpečné“ úroky stejné nebo nižší, než jaké by byly sjednány mezi nezávislými subjekty. Například pokud banka v místě sídla dlužníka (s. r. o.) v dané době nabízejí obdobné produkty s úrokem cca 13 % p.a. (roční úrok). Pak by u půjčky od společníka s. r. o. měly být úroky sjednány nejvýše ve výši 13 % p.a., tedy třeba jen 5 % p.a., případně pouze symbolické 1 % p.a.; stejně tak je bezpečná bezúročná půjčka (která ani nepodléhá dani darovací u s. r. o.).

Nicméně bez šance nejsou ani naopak vyšší úroky, jen je potřeba umět je hodnověrně odůvodnit, například by se bance musel žadatel o půjčku (úvěr) zaručit nemovitým majetkem, což by si vyžádalo poměrně dlouhý čas, výdaje za znalecký posudek a zápis do katastru nemovitosti, a také značnou administrativu. Navíc za uzavření smlouvy banky obvykle požadují poplatek, stejně jako za tzv. ověření bonity klienta a za vedení úvěrového účtu. Protože společníci peníze vyplatili ihned, nežádali zajištění půjčky, ani nechtěli žádné související poplatky, mohl by být dohodnut pro věřitele (společníka) výhodnější úrok 15 % p.a., a s. r. o. by nemělo mít s daňovou účinností úroků problém, neboť prokáže, že vyšší sjednaný úrok odpovídá výhodnějším ekonomickým podmínkám půjčky.

Tento test daňové účinnosti úroků se týká pouze situace, kdy:

V těchto případech nejsou úroky u dlužníka (s. r. o.) daňově účinné již na základě účetního předpisu v jejich časovém rozlišení (podle testu 1), ale přibývá ještě dodatečná podmínka, že tyto úroky byly zaplaceny.

Dodejme, že oba testy 1 a 3 musejí být splněny současně, takže i kdyby byla sjednána splatnost úroků najednou předem, nestačilo by to pro jejich daňovou účinnost u dlužníka (s. r. o.). Jejich daňová účinnost by totiž u účtujícího s. r. o. nabíhala postupně v souladu s obvyklým účetním časovým rozlišením úroků. Věřitel, který nevede účetnictví, by v tomto případě musel zdanit veškeré inkasované úroky ihned v roce jejich přijetí.

Je-li dlužník právnickou osobou a půjčku sjednal s tzv. spojenou osobou, nejsou daňově účinné finanční výdaje (náklady), vedle úroků se dále jedná o související výdaje (náklady), včetně výdajů (nákladů) na obstarání, zpracování úvěrů, poplatků za záruky, a to ve výši finančních výdajů (nákladů) z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob v průběhu zdaňovacího období:

Vlastní je rozdíl mezi aktivy a cizími zdroji (závazky), resp. úhrn účtových skupin:

Pokud neuhrazená ztráta minulých let sníží vlastní na nulu nebo dokonce do záporných hodnot, pak budou všechny úroky, resp. finanční náklady z úvěrů a půjček od spojených osob daňově neuznatelné.

V zadání uváděný údaj o základním kapitálu tedy nestačí, nicméně u nové společnosti lze předpokládat, že její vlastní se nebude od základního kapitálu příliš lišit. Takže je nasnadě, že úhrn půjček od spojených osob (společníků) ve výši 1 300 000 Kč nepřesáhne limit čtyřnásobku vlastního kapitálu (4 x 604 000 Kč), tudíž tento test daňové účinnosti by neměl být problémem.

V případě společníka fyzické osoby je příjem z úroku z poskytnutého úvěru nebo půjčky považován za příjem z kapitálového majetku dle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP. Pozor na to, že to platí, i když dotyčná osoba samostatně podniká (OSVČ) a půjčuje peníze ze svého obchodního majetku. Tento druh příjmu nepodléhá srážkové dani, ale poplatník jej musí zahrnout do přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zdanit, aniž by mohl uplatnit jakékoli související výdaje.