Obhájení zprostředkování v daňovém řízení

Faktura za zprostředkování působí v jakémkoliv účetnictví na správce daně jako červený hadr na býka. Obhájení tohoto jevu se tak v daňovém řízení stává skutečně výzvou pro nejednoho daňového poradce. To navzdory relativně velké četnosti v praxi.

V uvedené věci pak Nejvyšší správní soud řešil otázku zprostředkování, kdy toto spočívalo pouze v poskytnutí informace o tom, že se někde koná výběrové řízení. Pro případ výhry však bylo za tuto informaci požadováno plnění ve výši několika milionů. Z pohledu správce daně pak bylo , aby za tuto neutajovanou informaci někdo zaplatil takovouto „astronomickou“ částku. Co na tom, že i při započtení provize byla zakázka zisková.

Jak je patrno z citace rozsudku, tak stěžovatel byl v celé věci úspěšný. To i při zohlednění skutečnosti, že v celé kauze mohlo dojít k porušení obchodního tajemství či zákazu nekalé soutěže. Důležitější je však deklarování faktu, že v dnešní době mají informace cenu zlata. A byť informace o mnohých zakázkách i soukromých subjektů jsou veřejně dostupné na internetu, tak není v silách všech potenciálních zájemců se o tomto dozvědět. Z důvodu zahlcenosti informacemi to ostatně je jako hledat jehlu v kupce sena. Proto i cena pouhé informace o tom, že se bude konat výběrové řízení, může v poměru k samotné ceně zakázky dosahovat významného podílu. To však nic nemění na tom, že se na straně zájemce jedná o daňově uznatelný náklad. A nebudou-li správci daně ochotni toto v řízení uznat, pak patrně bude stále častěji docházet k přesunu těchto zprostředkovatelských aktivit do šedé ekonomiky. A stát pak může být ztratný nejenom na DPH a dani z příjmu právnických osob, ale zejména na dani z příjmu fyzických osob, když tyto aktivity budou nejčastěji probíhat v hotovosti v igelitových taškách a krabicích na víno. To navzdory tomu, že se nebude jednat o korupci ani žádný jiný zákonem zakázaný postup. Riziko obhájení v daňovém řízení však bude vyšší, než riziko spojené s řešení celé věci právě touto metodou.