Rozdělení podnikání

Vydáno: 5 minut čtení
Rozdělení podnikání
Ing.
Martin
Děrgel
Manželka, fyzická osoba, vede daňovou evidenci, provozuje v nemovitosti restauraci a ubytování podle § 7 zákona o daních z příjmů. Nemovitost nabyla darem od otce za manželství, jediným vlastníkem je manželka, nemovitost nikdy nebyla zahrnuta v obchodním majetku. Manžel je spolupracující osobou své manželky. Manželé se rozhodli rozdělit podnikání. Manželka bude dál provozovat restauraci ve své nemovitosti, která nebude zahrnuta v obchodním majetku. Zruší svou živnost na ubytování. Manžel si zřídí živnost na ubytování a bude manželce na základě smlouvy o pronájmu platit nájem. Manželka tento pronájem bude zdaňovat podle § 9, jelikož se nejedná o nemovitost zařazenou do obchodního majetku. Manžel má ještě chatu, kterou má ve svém vlastnictví, nabytou před manželstvím a kterou pronajímá. Jelikož se nejedná také o nemovitost zařazenou do obchodního majetku, tak příjmy z pronájmu chaty bude zdaňovat podle § 9. Je tento postup správný? O jaké „skutečné" výdaje si může majitel nemovitosti ponížit příjmy z pronájmu (údržba, opravy, plyn, vodné, vybavení pokojů...)? Musí mít manžel živnost na penzion nebo může zdaňovat příjmy jen podle § 9 zákona o daních z příjmů?
Související předpisy:
*
§ 7 odst. 1 a 9, § 9 odst. 1 a 6, § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
*
§ 5, 6 a 56 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Především doporučuji ještě s právníkem zabývajícím se občanským právem probrat otázku placení nájemného manželem jeho manželce. Potíž je totiž v tom, že budova restaurace a penzionu patří výhradně manželce, ovšem z jakého majetku jí bude manžel nájemné platit? Především z peněz ze společného jmění manželů - nabytých za trvání manželství - patřících tedy současně i manželce. Podle mne je právně nepřípustné, aby mi někdo platil penězi, které mi již z právního hlediska patří - fakturaci mezi manžely sice nic až tak nebrání, ovšem s tím proplacením, úhradou asi bude problém, pokud si nerozdělí před notářem společné jmění.
Co se týče aktivit manžela, tak je třeba důsledně rozlišovat pronájem
alias
nájem nemovitosti nebo její části - což není živností - a poskytování ubytovací služby, která je volnou živností „Ubytovací služby“ ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností:
"55. Ubytovací služby
Poskytování ubytování ve všech ubytovacích zařízeních (např. hotel, motel, kemp, ubytovna) a v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci. V případě ubytování v bytových domech, rodinných domech nebo ve stavbách pro rodinnou rekreaci s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek) podávání snídaní ubytovaným hostům."
Podotýkám, že otázkou právního vymezení nájmů (částí) nemovitostí se již zabývaly soudy - zejména ve vztahu k problematice DPH - takže v pochybnostech je třeba konzultovat splnění definičních podmínek nájmu s právníkem zabývajícím se danou problematikou.
Pokud vše bude po právní stránce v pořádku, pak daňově nebude problém. Manžel vykáže příjmy z poskytované ubytovací služby jako své příjmy z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů a příjmy z pronájmu (své) chaty nezahrnuté do obchodního majetku jakož i z pronájmu jejího movitého vybavení jako příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů.
Jako související daňové výdaje může - v obou případech samostatně - zvolit buď jednoduše paušální, nebo skutečné, které ale musí prokázat smlouvami, doklady, účelově apod. Obecně přitom může jít o veškeré výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, ledaže zákon o daních z příjmů stanoví speciálně jiná pravidla (jako např. ohledně samostatných movitých věcí nad 40 000 Kč, která se neuplatní přímo, ale až skrze odpisy, nebo u výloh za pracovní cesty, co se týče pojistného, krácení daňové účinnosti z důvodu částečné soukromé spotřeby apod.).
Takže v rámci záznamů o příjmech a výdajích z pronájmu podle § 9 odst. 6 zákona o daních z příjmů je možno uplatnit výdaje např. za údržbu a opravy pronajímané chaty i jejího vybavení, úhrady za plyn, vodu, nákupy vybavení pokojů - nejde-li o výše zmíněný hmotný majetek (nad 40 000 Kč) apod.
Připomínám, že do limitu obratu pro účely povinné registrace k DPH se započítává nejen příjem za ubytovací službu (tj. z podnikání), ale i nájemné za pronájem chaty (předpoklad je, že se uskutečňuje soustavně), třebaže není podnikáním a je od DPH osvobozeno.