Problematika postupu k odstranění pochybností v podmínkách daňového řádu

Vydáno: 12 minut čtení

Postup k odstranění pochybností, který je v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb. , dále jen „DŘ“) zakotven v části druhé, hlavě VI Řízení a další postupy, konkrétně v § 89 a 90 , a který nahradil původní vytýkací řízení dle § 43 zákona o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb. ), je postupem při správě daní, jímž mají být odstraňovány pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení předloženého daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v něm uvedených. Patří mezi postup správce daně, který může být uplatňován pouze v tzv. nalézacím řízení (hlava IV části třetí DŘ), konkrétně ve fázi vyměřovacího a doměřovacího řízení. V tomto řízení se vztahuje na časový úsek po podání řádného, popř. dodatečného daňového tvrzení do vyměření, případně doměření daně.

Problematika postupu k odstranění pochybností v podmínkách daňového řádu
PhDr.
Jitka
Fučíková
 
Kdy zahájit postup k odstranění pochybností
Po podání daňového tvrzení, ať už řádného či dodatečného, správce daně v průběhu vyměřovacího, popř. doměřovacího řízení prověřuje údaje obsažené v konkrétním přiznání, neboť jeho povinností je, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daně byly zjištěny co nejúplněji.
V případě, že nemá pochybnosti o předloženém přiznání a údaje v něm uvedené plně akceptuje, vyměří daňové přiznání tzv. konkludentně dle § 139, § 140 odst. 1 a § 147 odst. 1 DŘ (případně u dodatečného tvrzení doměří dle § 143, § 144 odst. 1 a § 147 odst. 1 DŘ) a výsledek vyměření nemusí daňovému subjektu sdělovat. Proti tomuto platebnímu výměru nelze podat odvolání (§ 140 odst. 4 DŘ, případně