Švarcsystém a DPH obchodních partnerů

„V posuzovaném případě požadoval žalovaný po stěžovatelce, aby prokázala, že obchodní společnosti – plátci daně, s nimiž uzavřela výše specifikované smlouvy o dílo, měly zaměstnance, resp., v jakém pracovněprávním vztahu byly osoby, které práce prováděly, s těmito plátci. V daňovém řízení zjevně bylo právo stěžovatelky na odpočet CPH odvozováno od skutečnosti, že mezi plátci daně a osobami vykonávajícími práci existovala některá z forem pracovněprávního vztahu. S tímto předpokladem však nelze souhlasit. Pokud žalovaný (na základě dožádání různých subjektů veřejné správy či provedených výpovědí) dospěl k závěru, že tito pracovníci nebyli v zaměstnaneckém či jiném pracovněprávním vztahu s uvedenými společnostmi, případně že se jednalo o osoby bez pracovního povolení, nejedná se o zjištění, které by vylučovalo právo na odpočet CPH, jak je stěžovatelka uplatnila. Pokud bylo zdanitelné plnění skutečně provedeno – a o tom nebylo pochyb - zjištění pochybností správce daně ohledně pracovněprávních vztahů třetích osob (pracovníků provádějících práce dle požadavků stěžovatelky plynoucích ze smluv o dílo) s plátci daně jakožto zhotoviteli, nemá v daňovém řízení se stěžovatelkou jako objednatelkou těchto prací za následek přenesení důkazního břemene ze strany správce daně na stěžovatelku jako daňový subjekt, resp. tím méně pak konečný závěr (neunesla-li stěžovatelka důkazní břemeno spočívající v tom, že pracovníci měli s plátci daně založeny řádné pracovněprávní vztahy), že stěžovatelka nemá nárok na odpočet CPH.“