Důkazní břemeno u použití zboží
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn.
7 Afs 13/2012. www.nssoud.cz
K předpisům:
-
§
72 odst. 1 ZDPH,
-
§
92 odst. 3 DŘ.
„S uvedenými závěry pak korespondují nejen závěry, které Nejvyšší
správní soud vyslovil ve svých dřívějších rozsudcích (srov. např. rozsudky sp. zn.
2 Afs 29/2005,
1 Afs 51/2009), ale i rozhodnutí Ústavního soudu
sp. zn. II. ÚS 796/2002. Není při tom rozhodné, že se týkají aplikace zákona č.
588/1992 Sb., neboť i tato právní úprava
vycházela stejně jako zákon o dani z přidané hodnoty z šesté směrnice. V neposlední řadě lze v této
souvislosti poukázat i na
judikát
Evropského soudního dvora sp. zn. C-435/03 ze dne 14. 7. 2005. Z
těchto judikátů jednoznačně vyplývá, že pokud plátce daně neunese důkazní břemeno, když neprokáže,
co se stalo se zbožím ve skutečnosti, nelze dovodit jiný závěr než takový, že zboží bylo použito pro
účely nesouvisející s podnikáním (např. nebyly doloženy škodní protokoly). Není při tom rozhodné,
zda s tímto zbožím nakládal sám plátce (stěžovatelka) nebo jeho zaměstnanci.“Uvedený
judikát
upravuje ty případy, kdy dojde ke spotřebování zboží, avšak
v daňovém řízení není možno zjistit jakým způsobem. V takovémto případě pak dle Nejvyššího správního
soudu nese důkazní břemeno daňový subjekt, kdy neunesení vždy znamená, že zboží bylo použito pro
účely nesouvisející s podnikáním. Důsledkem uvedeného pak je nepřiznání nároku na odpočet daně z
přidané hodnoty.