Osoby s trvalým pobytem na území České republiky mají svůj pojistný vztah řešen nejčastěji formou zaměstnání. Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, pokud je zaměstnancem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují - mimo výjimek - osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Různé formy pracovněprávních vztahů, případně ve vazbě na výkon samostatné výdělečné činnosti, způsobují ve zdravotním pojištění vznik situací, vyžadujících řešení jak z hlediska placení pojistného, tak při plnění ostatních zákonných povinností. Následující přehled charakterizuje běžně se vyskytující varianty v aktuálně platných právních podmínkách.
Souběhy činností, pracovněprávní vztahy a zdravotní pojištění po 1. 1. 2012
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je minimální mzda, jejíž výše činí i v roce 2012 částku 8 000 Kč. Pokud je zaměstnanci zúčtován v zaměstnání jako jediném zdroji příjmů vyměřovací základ nižší než 8 000 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet pojistného do částky zákonného minima podle ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Dopočet se neprovádí u těch osob - zaměstnanců, u kterých nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. - například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.
Souběžné příjmy
V souvislosti s příjmy ve dvou (případně více) zaměstnáních se v oblasti placení pojistného na zdravotní pojištění reálně vyskytují nejčastěji tyto varianty:
Příjem v hlavním i v dalším zaměstnání je v každém z těchto zaměstnání vyšší než minimální mzda
Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % ze zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance.
Příjem v hlavním zaměstnání 24 000 Kč, v dalším zaměstnání 6 000 Kč
V dalším zaměstnání se neprovádí dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. „Vedlejší“ zaměstnavatel musí mít k dispozici potvrzení od „hlavního“ zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí alespoň minimální zákonné pojistné. Tento postup platí za podmínky, že zaměstnání s příjmem 6 000 Kč není na dohodu o provedení práce (viz dále).
Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 6 000 Kč a ve druhém zaměstnání 4 000 Kč
Pokud se ani v jenom zaměstnání nejedná o dohodu o provedení práce, odvede každý ze zaměstnavatelů pojistné ze skutečné výše příjmu, ať už se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima či nikoliv, potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu totiž nemůže (viz předcházející bod) vystavit žádný ze zaměstnavatelů. V souvislosti s placením pojistného je tedy nutná průběžná spolupráce obou plátců z důvodu potřeby doložení příjmů u druhého zaměstnavatele v případě, že musí být u zaměstnance respektováno zákonné minimum.
Příjem zaměstnance činí v jednom zaměstnání 4 000 Kč a ve druhém zaměstnání 3 000 Kč
Pokud se jedná o příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění a na zaměstnance se současně vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, provede zaměstnancem pověřený zaměstnavatel dopočet pojistného do minima 8 000 Kč.
S účinností od 1. 1. 2012 je osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti s příjmem v částce 2 500 Kč a vyšší a u dohody o pracovní činnosti při příjmu přesahujícím 10 000 Kč.
V tomto směru nehraje u pracovní smlouvy výše zúčtovaného příjmu žádnou roli a pojistné se odvádí vždycky.
Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností
Posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů
S ohledem na reálnou výši příjmů sděluje pojištěnec tuto důležitou skutečnost zdravotní pojišťovně zejména při zahajování své samostatné výdělečné činnosti a dále pak v souvislosti s podáváním Přehledu jako OSVČ, kdy uvádí, která činnost je hlavním zdrojem jeho příjmů.
Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání:
*
Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy nejméně v částce 1 080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.
Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost:
*
OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2012 minimálně ve výši 1 697 Kč,
*
zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu,
*
zaměstnanec dokládá zaměstnavateli Čestným prohlášením, že platí v roce 2012 alespoň minimální zálohy jako OSVČ.
Souběh zaměstnání s evidencí na úřadě práce při nároku na podporu v nezaměstnanosti
Výše uvedené platí pro osoby zaregistrované na úřadě práce do konce roku 2010. Od 1. 10. 2004 je u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát - uchazeč o zaměstnání. Jednou z podmínek pro faktické naplnění tohoto ustanovení je skutečnost, že zúčtovaný příjem zaměstnané osoby nesmí být vyšší než polovina minimální mzdy. Je-li takový zaměstnanec registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní“ kategorii po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Zaměstnání ženy na mateřské dovolené nebo příjemce rodičovského příspěvku
Je-li žena zaměstnána, oznamuje její nástup na mateřskou dovolenou (tedy zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát) zaměstnavatel, v ostatních případech je povinností ženy sdělit zdravotní pojišťovně tuto změnu osobně.
Pokud na sebe nepřetržitě navazují mateřská dovolená (peněžitá pomoc v mateřství) a rodičovská dovolená (rodičovský příspěvek), je zaměstnankyně bez přerušení registrována u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát a v této souvislosti zaměstnavatel nemusí žádné oznámení provádět.
Zaměstnanci evidovaní u zdravotní pojišťovny ve „státní" kategorii
Osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.
Pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu za předpokladu, že registrace v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc.
Neexistuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu (s výjimkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.).
Neplatí se pojistné v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), a to ani v případě, kdy je zaměstnanec osobou za kterou platí pojistné stát, pouze po část kalendářního měsíce.
Pojistné se však odvádí vždy, je-li takovému zaměstnanci vykázána neomluvená absence.
Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
Za takovou osobu je stát plátcem pojistného pouze za předpokladu, že osoba nemá při splnění dalších zákonných podmínek v příslušném kalendářním měsíci žádný příjem za zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti.
Je-li taková osoba zaměstnána (případně podniká jako OSVČ), stát za tuto osobu v příslušném měsíci pojistné neplatí.
Ani v tomto případě se pojistné neodvádí alespoň ze zákonného minima, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.
Pokud je této „pečující“ osobě poskytnuto v zaměstnání například po celý kalendářní měsíc neplacené volno, případně je nemocná, zkrátka nemá v daném měsíci žádný příjem, stává se na celý kalendářní měsíc osobou, za kterou platí pojistné stát. Pro oznámení této skutečnosti zdravotní pojišťovně používá zaměstnavatel kódy „L“ a „T“ k prvnímu, resp. k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce.
Závěr
S účinností od 1. 4. 2012 je stát plátcem pojistného za ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené (do 31. 3. 2012 byly „státními pojištěnci“ pouze ženy na rodičovské dovolené). Tímto zrovnoprávněním je i za muže na rodičovské dovolené plátcem pojistného stát.