Dokazování plnění popřeného obchodním partnerem

Vydáno: 3 minuty čtení
Dokazování plnění popřeného obchodním partnerem
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. 2 Afs 73/2011. www.nssoud.cz
K předpisům:
„Je pravdou, že podpis svědka na protokolu o výslechu se i při laickém pohledu poněkud liší od podpisů, které jsou na smlouvách a fakturách. Svědek nicméně rovněž uvedl, že podepisoval přiznání k CPH, byť je sám nevyhotovoval a neví, kde jsou. Součástí správního spisu jsou kopie přiznání k dani z přidané hodnoty za III. a IV. čtvrtletí roku 2004 (přílohy zprávy Finančního úřadu Brno III ze dne 19. 12. 2008) podaná finančnímu úřadu Brno III. ve dnech 26. 10. 2004, 21. 12. 2004, 25. 1. 2005, 25. 2. 2005 a 7. 4 2005 (přiznání za shodná období byla skutečně podána vícekrát s určitými rozdíly v údajích). Na všech je uveden Josef Krbušek jako osoba oprávněná, všechna jsou jím podepsána, přičemž podpisy se i při laickém pohledu shodují s podpisy na smlouvách a fakturách a odlišují se od podpisu, jímž svědek podepsal v r. 2007 protokol o své výpovědi. Razítka společnosti ARNIT na těchto daňových přiznáních nejsou totožná, nicméně razítko užité na daňovém přiznání společnosti ARNIT podaném dne 25. 2. 2005 se shoduje s razítkem užitým na smlouvách i fakturách. Za této situace popření pravosti podpisu i vzhledu razítka společnosti svědkem nemůže obstát jako věrohodné tvrzení a vyžadovalo by přinejmenším doplnění výslechu s předestřením těchto údajů. Obsah daňových přiznání k dani z přidané hodnoty za III. a IV. čtvrtletí roku 2004 rovněž zpochybňuje argumentaci žalovaného i soudu, že společnost ARNIT nemohla poskytnout fakturované plnění proto, že v rozhodné době neměla žádné zaměstnance. Ve všech jsou totiž vykazována vysoká zdanitelná plnění (např. v daňovém přiznání podaném dne 25. 1. 2005 částka 11 608 309 Kč). Ač jde o daňová přiznání na daň z přidané hodnoty, lze z nich i pro účely daně z příjmů dovozovat, že společnost musela vykazovat nějakou činnost; tvrdí-li svědek, že se jednalo o činnost stavební a ve společnosti působil pouze s kamarádem L., nejeví se toto jeho tvrzení ve vztahu k vykázaným částkám rovněž pravděpodobné.“
Daňový subjekt se mnohdy dostává do důkazní nouze tam, kde jeho obchodní partner popře uskutečnění plnění. Zpravidla se tak děje v případech, kdy popírajícímu obchodnímu partnerovi hrozí daňový či trestní postih (v tomto případě byl popírající subjekt dokonce vyslýchán ve vězení). Tuto situaci správci daně vždy velmi vítají, když doměření a vymožení daně u popírajícího subjektu je většinou věci nereálnou. To na rozdíl od kontrolovaného daňového subjektu. V uvedeném případě pak Nejvyšší správní soud ukázal možnost, jak takovouto situaci řešit. Je tak na daňových subjektech, aby se po správci daně dožadovaly předložení daňových písemností obchodního partnera, které mohou obsahovat jeho podpis či razítko. Tímto tak mohou ustát své důkazní břemeno a zamezit doměření daně.