Právo na občasnost daňových kontrol
Ondřej
Lichnovský
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn.
7 Afs 14/2010. www.nssoud.cz
„Ta (daňová kontrola, pozn. autora) je totiž prostředkem k následnému
ověření každému daňovému subjektu uložených povinností na úseku správy daní a princip náhodnosti
slouží k dosažení potřebného stupně disciplíny daňových subjektů, aby své zákonné povinnosti
patřičně plnily. Codatečné povinnosti daňového subjektu v rámci daňové kontroly, zejména povinnost
určité součinnosti se správcem daně, zpravidla neznamenají, postupuje-li správce daně v souladu se
základními zásadami daňového řízení, takovou administrativní zátěž, aby ji daňový subjekt nemohl čas
od času unést. I proto je mimo jiné důležité, aby daňové kontroly byly skutečně namátkové, čili
založené na principu náhodného výběru, a aby tedy jimi byly daňové subjekty zatěžovány zásadně s
rovnoměrnou periodicitou“
V uvedené věci Nejvyšší správní soud reflektoval existující problém, že
některé daňové subjekty jsou vystaveny mnohem častějším daňovým kontrolám. Jedná se zejména o daňové
subjekty spadající pod menší finanční úřady. Lze tak vycítit, že opětovné daňové kontroly u týchž
daňových subjektů považuje Nejvyšší správní soud za hraničící se zákonností. To je dobrá zpráva pro
daňové subjekty, které tomuto problému čelí. Těmto tak lze jen doporučit, aby se svých práv na
„klidné“ podnikání neváhaly domáhat i soudní cestou.